Je jisté, že stínový bankovní systém je vždy rizikem. Platí to i o Číně. Coby bankovního regulátora ze Šanghaje mě ale překvapuje, že toto riziko je někdy nazýváno globální hrozbou. Námitek je několik. Stínový bankovní systém v Číně v první řadě není skrytý ve stínu. Jeho prudký růst regulátoři pečlivě sledují. Regulátoři se domnívají, že tento systém možná zajišťuje až 95 % všeho financování koncových subjektů. A tyto aktivity jsou rizikové. Neváhali bychom tedy podniknout nutné kroky v případě, že by se dělo něco nepatřičného. Už v současné době si ovšem řada lidí stěžuje, že naše aktivity brzdí finanční inovace.
Důležité je také vědět, že stínový bankovní systém v Číně je sice velký, ale nevznikají v něm žádné složité struktury, které by přemísťovaly riziko po celém světě. Tento systém se chová jako banky, není složitý a není ani vysoce provázaný. Získává finance a půjčuje je bývalým i současným klientům bank včetně velkých i malých firem ve výrobním sektoru, realitním společnostem, těžebním a energetickým firmám.
Všechny prvky stínového bankovního systému tvoří domácí subjekty a ve většině případů podléhají regulaci. Jde o naprosto rozdílnou situaci od Spojených států před krizí. Tam probíhala většina aktivit stínového bankovního sektoru mimo dosah regulátorů. A co se týče velikosti, čínský stínový systém představuje pouze asi 3 % globálních finančních aktiv. Není možné, aby takový systém způsobil podobné škody, jako to učinil systém americký v roce 2008.
Každá země má rizikovější věřitele a v Číně tomu není jinak. Neexistují však známky toho, že by docházelo k systematickému poklesu kvality aktiv v systému. Spousta dlužníků jsou bývalí klienti bank, proběhla u nich due diligence a odhad budoucího cash flow, které by mělo zajistit splátky půjček. Regulátor učinil řadu šetření přímo ve firmách a organizacích poskytujících finance a výsledky ukazují, že většina z nich drží úvěry slušné kvality. Stínový bankovní systém tedy pro Čínu doposud nepředstavuje systematické riziko, o celé globální ekonomice ani nemluvě.
Je jisté, že i v budoucnu přijdou jednotlivé defaulty některých firem v systému. To bohužel vytváří nejistotu. Ale také to upevňuje tržní disciplínu a kulturu odpovědného poskytování úvěrů. Ty jsou v současné Číně velmi potřebné. Stínový bankovní systém je pro Čínu nutností, protože financuje investice, které táhnou celou ekonomiku. Kapitálový trh totiž zajišťuje jen asi 5 % nových půjček a kapacita bank je omezena požadavky na výši kapitálu a rezerv. Zajišťujeme ale řádný monitoring a regulaci celého systému.
Autorem je Liao Min, který stojí v čele čínské komise pro regulaci bank CBRC.
Zdroj: FT/BeyondBrics