Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Seriál o behaviorálních financích - 7. díl

Seriál o behaviorálních financích - 7. díl

8.10.2014 17:50, aktualizováno: 8.10. 18:50

Reprezentativnostní heuristika – Neznalost neomlouvá

Zkuste odpovědět na následující otázku: Petra má 31 let, je svobodná, otevřená a velice chytrá. Má magisterský titul z filozofie. Jako studentka se hluboce zajímala o otázky diskriminace a rovnosti. Co je pravděpodobnější? A – Petra pracuje v bance. B – Petra pracuje v bance a je aktivní ve feministickém hnutí.

Dva nejslavnější kognitivní psychologové Daniel Kahneman a Amos Tversky v rámci svého výzkumu položili tuto otázku svým respondentům a zhodnocení získaných odpovědí publikovali v rámci svého článku z roku 1983 Choices, Values, and Frames (Volby, hodnoty a rámce). Já jsem tuto otázku položil svým respondentům v rámci své diplomové práce Behaviorální finance – implikace pro investory.

Alarmujících 62% z mých respondentů zvolilo Variantu B. Tato varianta ovšem nemůže být pravdivá, neboť představuje tzv. konjunkční klam (conjunction fallacy). Vždy musí existovat více lidí, kteří pracují v bance, než lidí, kteří pracují v bance a zároveň jsou aktivní ve feministickém hnutí. Konjunkční klam zobrazuje následující obrázek.

Stupavsky_7dil 

Zdroj: Montier, J. (2002) Behavioral Finance: Insights into Irrational Minds and Markets, WILEY, Chichester, West Sussex, England. Strana 10.

Kahneman a Tversky v článku uvádějí: „Proč tolik respondentů na tuto otázku odpovědělo špatně? Odpověď je, zdá se, taková, že je popis Petry zkreslený (biased), popis se jeví tak, že by mohl popisovat někoho, kdo by pravděpodobně mohl být do feministického hnutí zapojen. Lidské uvažování je hnáno spíše vyprávěním či příběhem popisu než analytickou logikou.“

Další otázka v mé diplomové práci zněla následovně: V Česku byla nedávno provedena zdravotnická studie na výběrovém vzorku mužů. Uveďte prosím vaše co možná nejlepší odhady v těchto otázkách: A – Jaké procento zkoumaných mužů mělo jeden nebo více srdečních infarktů? B – Jaké procento zkoumaných mužů bylo starších 55 let a zároveň mělo jeden nebo více srdečních infarktů?

Podotázka B představuje stejný konjunkční klam jako v první otázce, která se týkala 31leté Petry, neboť vždy bude existovat více mužů, kteří měli jeden nebo více srdečních infarktů než mužů, kteří jsou starší 55 let a zároveň měli jeden nebo více srdečních infarktů. Správné procento v podotázce B proto musí být vždy nižší než v podotázce A. Přesto celých 44 % z mých respondentů trpělo tzv. reprezentativnostní heuristikou, neboť u otázky B uvedlo procento vyšší.

Reprezentativnostní heuristika (representativeness heuristics) je jedním z dalších klíčových behaviorálních předsudků, se kterým přišli Kahneman a Tversky. Spočívá v tom, že lidé mají vrozenou tendenci odhadovat pravděpodobnost podle toho, jak se konkrétní problém nebo otázka na první pohled jeví (heuristika), spíše než podle toho, jak jsou skutečně statisticky pravděpodobné (base rate). Lidé mají vrozenou tendenci přikládat klíčovým principům statistiky a historickým statistikám (výkonnosti finančních trhů), jež se odborně označují jako „base rate“, příliš nízkou váhu. Ať už proto, že si je neuvědomují nebo je vůbec neznají. Jedná se o tzv. „base rate underweighting“, neboli „base rate neglect“.

Zároveň mají lidé při odhadování pravděpodobností vrozenou tendenci dávat příliš velkou váhu novým nápadným informacím, které se na první pohled jeví, že jsou pro daný odhad pravděpodobnosti velice důležité (new information overweighting), ovšem ve skutečnosti jsou pro odhad dané pravděpodobnosti více či méně irelevantní, lidi klamou a vystavují je subjektivním odhadům od oka, mentálním zkratkám, či kognitivním chybám, v tomto případě konkrétně reprezentativnostní heuristice. V masových médiích ovšem tyto informace obvykle zabírají většinu prostoru.

Pro investiční rozhodování jsou důležitá historická data

Při investování se reprezentativnostní heuristika projevuje například tak, že pokud investoři velice dobře neznají dlouhodobé historické statistiky finančních trhů týkající se výkonnosti, volatility a korelací (base rate neglect, base rate underweighting), velice často nabudou dojmu, že krátkodobý vývoj na trzích reprezentuje jejich průměrné chování v dlouhodobém horizontu. Odborně řečeno mnozí investoři neberou v úvahu fakt, že v krátkém časovém horizontu poskytují finanční trhy jenom velice malý vzorek dat, který jejich průměrné dlouhodobé chování nemůže reflektovat (sample size neglect). Tato tendence se také někdy označuje jako „zákon malých čísel“ (law of small numbers), přestože ve statistice je klíčový „zákon velkých čísel“, který vyjadřuje skutečnost, že chování finančních trhů v dlouhodobém horizontu můžeme hodnotit pouze s pomocí dostatečně velkého výběrového vzorku statistických dat za několik desetiletí.

Uveďme jeden konkrétní příklad za všechny. Většina drobných investorů má svůj kapitál zainvestován příliš konzervativně prostřednictvím termínovaných vkladů a dluhopisových podílových fondů, neboť se příliš obávají krátkodobé volatility akciových trhů, zejména krátkodobých přechodných ztrát. Jedná se o tzv. myopickou averzi ke ztrátám (myopic loss aversion). Historické časové řady výkonnosti akciových trhů (base rate) jednoznačně ukazují, že krátkodobá volatilita na trzích vždycky byla a to zejména při korekcích. Úroveň krátkodobé volatility se v čase mění, korekce se pravidelně opakují, a proto není možné se volatilitě a souvisejícím krátkodobým přechodným ztrátám zcela vyhnout.

Z hlediska růstu hodnoty investičního portfolia v dlouhodobém horizontu je ovšem zásadní mít v akciových portfoliích zainvestováno alespoň část kapitálu, a to především na cyklických tržních dnech, kdy pesimismus investorů dosahuje maxima a akciové valuace minima. Konzervativní portfolio ve formě termínovaných vkladů a dluhopisových fondů sice může v krátkodobém horizontu vypadat skutečně bezpečně a konzervativně, neboť se mu krátkodobé ztráty o více než 10 % pravděpodobně obloukem vyhnout, nicméně z hlediska dlouhodobého investičního horizontu se jedná o strategii vysoce rizikovou, neboť reálnému zhodnocení investovaného kapitálu nad inflaci téměř s jistotou nepřispějí, a proto klíčového cíle investorů ve formě finančně zajištěného stáří velice pravděpodobně dosaženo nebude.

Z tohoto rozboru jednoznačně vyplývá, že jednou z klíčových podmínek pro dlouhodobý investiční úspěch v řádu desítek let je velice dobrá znalost historických statistik (časových řad) finančních trhů týkající se výkonnosti, volatility a korelací, včetně zohlednění střednědobých tržních cyklů (korekce/pesimismus/tržní dno a růst/optimismus/tržní vrchol), při kterých akciové trhy kolísající kolem dlouhodobého růstového trendu. Tyto informace pak představují „base rate“ finančních trhů.

Při splnění této podmínky pak budou vzdělaní investoři novým a aktuálním informacím tendenčního, přechodného a nefundamentálního rázu, které se dříve zdály být pro investiční úspěch klíčové a kterým masová média mnohdy věnují obrovskou pozornost, při svém rozhodování dávat mnohem menší váhu a reprezentativní heuristice (base rate neglect, sample size neglect) budou podléhat mnohem méně. Šance na jejich dlouhodobý investiční úspěch se tak výrazně zvýší.

Rada pro investory: Neznalost neomlouvá. Výborná znalost zákonů pravděpodobnosti, historie finančních trhů, nejrůznějších časových řad a investičních statistik týkající se výnosů, volatility, korelací a střednědobých tržních cyklů (korekce/pesimismus/tržní dno a růst/optimismus/tržní vrchol) je jednou z nutných (bohužel ale nikoliv postačujících) podmínek pro dlouhodobý investiční úspěch. Pokud jste historii finančních trhů ještě studovat nezačali, měli byste se do toho pustit ideálně ještě dnes.

A na co se můžete těšit příště?
V příštím díle našeho seriálu se budeme opět věnovat reprezentativnostní heuristice, přičemž se zaměříme na obchodování (trading) v kratším časovém horizontu, při kterém mnoho jedinců podléhá tzv. bludu hazardních hráčů (gamblers’ fallacy) a tzv. bludu horké ruky (hot hand fallacy).

V případě zájmu si lze knihu Michala Stupavského o behaviorálních financích Investor 21. století – Jak ovládnout vlastní emoce a uvažovat o zajištění na stáří (2013) objednat ZDE


Reklama
Nově na Patria.cz - obchodní signály na forexu podle technických indikátorů ADX, Williams R% a klouzavých průměrů!
Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
ČasUdálost
Prada SpA (04/16 Q1)
1:30JP - CPI, y/y
10:30UK - HDP, q/q
14:30US - Zahraniční obchod, mld. USD
14:30USA - HDP, q/q a
16:00USA - Index spotř. důvěry Mich. university