Rok 2014 byl v ekonomii rokem Thomase Pikettyho. Jeho kniha zabývající se nerovnoměrným rozdělením bohatství a příjmů ve vyspělých ekonomikách měla obrovský ohlas na diskusi o ekonomické politice. Finanční trhy ji ale v podstatě ignorovaly. Vnímaly ji jako něco, co stojí mimo jejich zájem. Je to ale chyba, protože Piketty se věnuje samotnému procesu tvorby bohatství a jde tak o téma, které by mělo investory zajímat nejvíce.
Pikettyho závěry jsou často vnímány tak, že implikují pohromu pro kapitalismus. Mimo jiné tvrdí, že příjmová nerovnost bude neustále růst. Jeho analýza ale také vyznívá velice pozitivně pro trh. A pokud se správně nastaví daňový systém, nebude příjmová nerovnost ani tím, co zničí kapitalismus. Vysoká návratnost aktiv by koneckonců měla být prospěšná pro všechny. Některé valuační modely ukazují, že aktiva jsou dnes poměrně drahá. To by znamenalo, že budoucí návratnost bude ležet nízko, ale Piketty s takovým názorem nesouhlasí.
Ekonom vnímá růst bohatství, ke kterému došlo v posledních desetiletích, jako návrat k normálu. K němu došlo poté, co byl kapitál značně poničen během světových válek. Jinak řečeno, nedocházelo k nadměrné akumulaci kapitálu, ale probíhal proces přirozený pro kapitalismus. Ten by měl pokračovat i nadále a měl by přinést i růst poměru našeho bohatství k našim příjmům. Pokud jsou tyto závěry správné, návratnost kapitálu by měla být pro investory poměrně atraktivní.
Piketty odhaduje, že reálná návratnost kapitálu by se měla v budoucnu pohybovat kolem 4 %. Můžeme předpokládat, že tento kapitál je z poloviny tvořen nemovitostmi a z poloviny finančními aktivy. Pokud je pak polovina finančních aktiv tvořena dluhopisy a druhá polovina akciemi a reálná návratnost dluhopisů bude nulová, akcie by měly vynášet až 8 % ročně. Jde samozřejmě o velmi hrubé odhady, ale i tak můžeme říci, že Pikettyho práce implikuje býčí výhled pro akciové trhy.
Graf ukazuje vývoj poměru bohatství soukromých subjektů k národním příjmům ve vybraných vyspělých ekonomikách. Piketty tvrdí, že nízký růst produktu a příjmů jde ruku v ruce s rostoucím poměrem bohatství k příjmům. Tento růst je přitom z uvedeného grafu jasně patrný. Například ve Spojených státech se poměr bohatství k příjmům zvedl z úrovně 350 % na počátku sedmdesátých let až k úrovni 500 % před finanční krizí:
Zdroj: FT, blog Gavyna Daviese