Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Víkendář: Nenapravitelná Wall Street?

Víkendář: Nenapravitelná Wall Street?

2.5.2015 7:00
Autor: Redakce, Patria Online

Jak hluboké jsou ve skutečnosti problémy Wall Street? Je možné je vyřešit lépe navrženým systémem odměn či přísnější regulací? Nebo jejich podstata spočívá v samotné kultuře, která se vyvíjela po celé generace a kterou formovali ti, kdo neustále hledali kličky, podráželi své kolegy a celkově se chovali neeticky? Studie „Business Culture and Dishonesty in the Banking Industry“ se pokouší testovat tezi, že Wall Street skutečně vezme mladé a tvrdě pracující lidi a změní je ve zkorumpované jedince. Jejím základem byla analýza chování 128 zaměstnanců velkých mezinárodních bank a dalších 80 zaměstnanců významných finančních institucí. Obvykle šlo o lidi, kteří na Wall Street pracovali po dobu 11 let.

Tato vybraná skupina lidí měla házet mincí a sdělovat, jaká strana mince padla. Každý ale předem věděl, která strana jim zajistí danou finanční odměnu. Po tomto testu se ukázalo, že 51,6 % hodů bylo vykázáno jako vítězných, což je statisticky v podstatě to samé, jako kdyby jich byla přesná polovina. Výsledky se ale dramaticky změnily ve chvíli, když bylo bankéřům připomenuto, v jaké profesi pracují. Vítězných hodů pak bylo nahlášeno 58,2 % a podle vědců je pravděpodobné, že podváděla asi čtvrtina z testovaných. V dalších testech se navíc ukázalo, že u jiných profesí podobný efekt nefunguje a zdá se tak, že kultura na Wall Street skutečně podkopává etické normy. Alain Cohn, který studii vedl, to shrnuje následovně: „Jablka jsou dobrá, ale sud, v němž jsou uskladněna, dobrý není.“

K podobným závěrům došla studie z roku 2009, která byla zveřejněna v Harvard Business Review. I její autoři tvrdí, že kultura na Wall Street odměňuje neetické chování. Moje vlastní zkušenost z banky Lazard je následující: Nastoupil jsem tam jako junior s řadou dalších a všichni se zdáli být velmi chytří a tvrdě pracovali. Předpokládali, že pokud budou pracovat extrémně tvrdě, dostane se jim odpovídající finanční odměny a povýšení. Po určitou dobu to platilo, pak se ale věci začaly měnit. Ti, kteří se dostávali dopředu, začali být bezohlední, odmítali spolupráci s ostatními, naopak je shazovali. A nikoho z managementu to nezajímalo. Heslo dne znělo: „Úspěch nestačí, ostatní musí padnout.“

Cohn se domnívá, že je pravděpodobné, že za finanční krizí roku 2008 stojí z velké části popsané chování. Wall Street si myslí, že je v pořádku, když je manipulováno se sazbami, její klienti se vyhýbají daním, či jsou prodávány hypotéky, které by se na trh vůbec dostat neměly. Cohn také tvrdí, že problémem nejsou psané normy, ale normy nepsané. V popředí snah o změnu stojí už několik let Mark Carney. Ten pracoval pro Goldman Sachs, poté byl guvernérem Bank of Canada a nyní je na stejné pozici v Bank of England. V roce 2013 uvedl, že finanční krizí byla poškozena vzájemná důvěra mezi bankéři, věřiteli, investory a regulátory. Domnívá se, že ani ta nejsilnější regulace nemůže zajistit správné chování. Místo toho bude muset dojít „ke znovuobjevení klíčových hodnot, které jsou otázkou osobní zodpovědnosti“.

Carney hovoří o tom, že v letech před finanční krizí došlo ke změně vztahu mezi bankéři a jejich klienty. Dříve šlo o samotný základ celého odvětví, ale namísto něj nabíral postupně na důležitosti vzájemný vztah mezi bankami. Klienti byli nahrazeni „protistranami“ a bankovnictví na Wall Street se začalo otáčet kolem transakcí. Svět, ve kterém zná bankéř dobře věřitele i dlužníka, se změnil ve svět „neznámých neznámých“, o kterých hovořil Donald Rumsfeld. „Ve většině profesí vidí lidé plody své práce. Učitelé vidí, jak studenti rostou, farmáři vidí růst plodin na poli. Když se bankéři odpojili od svých klientů v reálné ekonomice, ztratili kontakt s hodnotou, kterou by měli vytvářet,“ říká Carney.

Podle Carneyho by měly banky odměňovat své zaměstnance více akciemi a méně hotovostí. Jejich bonusy by také měly být vráceny ve chvíli, kdy se ukáže, že jejich chování nebylo v souladu s etikou. Zároveň ale tvrdí, že změna způsobu odměňování stačit nebude a skutečný posun musí přijít „zevnitř“. Podobně hovoří šéfka MMF Christine Lagarde. Podle ní už k určitým změnám dochází, ale zatím nejsou dostatečné a Wall Street stále klade přílišný důraz na krátkodobé zisky.

Nejhlasitěji se volání po změně ozývá v Evropě. Například v Nizozemí musí nyní každý bankéř přísahat, že udělá vše, co bude v jeho silách, aby udržel důvěru ve finančním sektoru. Na druhé straně Atlantiku nejde o takovou prioritu. Přesto například William Dudley z Federal Reserve Bank of New York nedávno hovořil o tom, že na Wall Street se musí uvažovat o tom, jak by se lidé měli chovat a ne o tom, co si mohou dovolit. I on tvrdí, že současný systém odměn stále podporuje špatné jednání a vše se točí kolem protistran a ne kolem klientů. Pokřivenou firemní kulturu podle něho musí napravovat hlavně vrcholové vedení. Svou roli musí hrát i regulace, ale „ti, kteří jsou sledováni, budou vždy o krok napřed“.

Nejvýznamnějšími bankami na Wall Street jsou dnes pravděpodobně Goldman Sachs a JPMorgan Chase. Obě firmy přišly s řadou návrhů na změnu své vlastní kultury a chování, ale nemají moc chuti k tomu, aby se vzdaly některých svých činností. Vedení JPMorgan tvrdí, že čím větší banka bude, tím lépe. Klienti prý požadují široké spektrum služeb a globální dosah. Přes kritiku vysoké rizikovosti některých operací se k velkým změnám nemá ani Goldman Sachs. Obě firmy sice v posledních letech zaplatily vysoké pokuty, ale ve srovnání s jejich zisky to lze vnímat jako jeden z nákladů nutných pro jejich provoz.

Za výjimku lze naopak považovat Morgan Stanley. Tuto banku opustila řada traderů, kteří nebyli spokojeni s novým systémem odměn založeným na akciích a hrozbě vracení bonusů. Finanční ředitelka Ruth Porat ale hovoří o tom, že Morgan Stanley je nyní „fundamentálně jiná firma ve srovnání s tím, čím byla před sedmi lety“. Banka má více kapitálu, menší finanční páku a větší přehled o každodenních obchodech než v roce 2008. Také se zbavila některých vysoce rizikových divizí. Regulátoři mají volný přístup k datům týkajícím se úvěrového a tradingového portfolia, navštěvují i porady vedení. „Pokud chcete být hedge fondem, musíte se stát hedge fondem. Každý má v celém ekosystému svou roli,“ říká ředitelka.

Změna firemní kultury je vždy složitá a reformy mohou jít proti dlouhodobě upevňovaným vzorcům chování. Vikram Pandit, který stál v čele Citi, se o to snažil a ne vždy byl úspěšný. Podle něj trvá vybudování nové firemní kultury roky. Možná, že jsme se dostali do bodu, kdy Wall Street prostě bude muset změnit své chování. Pracoval jsem tam 17 let, 11 let o ní píšu a zdá se mi, že z určitých částí už je cítit více pokory a otevřenosti. Stále ovšem není jasné, zda jde o skutečnou změnu, či jen o přechodný jev.

Zdroj: The Atlantic


Čtěte více:

Fed na trhy vnesl závan klidu
29.4.2015 20:59
Smršť kurzotvorných informací z amerického hospodářství před pár desít...
Aktualizace výhledu na 2015 pro CEE bankovní sektor (+nové cílové ceny)
30.4.2015 11:00
Po silném růstu bankovních titulů v CE3 regionu v prvních měsících toh...
Bolestivé objevování už dávno objeveného: Utahování skutečně škodí
30.4.2015 15:00
Pro ekonomiku není nic horšího, než když si při stanovení ekonomické p...

Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data