V reakci na včerejší rozjímání Tomáš Holuba z ČNB v HN nad možnostmi snížit úroky pod nulu propadly skutečně výnosy českých kratších vládních dluhopisů do viditelně záporných hodnot. Investoři tedy musí platit za to, aby českému státu mohli půjčit. Prozatím je to jen několik bazických bodů, ale kam až taková, pro české ministerstvo financí jistě luxusní situace, může dojít?
Odpověď na tuto otázku hledejme na devizovém trhu, resp. v kurzu koruny. Pokud bude přetrvávat tlak na posílení české měny a ČNB bude muset intervenovat a tedy nakupovat ještě větší objemy do devizových rezerv, tak přirozený tlak na pokles úrokových sazeb zesílí. Pokud pak ČNB vyhodnotí situaci, kdy musí nakupovat velké objem eur do devizových rezerv, jako silně nekomfortní, tak pokud nechce uvolnit kurz (a připustit posílení koruny), bude muset přikročit k nějaké formě oficiálních záporných úrokových sazeb. Vše má svoji legislativní zápletku v tom, že záporné úroky by ČNB fakticky neměla mít možnost účtovat, avšak podle indikací ze včerejšího rozhovoru v ČNB již mají cestičky, jak i toto obejít. A kam až by se měly eventuálně české oficiální úrokové sazby posunout?No, aby tlak na korunu alespoň trochu polevil, tak by ČNB měla české úroky, za které si komerční banky u ní ukládají, minimálně dorovnat na úroveň depozitní sazby ECB, tedy na mínus 0,20%. Zde by zřejmě postačilo být několik bodíků pod touto sazbou, přičemž v českém případě není asi zapotřebí hnát do švýcarsko-severského extrému, kdy oficiální sazby ve Švýcarsku a Dánsku jsou na úrovni mínus 0,75%, přičemž ve Švédsku je repo sazba mínus 0,35%, resp. depozitní dokonce mínus 1,1%!
Samozřejmě, nikde není psáno, že na záporné oficiální úrokové sazby v ČR skutečně dojde. Vše, jak již bylo popsáno výše, je podmíněno korunou a růstem devizových rezerv, respektive tím, zdali jejich eventuální bobtnání bude někomu vadit. Jde tak částečně o sebenaplňující se scénář, kdy samotné tržní spekulace, že se tak stane, mohou takový scénář vyprovokovat. A v takových případech je opravdu těžké říci, zdali nakonec nastanou, či nikoliv. Ať se stane tak či onak, české korunové úroky budou nějakou dobu opravdu velmi nízké.
Forex - region
S výjimkou forintu bylo včerejší obchodování se středoevropskými měnami vcelku klidné. Zlotý sice během dne rovněž mírně oslaboval, nicméně většinu ztrát smazal. K tomu mu mohla pomoci i lepší čísla z trhu práce - míra nezaměstnanosti v červnu poklesla na nejnižší úrovně od roku 2009. Forint bez zjevných příčin oslaboval výrazněji, asi o 0,8 % (oslabení šlo ruku v ruce s růstem výnosů vládních dluhopisů). Kurz koruny se vůči euru měnil pouze minimálně. Důvod k volatilitě nezavdala ani zpráva MMF o české ekonomice, která vyzněla pozitivně. Zajímavý byl snad jen o něco opatrnější výhled na potenciální růst české ekonomiky, který MMF vidí o něco opatrněji než ČNB.
Dolar vůči euru včera oslabil asi o 0,8 % a vůči koši měn ztrácel asi půl procenta. Odpoledne mu sice dolaru pomáhala výborná čísla z trhu práce - nové žádosti o podporu v nezaměstnanosti poklesly na nejnižší úroveň od 70. let minulého století - dolar však přesto ztrácel. Na vině mohly být i komentáře MMF, který varoval před možnými riziky vyplývajícími ze silného dolaru.
Dnes ráno dolaru pomáhají čísla z Číny v podobě bleskového odhadu indexu podnikatelské nálady. Ten se propadl na patnáctiměsíční minima. To je sice negativní zpráva zejména pro ceny komodit, nicméně z obav o vývoj v Číně těží i dolar (i když jen mírně). I zbytek dnešního dne je z hlediska statistik zajímavý zejména díky indexům podnikatelských nálad, tentokrát ze zemí EMU. Pozornost mohou začít poutat zprávy z jednání o pomoci Řecku - do Athén směřují představitelé věřitelských institucí. Eurodolarový trh se však může spíše začít soustředit na příští týden, kdy zasedá Fed a bude zveřejněn i odhad růstu HDP za druhý kvartál. V jeho případě čekáme lepší číslo, než trh. Náš pohled na dolar tak zůstává pozitivní, k čemuž by mohly dále přispět i dnešní horší čísla z Číny.