Zdvojnásobení prodejních objemů na základě zhlédnuté cílené reklamy a zvýšení sledovanosti svých televizních sítí. To si slibují společnosti ze skupiny NBC Universal a Inc. Pomoci k tomu by jim měly specializované televizní laboratoře, ve kterých budou specialisté studovat chování televizních diváků. Studia mají být prošpikována infračervenými kamerami pro sledování biometrických údajů. Pozornosti neujdou pohyby očí a obličeje, reakce a z čidel umístěných na kůži a u srdce, se pak budou sestavovat speciální monitory.
Biometrika má zvýšit výkony firem
laboratoř, která je nyní budována v New Yorku, bude mít k dispozici elektroencefalogramy (EEG) k monitorování mozkových vln při sledování televize. A vyhodnocovat záznamy pak bude agentura Nielsen Holdings. NBC Universal otevřela svou laboratoř v Orlandu na Floridě už v září 2015 a čeká od ní, že bude schopna určit, jaké scény u diváků vyvolávají nejsilnější emocionální reakce. Společnost Time už tři roky vlastní v New Yorku speciální studio, ve kterém může být až 200 lidí. Ty firma studuje při sledování televizního obsahu, filmů nebo hraní počítačových her. Laboratoř mediaLAB pak účastníkům výzkumu platí od 10 USD za 10 minut strávených pro studijní účely až 1000 dolarů za celý den, strávený ve studiu. Srdcem systému jsou přitom kamery, které sledují oči lidí a zaznamenávají měnící se výraz obličeje.
Cílem projektu Viacomu a Comcastu je nejen zvýšit sledovanost vlastních televizních sítí, ale i za provizi poskytnout odběratelům (rozuměj inzertním zadavatelům) lepší návod k tomu, co mají do svých reklam dávat. Problémem ale je nejen cena takového výzkumu, která se podle dostupných informací pohybuje dvakrát výš, než je obvyklé, ale i to, že zkoumání samo o sobě prodeje zlepšit či zaručit nemusí. Firmy za servis, sestavený z biometrických měření, zaplatí v průměru 30 000 až 100 000 Amerických dolarů.
Odpovědi bez otázek
Jenže a chtějí, aby vyšší sledovanost televize změnila tok výdajů inzerentů na reklamním trhu opět ve prospěch televizí. Firmy spoléhají na to, že jim zisky zajistí právě investice do monitoringu biometrických dat. Ideálně by to mělo fungovat následovně: Na základě měření získá inzerent nejen nastavení ideálního času pro vysílání reklamy, ale i různé pohledy na vnímání reklamního obsahu. Pokud například promítaná scéna vyvolá mozkovou odezvu u nastávající maminky, může to znamenat, že výrobci dětských plenek našli ideální čas a místo pro své reklamní sdělení. Když promítaná scéna ovlivní mozkovou aktivitu sledovaného vzorku lidí, kteří nedostanou před vysíláním najíst, výrobci potravin si mohou být jisti, že je čas spustit reklamy na potraviny.
Televizním sítím se není co divit. Už roky se snaží zjistit, o čem diváci přemýšlejí nejen při sledování vysílání, ale i při „reklamních přestávkách“. Dosud byl nejvyužívanějším způsobem průzkum mezi vybranými cílovými skupinami. a si od nového způsobu získávání informací slibují, že jim biometrická data poskytnou přímé odpovědi bez toho, aniž by bylo nutné diváků ptát se nahlas. „Problém je, že když se někoho zeptáte na to, jak reaguje na různé věci, začne o tom přemýšlet a jeho odpověď nemusí dávat reálný obraz," citovala agentura Reuters Alana Wurtzela, prezidenta výzkumu a vývoje médií v NBCU. "Měření jeho mozkové aktivity proto dává věrnější obraz toho, co si skutečně myslí," doplnil Wurtzel.
Zdroj: Reuters, ,