Na úvod několik již známých statistik. ČR je v rámci EU zemí s nejnižší zaměstnaností, dále pak ekonomikou, kde narůstá zaměstnanost rychleji než v EU, a přitom stále přibývají volná pracovní místa. V relativním vyjádření je jejich podíl dokonce již několik čtvrtletí nejvyšší v celé Unii. Na zemi, která si v posledních deseti letech prošla dvěma citelnými recesemi, to není vůbec špatný výsledek.
Zaměstnanci přitom stále ve větší míře chybí, o čemž svědčí nejenom statistiky volných pracovních míst, ale i průzkumy mezi firmami v průmyslu a stavebnictví. Prostor, kde „brát“, je přitom již v podstatě vyčerpaný. Můžeme uvažovat o dalším rozšiřování částečných úvazků, zaměstnávání penzistů, což se ostatně už děje, a tedy o dalším navyšování míry participace, ale volná místa se tím zřejmě nijak výrazně nezaplní. Jediné, co může v tomto směru pomoci, jsou tak pouze investice, které českou ekonomiku provedou další vlnou restrukturalizace směrem k nižší pracovní náročnosti výroby, respektive k vyšší přidané hodnotě. Aktuálně se investice do strojů a ICT dostaly na nová historická maxima, nicméně nelze si nevšimnout, že nová vlna investic firem započala teprve až na začátku loňského roku.
Krátkodobě může firmám při hledání zaměstnanců pomáhat nejenom vyšší zapojení dříve neatraktivních skupin obyvatel, ale i migrace. Nakonec příchodu cizinců ČR vděčí i za růst počtu obyvatel, a to nejenom v letošním roce, ale už od doby vstupu do EU, silný je pak v dobách konjunktury a slábne v dobách recese. Počet obyvatel se tak dostává na nová historická maxima zejména díky Ukrajincům a Slovákům. Z evropských statistik pak vyplývá, že ČR patří mezi země s poměrně liberálním přístupem k přistěhovalectví, zejména pokud jde o tzv. pracovní migraci. Přesto ani pětiprocentní podíl cizinců na celkovém počtu obyvatel problém nedostatku lidí nevyřešil, stejně jako programy zaměřené na „dovoz“ pracovníků z vybraných zemí. Na mysl se proto stále vkrádá myšlenka, zda na to, kolik se toho v ČR vyprodukuje, není potřeba stále až příliš mnoho lidí. Ale to už je spíše dlouhodobý problém, který mohou vyřešit zas a pouze jen investice.
TRHY
CZK a dluhopisy
Koruně v posledních dnech svědčí jestřábí komentáře z ČNB, které „slibují“ ještě vyšší úrokové sazby, respektive ještě zajímavější úrokový diferenciál. Česká měna tak konečně opustila hodnoty za hranicí 25,70 EUR/CZK a během včerejška se dokonce přiblížila na dohled 25,60. Do zasedání bankovní rady zbývají ještě dva týdny, takže nějakých dalších slov podpory z Příkop se trhu může v následujících sedmi dnech ještě dostat. Tím nejzajímavějším by asi bylo vědět, zda má počítat s jedním nebo s dvojím zvýšením sazeb. To se zřejmě ozřejmí až na tiskové konferenci po zasedání bankovní rady. Guvernér ČNB Rusnok v dnes zveřejněném rozhovoru ale už něco naznačil.
Zahraniční forex
Na eurodolarovém páru vládne nuda, když měnový pár osciluje v blízkosti hranice 1,16. Zajímavé přitom je, že na obou stranách Atlantiku rostou úrokové sazby, přičemž v USA rychleji než v eurozóně (zejména pokud jde o krátký konec křivky). Od posledního reportu z amerického trhu práce, který vykázal rychlejší růst mezd, nabyly trhy dluhopisů zjevně dojem, že inflační tlaky se dostavují. Kromě toho také rostou ceny ropy.
Pokud jde o další dění na hlavních devizových trzích, tak mezitím vyprchal pozitivní vliv posledních zpráv o brexitu a na libru neudělalo velký dojem oznámení, že Mark Carney zůstane guvernérem BoE až do ledna 2020.
Ve střední Evropě stojí za zmínku forint, který zatím vcelku v klidu ignoroval to, jak Evropský parlament griluje maďarskou vládu, resp. jejího premiéra Orbána. Ten čelí kritice za to, že stupňuje tlak státní moci na nevládní organizace, snažící se pomáhat migrantům a žadatelům o azyl. Evropský parlament by o “pokárání” Maďarska měl hlasovat dnes odpoledne, přičemž k přijetí bude zřejmě zapotřebí ? většina.
Ropa
Ceny ropy v posledních dnech prakticky nepřetržitě stoupají vzhůru. Existují přitom dva důležité důvody tohoto růstu. Za prvé je to hurikán Florence, který se blíží k východnímu pobřeží USA (měl by dorazit v pátek ráno). A za druhé plná aktivace sankcí na Írán ze strany USA, která by měla propuknout na počátku listopadu.