První aprílový den rozhodně nepřinesl žádné povzbudivé zprávy z české ekonomiky. Zveřejněný index nákupních manažerů (PMI) v průmyslu naznačil, že se situace v tomto – mimochodem největším tuzemském odvětví – i nadále zhoršuje. Březový index se dostal na více než šestileté minimum v důsledku velmi slabých zakázek ze zahraničí a naznačil tak, že lednový propad výroby ve zpracovatelském průmyslu nebyl posledním, respektive že se situace v průmyslu nezlepšovala ani v následujících dvou měsících. Slabý PMI rovněž již včera naznačil úpravu HDP za první kvartál jižním směrem. Český HDP ve 4Q podle finálních dat rostl o 0,8 % mezikvartálně (původně 0,9 %) a o 2,6 % meziročně (původně 2,8 %). Zpochybnil tak scénář akcelerace ekonomiky, s nímž počítá aktuální prognóza ČNB.
Příliš dobré zprávy nepřišly včera ani z ministerstva financí. Státní rozpočet za první tři měsíce roku skončil s deficitem 9,3 mld. korun. Optimisticky bychom mohli konstatovat, že je to méně než v únoru, nicméně vzhledem k tomu, že teprve v březnu nabíhají zálohy na daň z příjmu právnických osob, byl by takový závěr velmi relativní. Výběr daní se navíc meziročně sice navýšil o více než 14 mld. korun, avšak dvě třetiny šly na vrub tzv. sociálního pojistného narůstajícího díky rekordní zaměstnanosti a svižnému zvyšování mezd. Pohled na výběr DPH už tak pozitivně nevypadá. Meziroční pokles lze sice z části zdůvodnit administrativními změnami, avšak hlavním důvodem je spíše pomalejší než předpokládaný růst spotřeby v ekonomice. Tedy další nepřímý signál o ochabujícím růstu české ekonomiky.
Zatímco daňové příjmy i tentokrát zůstaly pod plánem, běžné výdaje státu plán předběhly, zejména v důsledku vyšších transferů územním rozpočtům. V meziročním vyjádření však nejvyšší nárůst vykazují sociální dávky vč. penzí, které rostou zatím „jen“ o 11 mld. korun. A nakonec nezbývá než konstatovat, že aktuální výsledek rozpočtu je nejhorším za posledních sedm let. A to není rozhodně pozitivní signál vzhledem k tomu, že výsledek prvního kvartálu bývá obvykle mnohem lepší, než ten celoroční. Z tohoto pohledu může být dosažení plánovaného čtyřicetimiliardového deficitu ještě docela výzvou. Jisté je už jen to, že doba snižování státních dluhů skončila.
TRHY
CZK a dluhopisy
Koruně se včera podařilo vzdálit se od hranice 25,80 EUR/CZK a mírně posílit. Stále je však výrazně slabší, než předpovídala prognóza ČNB pro druhý kvartál. Těžko se dá očekávat, že by koruna mohla dostat nějaký silnější pozitivní impuls z domácí ekonomiky, když z ní chodí spíše horší zprávy, které znovu ČNB přesvědčí vyčkávat se zvyšováním úrokových sazeb.
Zahraniční forex
Evropská (resp. německá) a americká čísla jsou stále jako noc a den a to se odráží i na kurzu eurodolaru, který aktuálně flirtuje s hranicí 1,12. Zatímco totiž evropská inflace včera vykázala opět propad, tak podnikatelská nálada v USA (index ISM) se znovu prudce vylepšuje, a to i v oblasti subindexu zaměstnanosti, což je dobrá zpráva před pátečními statistikami z amerického trhu práce.
Bohužel v otázce brexitu se britský parlament stále nikam neposunul, byť z pohledu včera posilující libry to vypadalo, že se již nějaké řešení rýsuje.
Ropa
Ropa Brent pokořila letošní maxima a míří vstříc hranici 70 USD/barel. Nad tu by se cena mohla vyhoupnout zejména s ohledem na vývoj na nabídkové straně trhu, které dominují agresivní těžební škrty kartelu OPEC. Dle nejnovějších čísel producentské státy dále významně snížily svou těžbu (meziměsíčně 280 tis. barelů denně), která tak byla v březnu nejnižší za poslední čtyři roky.
Náladu ropným býkům pak vylepšilo i překvapivé zlepšení podnikatelské nálady v čínském průmyslu. Index nákupních manažerů (PMI) se totiž v březnu nejen vrátil nad kritickou hranici 50, ale zlepšení nálady bylo zároveň nejvýraznější od roku 2012.