Kanadští konzervativní politici se rozhodli, že se s klimatickými změnami bude bojovat novými technologiemi a ne daněmi. Na stránkách FTAlphaville to tvrdí Dr. Ashley Nunes, který působí na Massachusetts Institute of Technology a Harvard University. Konkrétní plán počítá s tím, že firmy by dostaly velké daňové úlevy v případě, že půjdou směrem energeticky efektivní výroby a produktů. S uhlíkovou daní se naopak nepočítá, což ale podle Nunese jde proti strategii současné liberální vlády a vládám dalších 40 zemí. Ty totiž vnímají zdanění uhlíku jako nejlepší způsob, jak bojovat se změnou klimatu.
Podle nové analýzy OSN mohou nové technologie ročně snížit skleníkové emise o 25 miliard tun. Senzory a počítačové programy k tomu mohou zvýšit energetickou efektivitu budov a uspořit řadu přírodních zdrojů. Na zmíněné strategii sázející na technologie tak něco je, ale podle Nunese „toto není celý příběh“. OSN totiž dodává, že v některých případech mohou mít nové technologie kontraproduktivní efekt, a to tehdy, když úspory energie vedou k tomu, že spotřebitelé jí v konečném důsledku spotřebují ještě více.
Příkladem takového efektu se mohou stát elektromobily. Jejich provoz je sice levnější, ovšem to může řidiče nakonec vést k tomu, že budou auta používat ještě více a celková spotřeba energie naroste. Breakthrough Institute tak tvrdí, že v podobných případech je lepší počítat s tím, že postupujeme stylem „dva kroky dopředu, jeden zpět“.
Nunes také zmiňuje britský výzkum, který ukazuje, že zvyšování energetické úspornosti budov nemá takové výsledky, s jakými vědci počítají. Příčinou je složité chování jejich uživatelů, kteří například navzdory předpokladům nechávají otevřená okna a dveře či „instalují akvária s tropickými rybami a plazmové televize“. Jde tedy o to, že energie nespotřebuje budova, ale lidé, kteří v ní žijí, a to dělá jakékoliv projekce velmi nespolehlivé. Rodina může například zateplit dům, ale peníze uspořené za teplo použije na nákup nového spotřebiče. V konečném důsledku pak může její spotřeba energií narůst.
Podobné jevy podkopávají předpoklad, že technologie a ekonomická prosperita jsou v boji se změnami klimatu dostatečným nástrojem. Zdanění uhlíkových emisí ale podle jeho kritiků dopadne na peněženky běžných lidí. Nunes ovšem tvrdí, že právě o to jde. Jeho cílem je zvýšit povědomí o tom, jaké dopady má naše jednání na životní prostředí, a právě k tomu zdanění uhlíku slouží. Podle vědce nyní řada zemí tvrdí, že pro dosažení potřebných cílů by zdanění muselo výrazně vzrůst, což tuto cestu činí nerealistickou. Neměli bychom ovšem propadat pocitu, že technologie jsou v tomto ohledu realističtější strategií.
Zdroj: FTAlphaville