Zatímco ECB má starost, jak nabudit inflaci v eurozóně a uvažuje o ještě nižších záporných sazbách a novém kole kvantitativního uvolňování, ČNB je v situaci přesně obrácené. Svoji hlavní úrokovou sazbu od konce kurzového režimu zvýšila už osmkrát, a přesto růst cen dál překonává stanovenou rychlost dvou procent, a to nejenom v případě celkové inflace, ale i té tzv. čisté, jádrové či měnově politické. Inflace přitom překonává nejen samotný cíl centrální banky, zaostává i její nejnovější prognóza. Aktuálně celkem o tři desetiny procentního bodu v případě celkové inflace, zatímco u měnově politické inflace se odchylka dostala už na čtyři desetiny procentního bodu. Česká inflace totiž v srpnu setrvala na předchozích 2,9 %, měnově politická na 3,0 %, zatímco čistá se zvýšila na 2,8 % a jádrová zkorigovala na 2,7 %.
Inflační tlaky v české ekonomice dál přetrvávají a prozatím nic nenasvědčuje tomu, že by se inflace měla brzy vrátit ke stanovenému cíli. Za českou inflací totiž musíme v první řadě vidět rostoucí náklady na bydlení (mají „na svědomí“ cca polovinu aktuální inflace) v podobě vyšších cen realit a nájemného, dražší energie a dalších služeb s bydlením spojených. V prvním případě jde mj. o důsledek dlouhodobě zaostávající bytové výstavby, která v důsledku byrokratických překážek nebyla schopna včas reagovat na vzedmutí poptávky po bydlení, a tak trh si našel rovnováhu v daných podmínkách sám, skrze vyšší ceny. Ve druhém případě, tedy u energií, ceny reflektují zdražení silové elektřiny – mj. v důsledku „zelené“ politiky – na zahraničních trzích, kde od roku 2016 elektrická energie podražila na více než dvojnásobek. Do inflace rovněž vstupují svižně se zvyšující mzdy, zejména pokud jde o služby osobní povahy, a samozřejmě i rostoucí kupní síla obyvatel jako taková.
A jak na tento vývoj bude reagovat ČNB? Nejspíše nijak. S ohledem na vnější rizika a nejistoty, politiku ECB i pravděpodobné ochlazení české ekonomiky si může dovolit komfort vyčkávání. Nakonec „řídit“ by se měla až budoucí inflací, nikoliv tou aktuální (starou). A jak se zdá, na horizontu 1-1,5 roku se inflace skutečně může hladce vrátit zpět do blízkosti cíle.
TRHY
CZK a dluhopisy
Vyšší inflace s korunou nijak zvlášť nepohnula a česká měna se dál pohybovala v těsném pásmu nad úrovní 25,85 EUR/CZK. A stejně jako inflace tak ani ve srovnání s prognózou slabší koruna (o cca 2 %) s ČNB nejspíše ani nehne. Přetrvávající zvýšená zahraniční rizika a nejistoty nahrávají spíše opatrnosti než jemnému dolaďování její politiky, byť si trhy na základě implicitních sazeb stále myslí, že ČNB bude v blízké budoucnosti sazby prudce snižovat.
Dluhopisový trh, který za poslední týden zažil velmi svižný růst zvláště dlouhých výnosů, dnes čekají dvě aukce státních dluhopisů. Tentokrát je podle emisního kalendáře ve hře dvouletý eurový papír v objemu 100 mil. EUR, který bude MF nabízet letos už popáté (prozatím takto získalo 565 mil. EUR). Druhým bondem je pak sedmiletý korunový papír s max. objemem 4 mld. CZK.
Zahraniční forex
Poměrně dramatický výprodej na trzích dluhopisů se protáhl i do včerejšího dne, takže například výnos amerického desetiletého vládního dluhopisu se dostal zpět nad hladinu 1,70, což je o 25 bazických bodů výše než před pár dny. Těžko hledat konkrétní důvod proč se tak stalo, ale zřejmě pomohlo přesvědčení, že na poli obchodní války USA-Čína nemusí dojít k další eskalaci a především svitla naděje na měkčí podobu brexitu. Londýn a Brusel totiž vyslaly signály, že otázka hranice mezi Irskem a Severním Irskem by se teoreticky mohla vyřešit, což je samozřejmě něco, co se líbí britské libře.
Jinak ve střední Evropě stojí za zmínku další ztráty forintu, který opět testuje historická minima. Včera zveřejněná maďarská srpnová inflace (pokles na 3,1 % meziročně, ale jádrová zůstává na úrovni 3,7 %) forintu zjevně nepomohla stejně jako fakt, že eurové a dolarové úrokové sazby se posunuly výše.
Ropa
Ropa Brent se drží na dostřel hranice 63 USD/barel povzbuzena nad očekávání silným poklesem zásob ve Spojených státech (dle API). Náladu však ropným býkům kazí nečekaný vyhazov bezpečnostního poradce amerického prezidenta Johna Boltona, který byl v rámci Trumpovy administrativy jednoznačně největším jestřábem a stál za tvrdým postupem vůči Íránu. Jeho odchod tak otevírá prostor pro konstruktivnější přístup ze strany USA, třebaže k případnému rozvolnění sankcí povede zajisté dlouhá cesta.
Pozornost trhu pak včera upoutal také aktualizovaný výhled americké EIA. Ta totiž opětovně výrazně revidovala výhled na růst poptávky po ropě směrem dolů (-100 tis. barelů denně, celkem 0,9 mil. barelů denně) v reakci na zhoršující se globální hospodářské podmínky. S ohledem na stabilní výhled na nabídkovou stranu trhu tak americká agentura předpokládá, že v tomto roce bude trh v přebytku přibližně 0,35 mil. barelů denně.