Když v roce 2015 v polských parlamentních volbách překvapivě získala strana Právo a spravedlnost (PiS) nadpoloviční většinu křesel a začala realizovat svůj křesťansko-sociální program, byl to pro mnohé šok. Překvapena byla mimo jiné i přední ratingová agenturu S&P, která byla tak vystrašena, že již na počátku roku 2016 snížila Polsku rating.
Píše se rok 2019 a Právo a spravedlnost opět získává nadpoloviční většinu v klíčové dolní komoře parlamentu. Tentokrát však nikdo Polsku rating snižovat nehodlá a polský zlotý v reakci na výsledky voleb dokonce posílil. Skeptický hlas by zde mohl říci, že trh je spokojen s tím, že vítězství národně orientované PiS nakonec bylo menší, než se čekalo, takže manévrovací prostor nové vlády bude omezen. Vládnoucí strana nejenže nedosáhla na ústavní většinu (? křesel), ale nezískala ani třípětinovou většinu nutnou k případnému přehlasování prezidentského veta. V tomto ohledu je sice pravdou, že prezident Duda je ze stejné strany, avšak již za půl roku budou prezidentské volby a příští hlava státu se nemusí chovat k návrhům zákonů z dílny PiS tak přívětivě. Tento scénář může dokonce nastat i v případě, že Duda svůj post obhájí. Polský prezident totiž může být znovu zvolen jen jednou, a tak by se Duda po svém případném druhém prezidentském vítězství mohl v úřadě chovat daleko nezávisleji a vládu PiS držet v ústavních mantinelech.
Optimistický pohled na perspektivu dalších čtyř let vlády PiS ovšem vychází z pozitivní zkušenosti z posledních čtyř let, kdy polská ekonomika prožila z makroekonomického pohledu fantastické období. Díky růstu HDP na úrovni pěti procent ročně nabrala reálná konvergence neuvěřitelné tempo a dvouciferná míra nezaměstnanosti se dostala na rekordně nízká 3 %, takže také Polsko dnes trpí nedostatkem lidí na trhu práce. To vše se odehrálo při stabilně nízké inflaci a vyrovnané platební bilanci. Pravda, vláda PiS se sice nevyvarovala výstřelků v podobě uplácení starších voličů třináctými důchody či snížením věku pro odchod do důchodu, avšak to vše se odehrálo za postupné redukce deficitu a vládního dluhu. Je také poctivé dodat, že polský hospodářský zázrak posledních čtyř let byl z nemalé části vystavěn na externích faktorech - především na nezanedbatelných transferech z fondů EU. Ovšem i zde je třeba vládě PiS připsat kredit, neboť navzdory politickým konfliktům s EU se chovala velmi pragmaticky a byla schopna na dotacích z unie načerpat (a následně prostavět) 2-2,5 % HDP ročně. To jsou cifry, o kterých si ČR může nechat jenom zdát.
Střízlivě zhodnoceno, z makroekonomického pohledu se tedy není třeba obávat dalších čtyř let vlády Práva a spravedlnosti a umírněnou reakci polských finančních trhů na výsledky voleb berme jako odpovídající.
*** TRHY ***
CZK a dluhopisy
Koruna se i v úvodu tohoto týdne pohybuje v úzkém pásmu těsně nad hranicí 25,80 EUR/CZK a zcela jasně dál ignoruje platnou prognózu centrální banky předpokládající pro poslední kvartál roku průměrný kurz 25,20 EUR/CZK. Slabá koruna se tak nejspíš opět stane hlavním proinflačním faktorem zdůrazněným na příštím zasedání bankovní rady, nicméně ČNB však nejspíš odchylku koruny od jejího výhledu připíše opět negativním vnějším podmínkám. Koruně v každém případě chybí jakýkoliv impuls jedním či druhým směrem a v tomto směru se nejspíše ani dnes nic nezmění.
Zahraniční forex
Libra a vlastně i eurodolar zaujaly vyčkávací pozici před nadcházejícím summitem EU (čtvrtek), který bude z hlediska dalšího směřování brexitové kauzy klíčový. Dnes sice hlavní trhy čekají jen data druhé kategorie, ale eurodolar by si měl dát primárně pozor na komunikaci z Fedu, která bude počínaje dneškem a v následujících dnech poměrně bohatá.
Polský zlotý v reakci na výsledky domácích parlamentních voleb zpevnil, když se měnový pár EUR/PLN dostal zpět pod hranici 4,30. Zisk relativně těsné nadpoloviční většiny křesel pro dosud vládnoucí stranu Právo a spravedlnost znamená kontinuitu hospodářské politiky v mezích ústavního zákona, což lze hodnotit mírně pozitivně (viz úvodník).