Vláda představí Národní investiční plán do Vánoc. Na setkání s představiteli českého stavebnictví to dnes řekl premiér Andrej Babiš (ANO), podle něhož plán představuje celkový potenciál investic v Česku. Loni uvedl, že plán zahrnuje přes 17.000 projektů za 3,45 bilionu korun na roky 2019 až 2030. Dnes toto číslo upravil na 20.000 projektů za pět bilionů korun.
Podle Babiše růst české ekonomiky zpomaluje. Vláda proto podle premiéra vytvořila Národní investiční plán, aby zajistila další podporu růstu HDP vedle exportu a spotřeby. "Jak jsem slíbil, představíme (plán) do Vánoc," uvedl Babiš.
Plán podle něj shrnuje, jaké investice jsou v Česku v nadcházejících letech potřebné. "To není pro nás. To je pro další vlády, aby vůbec věděly, jaký ten potenciál je," podotkl premiér. "My to předložíme k veřejné diskusi, aby se vyjádřili i občané, jestli jsme na něco nezapomněli. Potom je to otázka realizace," řekl.
Premiér o investičním plánu poprvé mluvil loni, detaily o jeho obsahu ale odmítal zveřejnit. Piráti v srpnu podali správní žalobu, v níž se domáhali zveřejnění plánu, soud o ní dosud nerozhodl. Babiš tehdy Piráty za jejich krok kritizoval a oznámil, že plán zveřejní do konce roku, bude ho chtít konzultovat i s veřejností.
Babiš loni uvedl, že plán zahrnuje přes 17.000 projektů za 3,45 bilionu korun na roky 2019 až 2030. Do roku 2022 mají být podle plánu financovány projekty za 1,226 bilionu korun. Plán vznikl na základě krajských výjezdů bývalé menšinové vlády ANO a na základě požadavků jednotlivých resortů, obcí a krajů.
Národní investiční plán - vývoj
Národní investiční plán je jedním ze stěžejních dokumentů, který chystá koaliční vláda Babišova hnutí ANO a ČSSD, která byla jmenovaná loni 27. června. Měl by se podle něj řídit investice do veřejné sféry až do roku 2030. Jeho příprava přitom začala ještě předtím, než se kabinet ujal vlády, podle Babišových slov totiž plán vychází z údajů, které získala jeho první vláda během výjezdů do jednotlivých krajů, a také na základě požadavků jednotlivých resortů, obcí a krajů.
"Ministerstvo pro místní rozvoj provedlo rozsáhlý sběr dat, kde byly osloveny nejen všechny resorty, ale i obce, města a kraje. Dělali jsme to v úzké spolupráci. Proto jsme měli ty výjezdy do krajů. Výsledkem je vytvoření mapy investičních preferencí, která bude nyní konfrontována s kapitálovými možnostmi České republiky," uvedl před rokem při přestavení obrysů plánu Andrej Babiš.
Konkrétní obsah plánu, který podle zveřejněných údajů zahrnuje přes 17.000 projektů za 3,45 bilionu korun na léta 2019 až 2030, ale dosud není známý. O údaje se zajímali opoziční politici z řad ODS a Pirátů, ovšem neuspěli. V polovině dubna jim Babiš odmítl dokument poskytnout s tím, že je to interní dokument. "Národní investiční plán je moje myšlenka. A to je náš interní materiál a na vládě nebyl. A já vám ho nedám, protože je to náš interní materiál," uvedl premiér.
Koncem letošního srpna podal předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek žalobu, kterou se domáhá toho, aby Babiš plán zveřejnil. Michálek ke správní žalobě přistoupil poté, co neuspěl se žádostí podle jednacího řádu Sněmovny ani s následným odvoláním. Zveřejnění dokumentu podle něj nebrání zákonné důvody, lidé a obce naopak mají právo vědět, které projekty dokument obsahuje. Babiš označil krok Pirátů za plácání.
Podle toho, co Babiš uvedl loni v listopadu, chce vláda vymezené období let 2019 až 2030 rozdělit na dvě části. V té první do roku 2022 zahrnula do programu projekty za 1,226 bilionu korun, na zbylých osm let tak připadají investice za 2,224 bilionu. "Vycházíme z toho, že tahle vláda, pokud vydrží, bude ještě sestavovat rozpočet na rok 2022. Proto jsme to takhle rozdělili. Teď to budeme analyzovat. Musíme stanovit priority a najít na to peníze," řekl premiér.
K plánovaným investicím - ovšem pouze do zdravotnictví - se Babiš nedávno vyjádřil na konferenci Zdravotnictví 2020. "Národní investiční plán obsahuje 73 miliard investic do zdravotnictví. Řešíme to hlavně u státních nemocnic, vybrali jsme sedm strategických investic za 11,6 miliardy korun," řekl začátkem letošního listopadu předseda vlády.
Podle dostupných údajů se o nejvíce peněz hlásí ministerstvo dopravy, které by na dopravní stavby - zejména železniční a silniční - potřebovalo přes dva biliony korun. Další resorty přišly s požadavky v řádu miliard až desítek miliard korun. Například ministerstvo zemědělství navrhlo projekty za téměř 50 miliard, většinou na podporu výstavby vodovodů nebo prevence před povodněmi. Ministerstvo životního prostředí pak žádá 56 miliard korun, a to na Zelenou úsporám nebo na zmírnění dopadů změny klimatu.
Další ministerstva, mimo jiné práce a sociálních věcí, spravedlnosti nebo vnitra, přišla s projekty zahrnujícími modernizaci nebo výstavbu budov včetně hasičských a policejních stanic, nákup nové techniky nebo počítačového vybavení (třeba systému pro Českou správu sociálního zabezpečení). Ministerstvo školství pak do vládního plánu navrhlo investice do základních či vysokých škol nebo opravy sportovišť.
Další požadavky vzešly z regionů, kraje napříč republikou nejčastěji požadují investice do dopravní infrastruktury na svém území, silniční i železniční. Druhou nejčastěji zmiňovanou oblastí, kterou prosazovaly především obce, je vodohospodářská infrastruktura. Objevil se ale také požadavek na rekonstrukci zimního stadionu v Jihlavě nebo investice do modernizace nebo výstavby nemocnic (Liberecký a Zlínský kraj).