Evropská centrální banka dnes potvrdila velice podpůrné nastavení své měnové politiky. Úrokové sazby ponechala na stávající úrovni. Beze změn zůstávají i nákupy aktiv v rámci nouzového pandemického programu nákupu aktiv (PEPP). Centrální banka eurozóny přitom zlepšila odhady růstu ekonomiky eurozóny pro letošní a následující rok na 4,6 %, respektive 4,7 %. Výhled pro rok 2023 nechala beze změn na 2,1 %.
Výrazně lepší je také nejnovější prognóza inflace v eurozóně, kterou ECB zvedla na 1,9 % pro tento a na 1,5 % pro nadcházející rok. Ještě v březnové prognóze ji viděla na 1,5 %, respektive 1,2 %. Odhad inflace pro rok 2023 zůstal beze změn na 1,4 %. Růst ekonomiky eurozóny ECB ještě v březnu odhadovala na 4,0 % pro letošní a na 4,1 % na příští rok.
"Ohledně prognózy jsme byli poněkud optimističtější než před třemi měsíci," podotkla prezidentka Christine Lagardeová na doprovodné tiskové konferenci. Rizika pro růst podle ní ECB nyní vnímá jako "všeobecně vyvážená". To je posun proti dřívějšímu, dlouhodobému hodnocení rizik, která ECB viděla vychýlená ke spodní straně.
Odhad inflace pro letošní rok ECB zvýšila hlavně kvůli vyšším cenám komodit. Inflace dále poroste ve druhém pololetí, jakmile však odezní přechodné faktory, začne opět ustupovat, uvedla Lagardeová. Po letošním roce by se ale růst spotřebitelských cen měl držet značně pod inflačním cílem ECB, nastaveným těsně pod 2 %.
ECB dnes pozvrdila, že nákupy v rámci programu PEPP v objemu 1,85 bilionu EUR budou pokračovat alespoň do konce března 2022 a v každém případě, dokud neusoudí, že etapa koronavirové krize skončila. Rada guvernérů přitom očekává, že tempo provádění těchto nákupů "bude v nadcházejícím čtvrtletí nadále výrazně rychlejší než v prvních měsících tohoto roku". Také čisté nákupy v rámci programu nákupu aktiv APP budou pokračovat v měsíčním objemu 20 mld. EUR, a to tak dlouho, jak bude nutné, aby podpořily akomodační dopad sazeb měnové politiky ECB. ECB v tomto čtvrtletí v rámci programu PEPP měsíčně nakoupila dluhové cenné papíry za zhruba 80 miliard eur. V prvním čtvrtletí to bylo přibližně 62 miliard eur.
Úroková sazba pro hlavní refinanční operace a úrokové sazby mezní zápůjční facility a vkladové facility pak po dnešním rozhodnutí zůstaly beze změny na úrovni 0,00 %, 0,25 % a -0,50 %.
Pro zachování stejného úvodního prohlášení z minula byly hlavním argumentem slabé prognózy inflace ve střednědobém výhledu. Znepokojení ale mohly vyvolávat i narůstající výpůjční náklady v 19 zemích eurozóny. Jakékoli případné tlumení expanzivní měnové politiky tedy mohlo odstartovat potenciálně nebezpečné výkyvy na trhu, podotkl Reuters. V zotavování ekonomik, které pokračuje, je Evropa nicméně pozadu za Spojenými státy, což platí i pro stupeň proočkovanosti obyvatelstva, a základní cenové tlaky jsou neduživé a mzdy v zemích eura nerostou moc energicky - Lagardeová dnes v této souvislosti zmínila mzdy ve službách. I z toho důvodu by omezení monetární podpory před americkým Fedem podle Reuters mohlo vyslat nebezpečný signál.
Hledat argumenty pro pokračování kroků z "nouzového" období je ale uprostřed zotavujících se ekonomik stále obtížnější a někteří představitelé ECB už otevřeně hovořilo o případné potřebě nákupy aktiv v programu PEPP postupně omezit. Ekonomika eurozóny se právě dostala z dvojité recese a spoléhá se na bezprecedentní stimuly od ECB. Bankéři již dříve dali jasně najevo, že budou při rušení stimulačních opatření postupovat spíše opatrně. Případné vyšší náklady na půjčky by totiž mohly zadusit rodící se oživení, napsala agentura Reuters.
Dnešní rozhodnutí Rady guvernérů bylo podle Lagardeové jednomyslné. O tempu PEPP se podle ní vedla debata, nad vyvážeností rizik nové prognózy ale panoval konsensus.
Zdroje: ECB, Patria.cz, Reuters, ČTK