Hlavní pozornost finančních trhů sice v posledních týdnech směřuje k inflaci a s ní spojené reakci centrální banky, avšak v ekonomice probíhají i jiné zajímané trendy, které jsou zachyceny – a někdy docela ukryty – ve statistických výkazech, jimž se v lepších časech pozornost v podstatě nevěnuje.
Jedním z nich je běžný účet platební bilance odrážející vnější (ne)rovnováhu té které ekonomiky. Za běžných okolností ukazuje, nakolik je daná země schopna generovat cizí měnu z běžných transakcí a výnosů z investic. Když v loňském roce běžný účet skončil nejvyšším přebytkem od roku 2004 odpovídajícím 3,6 % HDP, byl to pro trhy i ratingové agentury pozitivní signál.
Při bližším pohledu však bylo jasné, že k tomu nedošlo kvůli zlepšení konkurenční pozice ČR v oblasti zahraničního obchodu se zbožím a službami, ale především v důsledku poklesu ziskovosti tuzemských firem pod zahraniční kontrolou, respektive díky zhruba čtyřicetiprocentnímu propadu dividend odcházejících ze země. V čase kovidové nejistoty se firmy soustředily na řešení provozních problémů, likvidita a ziskovost šla na chvíli stranou.
V posledních měsících je stále více patrné, že rekordní přebytek běžného účtu platební bilance – a tedy do jisté míry i příliv nové cizí měny do ČR – je neudržitelný. Nejenom že zadrhává oživení zahraničního obchodu v důsledku chybějících komponent pro exportně významné artikly, ale firmy začínají opět ve větší míře vyplácet dividendy. Roční kumulovaný přebytek běžného účtu se tak z dubnových 226 mld. postupně snížil už o 65 mld. Jde o logický „nový“ trend přicházející s oživením ekonomiky a musí s ním počítat i finanční trhy. Jestli je na něm něco skutečně zajímavého, tak je to míra ovlivnění celkové vnější rovnováhy ČR dalším vývojem exportu, jehož hlavním reprezentantem jsou automobily. A další avizované omezování produkce automobilů může tento trend ještě urychlit.
TRHY
Koruna
Koruna se v průběhu včerejšího obchodování držela bez velkých výkyvů v blízkosti 25,35 EUR/CZK. Ke stabilitě jí napomáhá nejenom nízká averze k riziku na trzích, ale i vidina ještě rychlejšího zvyšování úrokových sazeb, kterou posílila vysoká srpnová inflace. Nelze proto vyloučit, že už na zářijovém zasedání se najde dostatečná většina pro padesátibodové navýšení repo sazby, i když nějaký ten hlas pro stabilitu sazeb může opět zaznít. ČNB si je sice vědoma, že současná inflace – stejně jako ta nadcházející (do které promluví ceny elektřiny a plynu) – má své kořeny v zahraničí, nicméně nebude chtít posilovat další inflační očekávání. A proto bude raději jednat. Centrální bankéři mají ještě více než týden, aby svůj postoj finančním trhům alespoň nastínili.
Zahraniční forex
Demokratická strana, resp. její většina v dolní komoře Kongresu odhalila detaily navrhovaného zvýšení daní, které je nakonec poněkud umírněnější než jsou záměry Bidenovy administrativy. Pro finanční trhy (a nepřímo atraktivitu dolaru) je důležité, že daň ze zisku korporací by měla stoupnout “jen” z 21 % na 26,5 %, minimální daň z korporátních zisků ze zahraničí posunuta z 10,5 % na 16,6 % a daň z dividend a kapitálových zisků z 20 na 25 %. V součtu nejde o revoluční změny a pokud by v takové podobě prošly, tak by americké ekonomice (a nepřímo i atraktivitě dolaru) nemusely způsobit dramatickou újmu.
Dnes odpoledne však bude trh primárně zajímat výsledek americké inflace za srpen. Ačkoliv některé položky v minulých měsících začaly klesat (ceny ojetin), tak vinou jiných zůstane inflace velmi vysoko. V meziročním srovnání by to mohlo být na úrovni červencového čísla (5,3 %). Dolar by v takovém případě mohl zůstat silný, neboť příští zasedání Fedu je za rohem.