Komentář doplněn
České hospodářství se udržuje již několik čtvrtletí ve skvělé kondici. Ekonomika roste, inflací hýbou jen ropné šoky a změny regulovaných cen, nezaměstnanost se snížila a schodek běžného účtu se zmenšil na polovinu. Aby nebylo optimismu přespříliš, je nutné doplnit druhý pohled: neschopnost redukovat rozpočtové schodky a rostoucí dlouhodobá nezaměstnanost.
I ve 3. čtvrtletí naplnil hrubý domácí produkt očekávání a zvýšil se o 4,9 %, přesně jak jsme předpověděli po revizi zahraničního obchodu. Nicméně těžiště hospodářského růstu se posunulo od čistého exportu ke spotřebě. A to především zásluhou vládní spotřeby, kam ve 3. čtvrtletí přistály stíhací letouny Gripen. Z hlediska celkového HDP jde o neutrální účetní operaci, o stejnou částku se zhoršily čisté exporty. Jenže stejně jako jsou stíhačky reálné, jsou reálné i změny ve struktuře HDP. Navíc k posunu těžiště růstu HDP od čistých exportů k vládní spotřebě by došlo i bez stíhaček.
Spotřební vydání vlády se reálně meziročně zvýšily o 6,1 %, nebýt pronájmu stíhaček stoupla by o 2,1 %. Domácnosti utratily v obchodech o 2,9 % více, což je zhruba v souladu s reálným zvýšením disponibilního důchodu domácností.
Dynamika investiční aktivity mírně zrychlila. Hrubá tvorba fixního kapitálu meziročně stoupla o 3,2 % po růstu o 2,9 % ve 2. čtvrtletí. Na jedné straně sice pokračuje obnova vozového parku a rychle roste stavební výroba díky veřejným zakázkám na výstavbu dopravní infrastruktury, klesající dovozy strojů, ale omezují tempo růstu investic do strojního vybavení. Investice do bytů klesly o 5,2 %.
Kladným, i když menším, příspěvkem ovlivnil tempo růstu ekonomiky zahraniční obchod. Vývoz zboží a služeb reálně vzrostl o 10,9 %, dovoz o 6,1 %.
Z pohledu tvorby HDP ovlivnil dění nejvýrazněji zpracovatelský průmysl. Jeho příspěvek k růstu HDP činil 2,3 procentního bodu. Druhý nejvýznamnější příspěvek přinesl obchod a to ve výši 1,2 procentního bodu.
Údaje o HDP spočítaném důchodovou metodou umožňují exaktně spočítat vývoj jednotkových mzdových nákladů. Zde se nachází stinná stránka dnešních dat. Tento indikátor konkurenceschopnosti se několik čtvrtletí zlepšoval. Ve 3. čtvrtletí se však meziročně vzrostl o 1,6 %. Pro úplnost: Produktivita práce se zvýšila o 4,0 %.
Vraťme se ještě k vlivu veřejného sektoru na vývoj ekonomiky. Ono totiž nejde jen o vládní spotřebu. Veřejný sektor ovlivňuje HDP také prostřednictvím investic financovaných z veřejných rozpočtů, změnou daní a sociálními dávkami. Fiskální impuls spočítaný jako změna salda cyklicky očištěného primárního deficitu veřejných rozpočtů bez čistých půjček a dotací transformačním institucím letos patrně dosáhne hodnoty 1,8 procentního bodu HDP. Jednodušeji řečeno, nebýt vládního utrácení, zvýšil by se letos HDP pouze o 3,2 % a nikoli o 5,0 %. Možná se Vám zdá rozsah fiskálního impulsu vysoký, ale například příjmy z privatizace Českého Telecomu a Unipetrolu již byly z valné většiny utraceny a bez nich by hrubá tvorba fixního kapitálu a celý hrubý domácí produkt vypadaly výrazně jinak. Tristní je procyklický charakter fiskální politiky. Vláda svou politikou ekonomiku spíše destabilizuje, než aby využívala rozpočtové politiky ke zmírňování výkyvů v rámci hospodářského cyklu.
Potenciální produkt podle našich výpočtů nyní roste tempem 4,4 % ročně. Z 80 procent se na tom podílí růst produktivity výrobních faktorů, z 15 procent růst kapitálové zásoby a z 5 procent rostoucí zaměstnanost. Mezera výstupu se na přelomu loňského a letošního roku uzavřela a nyní výkon ekonomiky o několik desetin procenta přesahuje potenciální produkt. Vzhledem k vývoji jednotlivých výdajových položek HDP ovšem nevznikají v domácí ekonomice inflační tlaky. Domácí poptávka sice nabrala na obrátkách, její tempo růstu ovšem stále neohrožuje cenovou stabilitu a v kontextu vývoje kurzu koruny a cen nerostných paliv, se stále zvýrazňuje možnost odložení zvyšování úrokových sazeb z lednového termínu na později.
Za celý letošní rok očekáváme zvýšení HDP o 5,0 %. Příští rok naše prognóza obsahuje růst HDP o 4,7 %.