Cesta k tržní ekonomice i post-tranzitivní období ovlivnila i chování českých domácností. Analýza úspor a dluhů ukazuje, že přes jistou setrvačnost domácností v náhledu na alokaci úspor a důrazu na bankovní vklady dochází k výrazným změnám tendencí od konce 90. let - zejména využíváním alternativních forem úspor a velmi rychlým vzestupem zadluženosti.
Dluhy českých domácností jsou převážné dlouhodobého charakteru a vypůjčené peníze jsou použity na bydlení – hypoteční úvěry a úvěry ze stavebního spoření ve výši 232,6 mld. korun tvořily v polovině roku 2005 z celkového objemu zadluženosti v sektoru domácnosti-obyvatelstvo 72,4 %.
Déletrvající pokles vkladů obyvatelstva u komerčních bank patrný zejména od roku 2000 se stále nezastavil – v polovině roku 2005 činily 278,2 mld. korun a jejich objem dosahoval jen 59 % úrovně z konce roku 2001, kdy tyto čistě bankovní vklady dosahovaly 469,4 mld. korun. Takovýto výrazný propad v krátkém časovém horizontu snižuje použití středně- a dlouhodobých disponibilních zdrojů pro aktivní obchody komerčních bank a z tohoto pohledu obecně vzato i potenciál růstu ekonomiky.
Ovšem vzhledem k tomu, že vklady obyvatelstva u stavebních spořitelen rostou - a po využití části z nich ve formě úvěrů ze stavebního spoření pak dále deponovány u komerčních bank, snižuje tato strukturální změna riziko oslabení investic do ekonomiky živených z domácích úspor.
Přesun vkladů obyvatelstva na jeho žirové a běžné účty jako další strukturální změnu lze hodnotit stejně. Výrazně rostoucí objem těchto netermínovaných vkladů je schopen z velké části kompenzovat úbytek peněz na termínovaných vkladech, klade však vyšší nároky na risk management komerčních bank.
Klesající míra hrubých úspor domácností – což podle ekonomické teorie snižuje šance na vysoký a zdravý ekonomický růst v budoucnu – je v českých podmínkách zejména roku 2000 více než kompenzována přílivem vnějších zdrojů. Do ČR přicházelo v období 1995-2005 každoročně v průměru 137,8 mld. korun přímých investic ze zahraničí (z toho v silném období 1998-2002 dokonce 226 mld. ročně). Úspory domácností činily v průměru posledních deseti let každoročně 117,9 mld. korun.
Na průměrné roční bázi tak příliv cizích zdrojů v podobě přímých zahraničních investic přesahoval objem peněz odkládaných každoročně domácnostmi jako úspory schopné financovat český ekonomický růst. Srovnání obou segmentů ukazuje na rostoucí převahu vnějších zdrojů, schopnou vyrovnat klesající míru úspor českých domácností, a to i přes rostoucí repatriaci zisků zahraničních investorů v posledních letech. Při hypotéze, že míra hrubých úspor domácností by se držela na úrovni roku 1995, tj. 14,2 %, a jejich hrubý disponibilní důchod by rostl tempem, kterého skutečně během sledovaného období dosáhl, pak by tento „uniklý“ potenciál pro financování ekonomického růstu představoval 499,9 mld. korun Tento objem by byl ale stále nižší než příliv zahraničních investic za uvedené období (1345,6 mld. korun).
Vztah míry úspor a míry nezaměstnanosti vykazuje výraznou zápornou korelaci – nejvíce spořily domácnosti v době, kdy ČR vykazovala nízkou míru nezaměstnanosti (1995-1997).
Více informací včetně grafů nalezneze na stránkách ČSÚ
ZDE.
(Zdroj: ČSÚ)