Následuje záznam z jednání bankovní rady z 27.10.
Bankovní rada projednala 10. situační zprávu obsahující novou makroekonomickou prognózu.
Prognóza inflace se oproti červencové prognóze posunula výše zejména vlivem nákladového šoku v podobě růstu cen energií a přehodnocení predikce regulovaných cen. Růst cen pohonných hmot je výrazně vyšší, než jaký očekávala červencová prognóza. Primární dopady růstu cen energií na horizontu měnové politiky vymizí, nákladové tlaky se však promítnou do růstu inflačních očekávání. Měnová politika reaguje v rámci prognózy na sekundární dopady růstu cen energií. V důsledku sekundárních dopadů se inflace udrží na vyšší úrovni než v červencové prognóze a v horizontu měnové politiky se bude pohybovat mírně nad bodovým inflačním cílem.
Poptávkové prostředí zůstává mírně protiinflační. Záporná mezera výstupu je uzavřenější, než předpokládala červencová prognóza, což je odrazem rychlého růstu HDP v prvním pololetí letošního roku. Ekonomický růst podpořilo zejména zlepšení čistého vývozu, ačkoliv dynamika vývozu i dovozu významně zpomalila. Prognóza očekává v nejbližším období otevírání výstupové mezery z důvodu souběhu dopadu nárůstu cen energií, přísnějšího reálného kurzu, restriktivnějšího působení fiskální politiky a přetrvávající nízké zahraniční poptávky. Uzavření výstupové mezery se posouvá za rok 2007. Prognóza po letošním vysokém růstu HDP očekává mírně nižší tempo růstu v roce 2007.
S říjnovou prognózou je konzistentní postupný růst úrokových sazeb.
Po prezentaci situační zprávy přistoupila bankovní rada k diskuzi nad novou prognózou a jejími riziky. Nejprve se věnovala problematice sekundárních dopadů růstu cen energií.Konstatovala, že vyšší ceny energií mají dvojí dopad. Na jedné straně přispívají k růstu inflace a na druhé straně snižují disponibilní příjmy. Nejistota kolem intenzity sekundárních dopadů růstu cen ropy do jiných cenových okruhů byla vnímána jako výrazná. Zazněly názory, že vzhledem k nejistotě ohledně intenzity cenových průsaků, které se projeví až v budoucnosti, je lepší sazby zvýšit v souladu s prognózou již nyní a vyhnout se tak riziku potřeby rychlejšího růstu sazeb na vyšší hladinu v budoucnosti. Dále bylo konstatováno, že i alternativní scénáře vycházející z nižší intenzity průsaku cenového růstu implikují růst sazeb. Bankovní rada se z nižší intenzity průsaku cenového růstu implikují růst sazeb. Bankovní rada se shodovala, že v důsledku nárůstu inflace dochází k poklesu reálných úrokových sazeb. Někteří členové bankovní rady to považovali v kontextu rychlého hospodářského růstu za argument pro zvýšení nominálních úrokových sazeb. Zazněl také názor, že zvýšení sazeb je adekvátní pouze tehdy, pokud nákladový šok vyvolá trvalejší posun inflace k inflačnímu cíli.
Bankovní rada se dále věnovala otázce formování inflačních očekávání. Zazněl názor, že úspěšná stabilizace nákladových šoků je dána schopností centrálních bank ukotvit inflační očekávání. Bylo poznamenáno, že s ohledem na kredibilitu měnové politiky by nárůst inflačních očekávání nemusel být výrazný. Bylo poukázáno i na zkušenost s historicky nízkým vlivem nákladových šoků a změn daní na cenový vývoj. Zazněl názor, že růst cen se nebude neúměrně promítat do mzdového vyjednávání. Někteří členové bankovní rady naopak považovali s ohledem na ziskovost podniků a rychlý růst ekonomiky tlak na vyšší tempo růstu mezd za možný.
Bankovní rada následně diskutovala poptávkové tlaky v české ekonomice. Shodovala se na tom, že je v současnosti nepozoruje. Zazněl názor, že předpokládaná struktura hospodářského růstu negeneruje poptávkovou inflaci. Někteří členové bankovní rady konstatovali, že významnější zrychlení poptávky v zemích EU, které by vedlo k poptávkovým tlakům ze zahraničí, nelze zřejmě očekávat. Bylo poukázáno na to, že dosavadní nárůst cen některých surovin se dosud neodrazil ve spotřebitelských cenách, a tudíž zde existuje potenciální tlak na růst cen.
Poptávkový impulz ze strany fiskální politiky bankovní rada v letošním roce s ohledem na dosavadní vývoj neočekává a ohledně vývoje v příštím roce panuje velká nejistota. Někteří členové bankovní rady označili za pravděpodobné pokračování fiskální restrikce. Jiní vyjádřili obavu z možného expanzivnějšího vývoje. Tento argument byl mimo jiné podpořen tím, že fiskální politika v roce 2005 nebyla restriktivní záměrně.
Bankovní rada pokračovala diskuzí o globálních souvislostech domácího inflačního vývoje. Bylo řečeno, že vyšší cena ropy je důsledkem růstu poptávky zejména asijských ekonomik po energiích a nemusí být přechodného charakteru. V této souvislosti zaznělo, že dnešní ekonomiky jsou na ropný šok podstatně lépe připraveny, než byly v 70. letech. Dále bylo poukázáno na to, že symetrickým jevem k současnému, inflaci zrychlujícímu převisu poptávky po ropě je nabídka levného zboží z asijských zemí, která tlačí na pokles cen a významně přispěla k celosvětově nízkoinflačnímu prostředí s nízkými nominálními úrokovými sazbami. Zaznělo také, že pokud je dlouhodobý trend inflace vyšší a nízké domácí sazby jsou dočasnou reakcí na minulou nominální apreciaci koruny a zápornou výstupovou mezeru, potom je zvyšování sazeb adekvátní reakcí měnové politiky.
Po projednání situační zprávy rozhodla bankovní rada ČNB většinou hlasů zvýšit limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace o 0,25 procentního bodu na úroveň 2 % s účinností od 31. října 2005. Zároveň rozhodla ve stejném rozsahu zvýšit diskontní a lombardní sazbu na 1 %, respektive 3 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali čtyři členové bankovní rady, tři členové hlasovali pro ponechání úrokových sazeb na stávající úrovni.