Bankovní rada ČNB se v září shodla na ponechání sazeb beze změny

Stejně jako v předchozím měsíci byla meziroční inflace spotřebitelských cen v srpnu 1,7 %. Meziroční inflace se stejně jako v červenci pohybovala 0,3 p.b. pod poslední prognózou, protože rychlejší než očekávaný růst pohonných hmot nekompenzoval odchylky směrem dolů. Nižší byla korigovaná inflace bez pohonných hmot a také méně než v predikci vzrostly regulované ceny kvůli opožděnému dopadu vyšších spotřebních daní na tabákové výrobky. Aktuální inflace cen průmyslových i zemědělských výrobců odpovídala predikci, dovozní ceny byly vyšší než v prognóze a to zejména díky cenám ropy.

Růst HDP byl ve 2. čtvrtletí 2005 ve srovnání s aktuální prognózou vyšší. K tomu přispěl zejména lepší než očekávaný výsledek čistého vývozu. Rychlejší byl meziročně i růst spotřeby domácností. Naopak tvorba hrubého fixního kapitálu byla oproti prognóze nižší. Současně s novým údajem o růstu HDP byla zveřejněna i revize dříve zveřejněných údajů, která částečně změnila náhled na růst v posledních několika čtvrtletích. Zatímco před revizí data od začátku roku 2004 indikovala postupné zpomalování mezičtvrtletně měřeného růstu, podle nových údajů se růst ekonomiky trendově zrychluje již od roku 2002. Vývoj nezaměstnanosti odpovídá přibližně prognóze, růst mezd v podnikatelské sféře je pomalejší.

Po prezentaci situační zprávy bankovní rada přistoupila k diskuzi rizik naplňování červencové prognózy. Členové bankovní rady se shodovali na tom, že existují rizika oběma směry a že jsou výraznější než v minulosti. Měnové podmínky odpovídají prognóze s tím, že jejich poněkud přísnější kurzovou složku vyrovnávají mírně uvolněnější úrokové podmínky.

Za hlavní proinflační riziko je považován vývoj cen energií, zejména ropy a zemního plynu. Zatímco v červencové prognóze se předpokládá určitý pokles cen ropy v nejbližších čtvrtletích, členové bankovní rady se přiklánějí k názoru, že významným rizikem je setrvání ceny energetických surovin na vysokých úrovních v delším horizontu. Měnověpolitickým rizikem je míra promítání nákladového šoku do inflačních očekávání a mezd. Někteří členové bankovní rady také konstatovali zvýšení inflace v hlavních evropských i světových ekonomikách a formulovali riziko přenosu souvisejících inflačních tlaků do domácí ekonomiky.

Směrem k nižší než predikované inflaci působí měnový kurz, který byl za uplynulé čtvrtletí mírně silnější ve srovnání s předpokladem prognózy. Protiinflačním rizikem je také dosavadní vývoj inflace a to i v souvislosti s rychlejším než očekávaným růstem ekonomiky. V diskuzi o protiinflačních rizicích byla zdůrazněna i nízká inflace cen průmyslových výrobců. Zaznělo však také, že se může jednat o určitou kompenzaci minulého vysokého růstu těchto cen. Opakovaně bylo uvedeno, že nízký růst peněžní zásoby naznačuje velmi slabé inflační tlaky. Naproti tomu ale bylo konstatováno, že růst úvěrové emise je poměrně silný ve všech segmentech a také zaznělo, že v krátkém období jsou měnové agregáty nespolehlivým indikátorem budoucí inflace.

Bankovní rada se zevrubně zabývala významem nově zveřejněných údajů o růstu HDP. Členové bankovní rady shodně konstatovali, že odchylka nově zveřejněných hodnot od predikce vyžaduje podrobnou analýzu. Detailní rozbor dat HDP včetně souvislosti mezi inflací a mezerou výstupu bude součástí nové říjnové makroekonomické prognózy. Bylo poukázáno na to, že jedním z faktorů za vysokým meziročním růstem HDP je výrazné zhoršení směnných relací. Proběhla diskuse o vnitřní konzistenci aktuálních dat, a byl vyjádřen názor, že více než v minulosti je možná revize těchto údajů směrem dolů. Nejistoty se koncentrují zejména kolem měření čistých exportů a jejich deflátorů. Mimo to členové bankovní rady diskutovali i možné strukturální rozpory mezi tvorbou a výdaji na HDP a podobně bylo poukazováno také na malou souvislost s děním na trhu práce, kde část statistického zlepšení může souviset s administrativními změnami spíše než s ekonomickými faktory. Bylo rovněž upozorněno na nízké firemní investice ve světové ekonomice, které přetrvávají navzdory nízké úrovni reálných úrokových sazeb, což je významné riziko i pro domácí investiční poptávku.

V diskuzi se bankovní rada také věnovala relativně rychlému růstu úvěrů. Zazněl názor, že kombinace relativně rychlého hospodářského růstu, expanze úvěrů domácnostem, nárůstu podnikových úvěrů a nízkých reálných úrokových měr vzbuzuje do budoucna obavy. Nicméně bylo také opakovaně uvedeno, že časová struktura úvěrové emise je vyvážená, neboť se zvyšoval i objem dlouhodobých podnikových úvěrů a finanční sektor by měl být schopen adekvátně posuzovat rizika. Byl vysloven názor, že zatímco hypotéční úvěry jsou stimulovány aktuálním nastavením měnové politiky, v případě spotřebitelských úvěrů je kvůli vysoké úrovni sazeb v tomto segmentu souvislost s měnověpolitickými sazbami slabší.

Bankovní rada konstatovala, že státní rozpočet se zejména díky daňovým vysokým příjmům vyvíjí velmi příznivě. Opakovaně zazněl názor, že rozpočtová politika je vzhledem k aktuálnímu hospodářskému vývoji přesto příliš uvolněná. Panovala shoda v názoru, že velkou nejistotou pro rozhodování ČNB je budoucí fiskální vývoj.

Po projednání situační zprávy bankovní rada jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 1,75 %.