Občanská demokratická strana se pilně připravuje na vítězství v parlamentních volbách příští rok. Je třeba ocenit, že přichází i s řadou konkrétních návrhů reforem a nebojí se je vystavit diskusi (tato pochvala se ne zcela týká „vlajkové lodi“ volebního programu ODS, tj. rovné dani, kde je mlžení více než dost). Až překvapivě konkrétní je například návrh reformy „ústředních orgánů státní správy“, tj. ministerstev.
Asi všichni souhlasí s tím, že ministerstev a jejich zaměstnanců máme víc než potřebujeme a že nikdo vlastně moc dobře neví, co všichni ti lidé dělají. Horší je to už se snahami o omezování státní byrokracie. Poslední vážným, i když vysmívaným pro svou jednoduchost, byl pokus vlády Václava Klause z poloviny 90. let, kdy všechny ministerstva měly propustit 5 % zaměstnanců. (Skutečnou radikální restrukturalizaci pak provedla v roce 1998, kdy ji šéfoval Pavel Kysilka, Česká národní banka, která propustila 15 % zaměstnanců. Ale centrální banky jsou vždycky trochu zvláštní součástí státní správy…)
Ve svém návrhu z jara 2005 navrhuje ODS okamžité zrušení ministerstva kultury, ministerstva pro místní rozvoj, ministerstva dopravy a ministerstva informatiky. Postupně by mělo zaniknout i ministerstvo zdravotnictví. ODS navrhuje i reformu kompetencí „přeživších“ ministerstev, např. MPSV by se mělo přestat plést do kolektivního vyjednávání, mzdové regulace a nemocenského pojištění.
Jde vesměs o bohulibé plány, které by měly získat podporu daňových poplatníků, pokud tedy zrovna nepracují na některém z ministerstev navržených ke zrušení. Zůstávají však dvě klíčové otázky, které rozhodnou o úspěšnosti případné reformy: 1) Rozhodující není počet ministerstev, ale velikost celé státní byrokracie. Pokud zrušíme MMR a všechny jeho úředníky převedeme na jiné ministerstvo, nebude to žádná úspora. 2) Cynika musí napadnout, co budou dělat všichni ti ambiciózní stínoví ministři, předsedové komisí a hejtmani, kterých má ODS více než dost…?
Vedoucí katedry Evropské ekonomické integrace a hospodářské politiky na Institutu ekonomických studií FSV UK. V letech 1998 až 2001 hlavní ekonom Patria Finance.
(autor je externím spolupracovníkem Patria Online, jeho názory nereprezentují oficiální stanovisko společností skupiny Patria)