Dne 10. srpna 2005 vydalo Ministerstvo financí České republiky (dále jen „MF“) pokyn č. D – 285 k vymezení pojmu „závislé činnosti“, který je upraven v ustanovení § 6 odst. 1 a 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“)
Tento pokyn je reakcí na praktické problémy při vyměřování daně z příjmu ze závislé činnosti dle zákona o daních z příjmů. V praxi často docházelo k případům nesprávného doměření daně z příjmu ze závislé činnosti, a to většinou v případech zastřených pracovněprávních vztahů, tzv. „Švarc“ systému. Daná rozhodnutí finančních úřadů následně byla často předmětem přezkumu ve správním soudnictví, kdy byla příslušnými krajskými soudy rušena s odkazem na nesprávný výklad uvedeného ustanovení zákona o daních z příjmů. Ministerstvo financí proto v zájmu zajištění jednotného uplatňování ustanovení § 6 odst. 1 a 2 zákona o daních z příjmů vypracovalo pokyn D – 285. Účelem tohoto pokynu je vymezit hranice pro správné stanovení způsobu zdanění příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, které jsou získávány z jiného, než pracovněprávního vztahu.
Při vymezení závislé činnosti není dle MF rozhodující, na základě jakého právního vztahu je tato činnost vykonávána. Zákon o daních z příjmů v § 6 odst. 1 vyjmenovává vedle pracovněprávního poměru i případy příjmů získávaných z výkonu činností vykonávaných na základě jiných právních vztahů, které spadají pod širší pojem závislé činnosti. Pro bližší vymezení pojmu závislá činnost je v citovaném ustanovení, jako její podstatný znak, uveden vztah plátce a poplatníka, a to povinnost poplatníka dbát pokynů příkazce. Toto zákonné vymezení pouhého plnění příkazů plátce se v praxi ukázalo jako nedostačující a neschopné postihnout všechny reálně možné případy.
Ministerstvo financí ve výše uvedeném pokynu uvedlo nejčastější znaky a okolnosti, které by měly blíže specifikovat činnost skutečně závislou na osobě plátce. Jedná se o tyto nejčastější znaky:
- plátce příjmu přímo či nepřímo ukládá úkoly, řídí a kontroluje fyzickou osobu a nese odpovědnost související s její činností,
- fyzická osoba má ve vztahu k plátci příjmu obdobné postavení jako zaměstnanec,
- odměna za práci je vypočítána na základě délky pracovní doby nebo obdobným způsobem běžným při odměňování osoby v pracovně-právním vztahu,
- materiál, pracovní pomůcky, stroje a zařízení potřebné pro výkon činnosti jsou fyzické osobě poskytovány plátcem příjmu,
- vztah mezi plátcem příjmu a fyzickou osobou je dlouhodobý anebo soustavný, resp. fyzická osoba vykonává činnost dlouhodobě pouze pro jednoho plátce příjmu, a to osobně nebo prostřednictvím spolupracující osoby ve smyslu § 13 zákona o daních z příjmu.
Tímto pokynem MF reagovalo na praktické nedostatky současné zákonné úpravy ve snaze přispět k jasné aplikaci výše uvedeného zákonného ustanovení finančními úřady při stanovení daně z příjmů za výkon určitých činností mimo pracovní poměr. Jeho skutečný přínos nám ukáže další praxe.
Radana Rohánková
Weinhold Legal (autor je externím spolupracovníkem Patria Online, jeho názory nereprezentují oficiální stanovisko společností skupiny Patria)
Důležité upozornění Weinhold Legal