Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Nejen o rychlostních rekordech aneb pětiprocentní růst ekonomiky dnes a před deseti lety

Nejen o rychlostních rekordech aneb pětiprocentní růst ekonomiky dnes a před deseti lety

9.9.2005 14:56
Autor: David Marek

Tempo růstu české ekonomiky překonalo pětiprocentní laťku. Nabízí se otázka, zda vůbec někdy rostl hrubý domácí produkt rychleji. Jenže s historickými komparacemi je potíž. Oficiální data národních účtů začínají až rokem 1995, první údaje o dynamice české ekonomiky tedy máme až za rok 1996. Nicméně použijeme-li informace z databází Mezinárodního měnového fondu, zjistíme, že úvodní transformační pokles ekonomik v průběhu první polovině minulé dekády vystřídala konjunktura, jež vyvrcholila růstem HDP o 5,9 % v roce 1995. Po deseti letech se tempo růstu české ekonomiky také přehouplo přes pět procent, ale o historicky nejrychlejší růst ekonomiky patrně nyní nejde.

Pokud bychom chtěli porovnávat roky 1995 a 2005, kdy česká ekonomika zaznamenala nejrychlejší růst HDP, museli bychom zhodnotit i další důležité ukazatele ekonomiky. V roce 1995 činila průměrná inflace 9,1 %, nyní činí 2,1 %. Schodek běžného účtu se ovšem prohloubil. Tehdy dosahoval 2,5 % HDP, nyní je 3,9 % HDP. Před deseti lety se na něm ale podílel hluboký schodek obchodní bilance, dnes jej tvoří výhradně bilance výnosů. Nezaměstnanost v roce 1995 teprve čekala na restrukturalizaci české ekonomiky a na konci roku dosahovala pouhých 2,9 %, letos podle stejné metodiky bude patrně o 6,5 procentního bodu vyšší. Zcela zásadní je ovšem proměna veřejných financí. Cyklicky očištěné primární saldo veřejných rozpočtů bez čistých půjček a dotací transformačním institucím bylo v roce 1995 kladné a činilo 0,3 %, letos by mělo být záporné a schodek by měl podle prognózy ministerstva financí činit 3,3 %. Zohledníme-li fiskální impuls, zjistíme, že tehdy veřejné finance tempo růstu prakticky neovlivnily, zatímco letos by bez něj ekonomika nerostla pětiprocentním tempem ale jen zhruba tříprocentním tempem. To jistě není špatné, ale se sebechválou raději opatrně.


Váš názor
  • Pane Marku,
    19.9.2005 13:08

    možná by Vám neuškodilo spočítat si, kolik peněz teklo do ekonomiky přes státní rozpočet v roce 1995 a kolik letos. Budete se divit, v roce 1995 byl poměr výdajů státu k HDP větší, než bude letos. Jen díky tomu, že příjmy byly tehdy vyšší než výdaje, byl tehdy rozpočet přebytkový. I to je ale důkaz toho, že příjmy státu (formou daní atd...) byly v roce 1995 větší, než letos. Ono to je celkem logické, když si člověk vzpomene, jaké daně z příjmu platily firmy v roce 1995 a jaké platí letos.
    Mirek Šejna
  • Docela pěkná debata
    19.9.2005 11:23

    Po dlouhé době jsem si přečetl debatu a mám z ní opravdu radost; je fajn, že právě tady se najdou lidé, které už nabaví poslouchat otřepané fráze, že projídáme osudy našich dětí, že ve veřejném sektoru se všichni válí apod. Ono to někdy a někde platí, ale skutečnost je jaksi členitá, žeano. Třeba pane dojná krávo socdem, pokud si vá syn díky tomu počítači bude vydělávat, třeba něco malovat v CADu nebo překládat z angličtiny, třeba vám i poděkuje. Pokud jde o vliv rozpočtu na výkon - podle mě je podstatné, že není časový soulad mezi tím, kdy určité výdaje stimulují růst (bankovní úvěry státních bank 90. let) a kdy se pak projeví v rozpočtu. Tím pak Klausova iluze vyrovnanosti dostává jaksi trhliny.
    Artur
  • což se podívat na metodiku propočtu salda veřejných rozpočtů
    13.9.2005 22:14

    Myslím, že nastal čas, aby se někdo konečně kriticky podíval na metodiku ESA 95, kterou se propočítává saldo veřejných rozpočtů. Chceme-li analyzovat faktory ekonomického růstu, těžko se na tuto metodiku můžeme spolehnout, když do deficitu běžného roku zahrnuje operace, jejichž poptávkový účinek nastal třeba i před lety. To zvlášť v ekonomice, která dosud nesplatila své transformační faktury vede k tomu, že a) propočítané saldo v této metodice není věrohodným výrazem toho, jak rozpočty ekonomiku ovlivnily a b) dává ministerstvu financí prostor pro nebývalé účetní manévry ovlivňující výši vykázaného deficitu. Co kdyby se na to Patria podívala trochu podrobněji ...
    pavel nevímjakdál
    • RE: což se podívat na metodiku propočtu salda veřejných rozpočtů
      20.9.2005 14:07

      Dovolil bych si s kolegou Pavlem trochu nesouhlasit, ta metodika ESA95 neni zase tak spatna. Rozdil mezi ni a cash saldem jsou ty nepenezni transakce, ktere maji na ekonomiku take vliv. Podle me je nekdy jedno, jestli vlada vydaj realizuje primo, nebo da nekomu slib, ze za nej neco zaplati, a ten se pak chova, jako by tu platbu jiz obdrzel. Do ESA95 se doustanou vsechny ty prusery typu IPB, Aero, atd ... a to saldo v ESA95 ma pak vyssi vypovidaci schopnost nez penezni.
      Michal
  • pozor pozor
    11.9.2005 1:55

    Nikdo ale nikdy nedoda,ze rust ekonomiky tahnou firmy ktere podnikaji za zcela nestandartnich podminek.Timpadem s tohoto rustu CR vubec nic nema.
    dodo
  • Nerozumím
    9.9.2005 18:04

    Tvrdíte, že růst je tažen fiskálně. Uvádíte údaj salda veřejných rozpočtů jako cifru z progńozy MF. No dobře, ale na konci června byl pokladně rozpočet čtyři miliardy v plusu, na konci srpna deset miliard. Je ta prognózovaná cifra ještě reálná?
    Aurel
    • Schodok alebo prebytok?
      13.9.2005 10:12

      Prepacte, ale ja som myslel, ze ten klausovsky styl upratat schodky do vedlajsich "casti" statu a v statnom rozpocte vykazovat prijatelny obraz uz vsetci prehliadli. Autor nehovori o statnom rozpocte ale o "verejnych financiach" a to su dva rozdielne pojmy. Statny rozpocet je prebytkovy ale mesta/obce/poistovne/statne firmy atd. su v uhrne vo velkej strate. A toto je skutocny obraz.
      Vlado
      • 13.9.2005 11:48

        Definice veřejných financí je statisticky přesná. Ale schodek rozpočtu ve statistice hraje hraje významnou roli. Výsledky podniků se do veřejných financí nepočítají, což je teď škoda, protože jen ČEZ měl zisk 15 miliard a jeho akcie se na trhu zhodnotily tak o 100 miliard. Schodek zdravotních pojišťoven se tam počítá ale to je nula-nic, oni jen řvou, pozdě platí, ale vždycky jim to dosypou... Města se tam samozřejmě počítají. Můj dotaz k panu Markovi byl takový, že údaj, který užil z prognózy MF, byl asi také založen na tom, že v srpnu by měl být schodek rozpočtu zhruba 50 miliard, ale on byl naopak o 10 v plusu. To jsou dost velké peníze a ovlivňují analytické závěry. Takže mu nenadávám, ptám se uctive, zdali je jeho úvaha konzistentní.
        Aurel
    • Uvidíme na konci roku
      10.9.2005 11:45

      Vy snad věříte tomu, že rozpočet bude na konci roku přebytkový? Myslím, že bychom mohli být rádi, kdyby skutečný schodek nebyl vyšší než schodek plánovaný.
      Petr
      • 10.9.2005 13:19

        Tomu, že rozpočet bude opět v souladu s Maastrichtem, tj. do 3 % věří i opatrná ČNB. Potvrdil to veřejně i ministr financí, který slíbil schodek o dvacet či třicet menší, než rozpočtovaný. Pokud ale zohledníte rozpočtová pravidla, musí být výsledek ještě lepší. Vláda má totiž vyšší příjmy, které ale nijak nemůže utratit, může totiž výdaje jen přesouvat ale bez parlamentu je nesmí zvyšovat. A to je celé kouzlo.
        Aurel
        • Zapomněl jste dodat:
          11.9.2005 13:14

          Levicová parlamentní většina (ČSSD + komunisti) odhlasuje cokoliv, co si Paroubek bude přát. Vždyť se blíží volby a (slovy Paroubka) "levicová koalice je přirozenější než velká koalice ČSSD + ODS". A před volbami je potřeba přidat všem potenciálním levicovým voličům - důchodcům, nezaměstnaným, (většinou nadbytečným) státním úředníkům, (arogantním) policajtům, (neschopným) učitelům a (drzým) doktorům.
          Petr
          • Zkuste respektovat fakta
            11.9.2005 19:22

            Tedy natvrdo: Vláda nejenže nezmění rozpočet (ono by to už ani technicky nešlo) ale neutratí ani planované výdaje svého rozpočtu, ostatně stejně jako loni. Pokud se podíváte na vývoj rozpočtů, uvidíte to zcela zřetelně. Státním zaměstnancům se přidává 4,5 % což při předpokládané inflaci hází menší růst reálných platů než za poslední rok. To bylo 3,7 %, teď při vyšší očekávané inflaci to bude tak 1,5 %. Pokud se takto kupují voliči, je to dost zvláštní způsob. Důchodci jsou ořezáváni pravidelně tím, že poměr důchodů k průměrným platům se nedrží. A jinak, protože jste zajisté vzdělaný člověk, si aspoň tipněte, kolik procent rozpočtu činí ty podpory v nezaměstnanosti.
            Aurel
            • Když natvrdo, tak natvrdo
              12.9.2005 14:53

              Píšete že: "vláda neutratí ani planované výdaje svého rozpočtu, ostatně stejně jako loni". To není pravda. Vláda utratí více, než činí roční plánované výdaje, ostatně stejně jako loni. Protože však hospodářský růst bude vyšší než plánovaný (navzdory vládě), stejně jako loni, budou vyšší příjmy rozpočtu a deficit nižší než plánovaný. Nejsem proti růstu reálných platů státních zaměstnanců. Považuji však za nenormální, když průměrné mzdy ve státním sektoru jsou stejné jako v soukromém. Mám spoustu spolužáků a známých ve státních službách a vím, jaký je jejich pracovní výkon a jak moc jim (ne)hrozí vyhazov.
              Petr
              • Vaše neústupnost je v protikladu k faktům
                12.9.2005 21:20

                Vláda loni utratila o sedm miliard méně než bylo plánováno v rozpočtu. Letos má podstatně nižší náklady na státní dluh, takže plánovanou částku taky nemůže utratit. Nehádejte ty cifry a podívejte se prostě na stránku ministerstva financí. Pokud jde třeba o platy na ministerstvu financí, jsou zrovna o dost nižší než platy ve finančním sektoru nebo v ČNB. A nezdá se mi, že by třeba pan Janota, který je odpovědný za státní rozpočet (za všech vlád) byl línější nebo méně kvalifikovaný než všichni bankovní ředitelé, které znám. Platy v soukromém sektoru ovlivňují třeba služby, kde se prostě část platů dává načerno mimo statistiky. Podobně i v zemědělství. Místa ve státních službách pěkně za větrem ovšem tvoří všechny partaje, koukněte se na ODS v krajích, je stejná jako my v centru. Vyhazovat se dá jen po volbách.
                Aurel
  • Pozor!
    9.9.2005 16:27

    Chcete tím říci, že tehdy rostla ekonomika bez ohledu na vládu, zatímco nyní jen "díky" vládním zásahům? To by se dalo také interpretovat tak, že současný růst by bez vlivu vlády byl výrazně menší... :) (a dokonce moná i tak, že tehdejší růst mohl být výraznější, kdyby bylo větších zásahů státu...)
    s
    • Není rozpočet jako rozpočet
      11.9.2005 13:00

      Berete do úvahy jen státní rozpočet, nikoli celkové saldo veřejných rozpočtů. Víte, co se stalo s letošními příjmy z privatizace? A jak hospodaří zdravotnictví? Dívat se jen na Sstátní rozpočet je hodně matoucí.
      Jirka
      • V
        13.9.2005 10:15

        Prave som na to reagoval podobne bez toho, aby som si precital Vas prispevok. Zasnem nad tym, kolko ekonomov netusi aky je rozdiel medzi statnym rozpoctom a verejnymi financiami. A vazne pochybujem, ze to vie ktokolvek vo vlade, nakoniec nikto z nich nema VSE.
        V
    • To poněkud překrucujete
      10.9.2005 11:42

      Nynější růst je z větší části tažen poptávkou, která je opět z větší části díky penězům, které si vláda půjčila (schodek státního rozpočtu). Schodek rozpočtu prohlubuje dluh, který se bude muset splatit. Až začne kumulovaný dluh klesat (a já doufám, že k tomu brzy dojde), budou muset být roční rozpočty přebytkové. Tato restrikce způsobí pokles poptávky a sníží růst v "rozpočtově přebytkových" letech. A nezbývá než dodat, že potom budou socialisti vyřvávat, jak oni uměli hospodařit, když dosahovali vyšších růstů HDP.
      Petr
      • 10.9.2005 15:32

        Pokud věříte, že rozpočtový deficit stimuluje růst a přebytek destimuluje, jste šťastný člověk. To levičák Keynes si myslel, že to delaji jen změny deficitu (přebytku). Potom ale naše veřejné finance růst už rok brzdí. Ale jinak vám fandím...
        Váš socialista
        • Levičák Keynes není mým guru
          11.9.2005 13:07

          Keynes nepočítal s mimořádnými příjmy (privatizace a hlavně dotace z EU, které částečně naběhly už loni a letos budou ještě vyšší. Po očištění o mimořádné příjmy je letošní plánovaný deficit vyšší než loňský. Není tedy pravdou, že "veřejné finance růst už rok brzdí". Ale podstatnější je, že deficit vůbec je, že státní dluh stoupá. Čím větší dluh bude, tím obtížnější bude ho splácet. A snad ani Vy nevěříte, že každoroční splácení ve výši až několika procent HDP, zvýší růst HDP. Pokud bude pokračovat "hospodaření" ČSSD, k těmto koncům se brzy dostaneme, několika zemím Latinské Ameriky, jejichž hospodaření se nápadně podobá našemu současnému, se to již podařilo. A ekonomický poradce Paroubka a Che Guevary Valtr Komárek má Latinskou Ameriku zřejmě velmi rád.
          Petr
          • Lord Keynes nemá Vaše sympatie?
            11.9.2005 20:10

            I za pravici se dá přece argumentovat férově a slušnými kalibry, což vždycky beru. Tak proč to kazit! Ale teď věcně: Naše veřejné dluhy jsou na úrovni asi tak poloviny průměru EU 15 a 43 % pod požadavky paktu stability. Veřejný dluh měřený metodikou Eurostatu (% HDP) v roce 2004 klesl, letos klesne taky. Údaje o rozpočtu jsou samozřejmě o privatizaci a jiné mimořádné příjmy očištěny. Stydím se to skoro říct: ale s privatizačními příjmy by byly ty výsledky ještě lepší. A kdybyste za socialismu zaměstnal Klause, Dybu, Ježka a Koubu jako Valtr Komárek, určitě bych před Vámi také s potěšením smekl. Pokud jde o cestu do Latinské Ameriky, podle nositele nobelovy ceny Stiglitze jsme už ji vykonali v první polovině devadesátých let. Matně si vzpomínám s kým.
            Váš socialista
            • Miluji Stiglitze
              12.9.2005 15:05

              Ob-týden čtu v Ekonomu články p. Stiglitze. Kupodivu rád, protože je to mistr (zejména) politické demagogie. Pokaždé si musím potvrdit, že fakt, že je někdo nositelem Nobelovy ceny za ekonomii neznamená, že je brilantním ekonomem (konec konců Nobelovu cenu za mír také získal terorista Arafat). Většina jeho rad, zejména rad představitelům transformujících se ekonomik, by mohla být považována za vtip, kdyby to ten člověk nemyslel vážně. Pak z toho spíš mrazí.
              Petr
              • Stiglitz není Arafat
                12.9.2005 22:35

                Když on strýček Joe dostal tu nobelovku za matematickou ekonomii. Tam je fakt machr. Ale ne všechno, co dnes říká ve společenských rubrikách, se dá vzít i pro moderní levici.
                Váš socialista
            • Paroubkova agrumentace
              12.9.2005 11:22

              Pane, to je pěkná hra s čísly.Ale já se na to dívám jinak. 1. Co si jednou půjčím musím vrátit. Nebo socdem donekonečna plánuje platit úroky? Jsou to ročně desetimiliardy zcela zbytečně a bez užitku sedřené z daňových poplatníků.tedy těch 20%, které socdem trastá za jejich úspěšnost. 2. Neumím si představit co by mi řekly moje děti kdybych jim na dluh koupil počítač a dort a řekl jim, ať si ty dluhy zaplatí samy. 3. Neumím si představit co by mi řekly moje děti ,kdybych argumentoval takto : "Nelíbí se Vám milon dluhu, který za mne musíte platit? No ale soused má 3 miliony dluhů. Tak co chcete?"
              dojná kráva socdem
              • 12.9.2005 21:45

                Nebojte, úroky nikdy nebyly nižší, to nás fakt nezruinuje. Pokud byste si v případě potřeby nepůjčil peníze na dobré vzdělání svých dětí, byl byste hodně špatný otec. A myslím, že by Vám odpustily, že to budou taky muset splácet. Lidé si pořizují byty na hypotéky, už je to normální i u nás. A zkuste někdy panu Kulhánkovi vysvětlit, že by si Škoda neměla brát úvěry. Pokud se Vám 20 % zdá, že platíte příliš vysoké daně, tak si běžte na pravicový Západ, tam budete platit o třetinu víc. Nechceme přece nic než chytrý lidi, rozumný daně a prosperitu.
                vůl
                • chceme ty chytry lidi a hlavne nezustat jak kul v plote...
                  13.9.2005 13:17

                  Světová banka zařadila Českou republiku na 41. místo v žebříčku zemí podle podmínek pro podnikání těsně za ostrov Samoa a Botswanu. Jako příklad komplikací firem v ČR uvádí Světová banka skutečnost, že daňové předpisy se v České republice v posledních deseti letech zečtyřnásobily z 10.000 na 44.000 stran. http://www.patria.cz/zpravodajstvi/komentare_zobraz.asp?ka=1163584
                  praguemonk
                  • Zásah
                    13.9.2005 15:23

                    Zásah! V počtu všemožných výjimek, kterými nás v daních zaplevelují všemožné zájmové skupiny se časem dostaneme na západoevropskou úroveň. V nesrozumitelnosti se nám už málokdo vyrovná. Bohužel to roste ať vládne Petr nebo Pavel. Ale te'd je to na Petrovi!
                    vůl
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
ČasUdálost
9:00CZ - PPI, y/y
11:00EMU - CPI, y/y