Reforma důchodového systému se nekoná. Alespoň do voleb. Takový je, a nikoli nečekaný, výsledek včerejšího jednání představitelů politických stran. Představy o budoucím systému jsou natolik vzdálené, že ke shodě pravděpodobně dojít nemůže. Řešit se budou jen průniky představ politických stran, tj. prodlužování věkové hranice pro získání starobní penze a případně vytvoření rezervního fondu na spuštění reformy někdy v budoucnosti. Na tomto poli tedy nejsou žádné nové zásadní informace, které by stály za pozornost.
Zároveň se ovšem objevily informace o zamýšlené valorizaci penzí v příštím roce. Podle databáze České zprávy sociálního zabezpečení činil průměrný starobní důchod v polovině letošního roku 7.720 Kč. Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach navrhuje pro příští rok zvýšení o 380 Kč, tj. 4,9 %, na 8.100 Kč. Na základě našeho modelu penzijního systému s dosazením střední varianty demografické projekce ČSÚ a našich prognóz míry nezaměstnanosti, míry participace na trhu práce, inflace a růstu průměrné mzdy by se měly výdaje na důchody v příštím roce zvýšit o 12,8 mld. Kč, přebytek „důchodového účtu“ vzroste na 21 mld. Kč (0,7 % HDP a náhradový poměr klesne na 39,7 % z letos očekávaných 40,5 %.
Pokud by nemělo dojít k poklesu náhradového poměru pod 40 %, musela by se průměrná starobní penze zvýšit o 440 Kč, tj. 5,7 %, na 8160 Kč. Výdaje na penze by vzrostly o 14,7 mld. Kč a přebytek systému by činil 20 mld. Kč (0,6 % HDP).
Teoreticky je ve hře také varianta minimální zákonné valorizace, tj. zvýšení o inflaci a třetinu reálného růstu průměrné mzdy. V tomto případě by průměrný starobní důchod vzrostl o 303 Kč, tj. 3,9 %, na 8.023 Kč. Výdaje na penze by se v tomto případě zvýšily o 10,3 mld. Kč a saldo průběžného financování penzí by stouplo na 24 mld. Kč (0,8 % HDP).
Přebytky penzijního systému by mohly svádět k dojmu, že akademická cvičení v podobě hledání optimálního penzijního systému jsou naprosto zbytečná. V horším případě dokonce k úvahám o výraznější valorizaci důchodů. Stalo se. Obojí. Krátkozrakost přinesla myšlenku, že dokud je současný systém v přebytku, není potřeba nic dělat. Nic naplat důrazné varování před takovými úvahami v Závěrečné zprávě výkonného týmu pro přípravu podkladů pro rozhodnutí o důchodové reformě v ČR. Dotyční jí patrně vůbec nečetli … Přebytky po dalších 15 až 20 let jsou navíc podmíněny minimální možnou valorizací (inflace + třetina růstu reálných mezd). Rozdíl mezi valorizací navrhovanou ministrem práce a sociálních věcí a minimální přípustnou valorizací představuje v příštím roce 2,5 mld. Kč. Zároveň se ovšem nastavuje výše laťka pro další roky. Procento sem, procento tam a miliardy se nám množí a čas „bezstarostných“ přebytků krátí…