Dva hlavní faktory, které způsobují pokrok v ekonomické efektivnosti (nyní bez diskuse o tom, co to vlastně je), jsou inovace a postupné zlepšování. Inovacím se věnovala první část tohoto článku (
ZDE). Podstata její podpory leží v tom, umožnit soukromému sektoru otevření co nejvíce "sázek" a ve zvyšování pravděpodobnosti jejich úspěchu. Paralela se sázkami naznačuje, že inovace jsou do značné míry o postoji vůči riziku - u privátní sféry je tedy klíčová ochota a možnost riskovat. Ona ochota je hlavně o vnitropodnikových kulturách a tlaku konkurence. Inovace tak jde ruku v ruce s flexibilitou, neformálností, plochými organizačními strukturami, motivujícím programem odměňování v celé organizaci a delegováním pravomocí. A možnost riskovat je pak zejména o tom, jaký je (i) přístup ke kapitálu ochotnému financovat rizikovější projekty (rozvoj fondů rizikového kapitálu, potažmo celého akciového trhu; strategie bank zejména ve vztahu k SMEs, které jsou většinou nositelem inovací) a jaké je (ii) celkové institucionální prostředí v zemi.
Je dlouhá cesta od prvního uvedení inovace do praxe (které samo o sobě uzavíré komplexní proces) do dosažení jejího maximálního potenciálu. To platí jak o produktových inovacích (doladění produktu/služby tak, aby plně odpovídal potřebám trhu), tak o inovacích produkčních (doladění nového způsobu výroby/poskytování služby).
Při snaze o dosažení onoho maxima naše "tréninkové metody" nesmí odpovídat tomu, co naši kamarádi v závodu používali před deseti, dvaceti lety. Existence a velikost této tréninkové mezery (ČR vs. ekonomicky vyspělé země) se mimo kvantitativních ukazatelů zřetelně ukázala i kvalitativně na počátku devadesátých let. Zatímco u nás bylo v té době z evidentních důvodů vrcholem firemní strategie a chytrosti větší zaměření se od čistého protlačení produktu na trh k marketingu a prodeji, ve světě již odeznívala první (místy sice nekritická) vlna TQM, TPS, Kaizen a jejich mutací. V době, kdy u nás poznáváme tyto přístupy, mají zahraniční korporace (samozřejmě s výjimkami) již zkušenost s jejich modifikací a aplikací pro konkrétní místo a čas a hlavně si z nich dovedou vytáhnout, co potřebují. To znamená, že se jim zvýšenou měrou daří otrocky nekopírovat jednotlivé parciální nástroje těchto metod, ale pochopily jejich filosofii a naučily se ji aplikovat v konkrétní situaci tak, aby pomohla a neuškodila.
Jádro naší dlouhodobé konkurenceschopnosti tak leží v uvědomování si a využívání toho, co známe a co se osvědčilo a zároveň v naprosté otevřenosti všemu, co by mohlo fungovat a odvaha to vyzkoušet. Importování technologií/inovací a jejich dotažení do dokonalosti Japonskem je typickým příkladem zvládnutí tohoto přístupu. Jeho "dotažení do dokonalosti" je ekvivalentem neustálé snahy o zlepšení na všech úrovních hodnotového řetězce v dané společnosti, počínaje průzkumem trhu, logistikou, přes výzkum, návrh produktu, výrobu, až po prodej a jeho podporu.
Ač je někdy rozumné je rozlišit, není důvod dávat dva zde popsané druhy pokroku (přijmeme-li ono "dohnat a předehnat") k sobě do protikladu - skokový pokrok, neboli inovace vs. postupné zlepšování. Už proto, že se nevylučují. Ale je rizikové se spoléhat jen na ten, většinou viditelnější, první faktor - skokové inovace. Nejlepší konkurenční výhodu firmy a stejně tak celé ekonomiky, jakou si můžeme představit, je právě mix inovací a nekompromisní zaměření se na postupnou změnu/zlepšení (ekvivalent Kaizen, o kterém bylo a bude více jindy) - tj. dotažení oněch inovací ve firemní praxi do dokonalosti.
A zatímco intuice možná napovídá, že inovace by měly být hůře kopírovatelné, než efektivní procesy napříč hodnotovým řetězcem ve firmě, zdaleka tomu tak není. Vezměme si například, jak dlouho již Toyota praktikuje svůj "myslící" produkční systém TPS, zajišťující jí jasnou konkurenční výhodu po celém světě. Přesto se např. Detroit (ve Spojených státech - centru inovací jako takových) ještě nebyl schopen ani přiblížit jejím operačním, kvalitativním a následně finančním standardům (parciální výjimky samozřejmě existují). Ne, že by se nesnažil, Toyota ovšem zůstává stále o krok napřed.