Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Bankovní rada hlasovala o ponechání úroků beze změny jednomyslně!

Bankovní rada hlasovala o ponechání úroků beze změny jednomyslně!

5.8.2005 10:04
Autor: 

Záznam z jednání bankovní rady ČNB ze dne 28. července 2005
Bankovní rada diskutovala červencovou situační zprávu, obsahující novou prognózu inflace a dalších makroekonomických veličin, a rizika spojená s novou prognózou.

V ekonomice stále přetrvává nízkoinflační prostředí. Pokles celkové inflace se ke konci druhého čtvrtletí 2005 zastavil. Index spotřebitelských cen vzrostl meziročně v červnu více, než předpokládala dubnová prognóza. Hlavním důvodem byl vyšší než očekávaný růst regulovaných cen, zejména v telekomunikacích, cen potravin a pohonných hmot. Korigovaná inflace bez pohonných hmot dle očekávání zpomalovala. Oproti dubnové prognóze se nová prognóza inflace posouvá v celém horizontu transmise nahoru. I po této korekci se prognóza inflace v horizontu nejúčinnější transmise nachází mírně pod cílem.

Ekonomika se nachází v růstové fázi hospodářského cyklu. Prognóza růstu HDP se ve srovnání s dubnem podstatněji nemění. Dle nové prognózy však bude růst v nejbližších čtvrtletích zpomalovat a pak dojde k jeho opětovnému zrychlení. Mezera výstupu se v nové prognóze uzavírá o něco pomaleji, k uzavření dojde v roce 2007. Pokračuje pokles míry nezaměstnanosti. Ve srovnání s dubnem je prognóza postavena na předpokladu nižšího fiskálního impulsu, vyšších cen ropy, silnějšího dolaru a nižších sazeb v eurozóně.

S červencovou prognózou a jejími předpoklady je konzistentní stabilita úrokových sazeb během následujících několika čtvrtletí a poté jejich mírný růst.

Po prezentaci situační zprávy diskutovala bankovní rada novou prognózu inflace a ekonomického vývoje. Bankovní rada se shodovala v tom, že se česká ekonomika nachází v etapě nízké inflace a růstové fázi ekonomického cyklu a že výhled v horizontu nejúčinnější měnové transmise poskytuje stejně stabilní obrázek.

Shoda panovala také v tom, že červencová prognóza se od dubnové odlišuje především zohledněním dopadů nákladových šoků v oblasti cen ropy a regulovaných cen. V této souvislosti bylo řečeno, že vliv šoků na prognózu je poměrně výrazný díky tomu, že inflace je v české ekonomice nominálně velmi nízká. Dále zaznělo, že inflace v české ekonomice je nízká i přes to, že nákladové šoky jsou významné. Bylo uvedeno, že jednou z hypotéz, proč tomu tak je, je hypotéza o tvorbě inflačních očekávání. Ta v české ekonomice odrážejí dočasnost nákladových šoků, nezvyšují se tak rychle, jak by odpovídalo velikosti nákladových šoků, a nevytvářejí proto tlak na akceleraci inflace. Dalším argumentem, který byl uveden v souvislosti s diskusí o malém pozorovaném dopadu nákladových šoků na inflaci, byla existence přizpůsobovacích mechanismů v ekonomice. K utlumení vlivů nákladových faktorů na inflaci přispívá pokles podílu mezd na přidané hodnotě a částečně i posílení kurzu koruny. Dále bylo řečeno, že zvýšení regulovaných cen, které patří mezi nákladové šoky zvyšující inflaci, se také do cen plně nepromítlo. Důvodem může být, že toto zvýšení vede k omezení poptávky v jiných segmentech ekonomiky a snižuje tak částečně poptávkový tlak na inflaci. Tento nižší poptávkově-inflační tlak kompenzuje do značné míry vliv původního nabídkového šoku. V této souvislosti bylo také poznamenáno, že poptávkově-inflační tlaky jsou navíc tlumeny nižším než očekávaným fiskálním impulsem.

Bankovní rada se shodovala, že rizika červencové prognózy jsou mírná a symetrická. Zazněl názor, že pokud existuje mírné vychýlení rizik, tak je to spíše inflačním směrem, ale toto vychýlení je velmi malé a nevyžaduje nyní reakci měnové politiky. Na druhou stranu bylo řečeno, že se nejedná o rizika, ale spíše pouze o nejistoty prognózy. Bylo řečeno, že mezi nejistoty prognózy patří například vývoj v zahraničí, který může být ovlivněn silnějším než očekávaným dolarem a rychlejším než očekávaným oživením Německa. Pokud by se tyto nejistoty posunuly do kategorie rizik, působily by směrem k proinflačnímu vychýlení rizik červencové prognózy. Opakovaně zazněl názor, že obrat očekávání budoucího vývoje sazeb v eurozóně by prostřednictvím úrokového diferenciálu ovlivnil výrazně předpoklady prognózy. V souvislosti s diskusí rizik a nejistot zazněl názor, že příznivé údaje o růstu zaměstnanosti jsou ze dvou třetin způsobeny nárůstem zaměstnanosti ve zdravotnictví a školství, a tudíž agregovaná data dávají příznivější než skutečný obrázek o vývoji na trhu práce. Dále bylo řečeno, že příznivý výhled je založen na předpokladu udržitelného tempa investic a že fondy z Evropské unie by mohly pomoci tempo růstu ekonomiky udržet. Zvýšený příliv těchto fondů ale nemusí mít na ekonomiku, i přes dosažení krátkodobě srovnatelného tempa růstu, stejně příznivý dopad jako efektivní soukromé investice.

Na závěr svého jednání rozhodla bankovní rada ČNB jednomyslně ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 1,75 %.

Přítomni: Guvernér Z. Tůma (odešel v průběhu jednání), viceguvernér L. Niedermayer, vrchní ředitelka M. Erbenová, vrchní ředitel J. Frait, vrchní ředitel P. Řežábek.


Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data