Japonský jen již druhým dnem v řadě klesá k americkému dolaru, čímž částečně maže 2,1% zisk, který nabral po částečném uvolnění kurzu čínského juanu. Aktuálně se japonská měna obchoduje za 111,65 JPY/USD. Dolar kvůli Číně sice oslabil k asijským měnám, k euru se mu však daří – aktuálně se jeho kurz pohybuje kolem 1,2078 USD/EUR. Přestože Čína udělala první krok k uvolnění svého kurzového režimu, investoři zjevně nejsou přesvědčení, že přišel ten pravý čas na prodej větších objemů dolarů. Proč jsou kurzové výkyvy po rozhodnutí Číny relativně nízké a proč se měny jako japonský jen vrací zpátky ke slabším hodnotám?
Odpovědí na tuto otázku bychom jistě našli více, zmíníme se však pouze o několika. V první řadě je třeba zopakovat, že čínský krok je spíše politickou úlitbou (Spojeným státům) a nikoliv skutečným přelomem v kurzové politice. Juan má sice povolenu 0,3% denní změnu, centrální banka ale zřejmě bude dostatečně intervenovat proti nějakému výraznějšímu posílení. Podle čínského tisku Peking uvažoval o 5% revalvaci juanu, což bylo ale smeteno se stolu kvůli možnosti ohrožení domácích firem zlevněnými exporty. Na úroveň 5 % tedy Čína nyní jen těžko přistoupí. Zadruhé, někteří investoři odhadovali, že dlouho očekávaný první krok Číny směrem k tržnímu kurzu bude daleko razantnější, a proto v tomto táboře nyní zavládlo spíše zklamání. S tím jsou spojeny i spekulace, že jde o úpravu, která čínským autoritám vydrží relativně dlouhou dobu.
Li Deshu, člen měnové výboru čínské centrální banky, řekl agentuře Bloomberg, že Čína nepřejde na plně konvertibilní (flexibilní) měnu ještě minimálně dalších pět let. Banka se totiž obává, že by takový krok s sebou přinesl finanční krizi vlivem tlaku hedgeových fondů na měnu, podobně jako v roce 1997 v případě korejského wonu a thajského bahtu. Na druhou stranu, guvernér Čou Siao-čchuan oficiálně připustil, že je revalvace juanu o 2,1 % pouze prvním krokem. Otázkou je, do jaké míry Čína mlží a jak dlouho bude další krok odkládat.
Určité posílení čínská centrální banka však v následujících měsících zřejmě připustí. Například dnes se dostal juan na rekordní hodnotu 8,1089 CNY/USD. Bohužel je likvidita na trhu s juanem nízká, licenci obchodovat s touto měnou má jen pár čínských bank. Posilování juanu se odrazí především v růstu asijských měn. 53 % z 49 analytiků oslovených agenturou Bloomberg by nyní doporučovalo kupovat japonský jen za dolar. Tři čtvrtiny těchto analytiků se domnívá, že jen poroste k euru.
Z globálního úhlu pohledu se zdá být budoucím vítězem, tedy kromě juanu, japonský jen, naopak předpoklady k poklesu má především euro. Důvody jsou nasnadě – ekonomický růst eurozóny bude ve druhém čtvrtletí zřejmě ještě nižší než v prvním (viz dnešní komentář centrálního bankéře Parama), o dolar bude zřejmě i nadále velký zájem díky úrokovým sazbám v USA. Zatímco v USA jsou úrokové sazby na úrovni 3,75 % a zřejmě ještě porostou, v Evropě jsou na 2,0 % se stabilním výhledem a v Japonsku téměř na nule.
Podle pátečního průzkumu trhu agenturou Reuters juan v dalších 12 měsících posílí k dolaru o 4 – 6 procent (domněnky oslovených analytiků). Americký ministr Snow však předpokládá, že dojde až k 10% posílení čínské měny, což by se už mělo projevit pozitivně na schodku americké obchodní bilance. Podle zdrojů deníku Washington Post je však juan nyní nadhodnocen až o 30 % vůči dolaru a 10procentní zhodnocení by pouze kompenzovalo rapidně rostoucí produktivitu v Číně. Čínský HDP ve druhém čtvrtletí letošního roku rostl o 9,5 %.
Z pohledu vývoje v nejbližších dnech pravděpodobně nezůstane bez povšimnutí zveřejnění struktury koše měn, na které byl juan zavěšen (pokud tedy vůbec tato struktura zveřejněna bude). Otázkou bude váha amerického dolaru a eura v tomto koši – mohlo by jít o zajímavý signál pro devizové trhy. Důležité rovněž bude, jak rychle budou postupovat tlaky na zhodnocení juanu a jak razantně jim bude čínská centrální banka čelit.
Graf: Vývoj kurzů (15.7. 5:25 až 25.7. 15:10), červená linka = oznámení Číny o revalvaci kurzu juanu