Když Alan Ware zakládal svůj vlastní hedge-fond, měl všechno co potřeboval – dostatek investorů, komfortní kancelář na Manhattanu a strategii jak vydělat peníze. Jeden problém se však přeci jenom objevil – všechna jména řeckých bohů již byla rozebrána a snaha pojmenovat fond nějak honosně narazila na neproniknutelnou stěnu. Stejné to bylo se jmény zvířat, horských masivů, řek nebo silnic. Alan Ware a jeho obchodní partneři prošli všechny možné mapy, prozkoumali Internet, probrali se slovníky latiny a obvolali všechny známé a kamarády, hledajíce název pro svůj investiční butik. Nakonec se spokojili se jménem Pike Place Capital Management – odvozeným od prominentního farmářského trhu v Seattle, kde se A. Ware narodil.
Uvedená příhoda však není nijak čerstvá, výše popsané se stalo před třemi roky. V době, kdy hedge-fondů bylo ještě „relativně“ poskrovnu a najít příhodné a originální jméno přeci nemohl být takový problém. Nyní je hedge-fondů minimálně 8,000 a další se objevují jako houby po dešti.
Toto „úzké hrdlo“ se objevuje zejména u jmen a názvů, jež značí cosi rostoucího, mocného, rychlého nebo majestátního. Říše fauny a flóry je nyní zcela vybrakovaná, podobně jako svět vesmíru – fondy se jmenují Blue Spruce, Aspen, Lone Pine případně Unicorn, Pegasus, Orca, Ursus. Velmi oblíbená jsou jména Odyssey, Ulysses, Pequot, Nostradamus, Galahad, Prudent a Sequoia.
Vždy jsem si myslel, že fond prodává jeho výkonnost, zaměření, strategie a kredibilita manažera. To, že manažeři hedge-fondů mají největší problémy s tím jak celý vehikl pojmenovat, spíš než jak vydělat pro své klienty peníze, je poměrně děsivou novinkou.