Bankovní rada ČNB se v červnu jednomyslně shodla na ponechání sazeb beze změn

V květnu letošního roku vzrostl index spotřebitelských cen meziročně o 1,3 %, zatímco ČNB počítala s růstem o 1,1 %. Tato odchylka od prognózy byla způsobena především vyšší dynamikou cen potravin a pohonných hmot. Rychlejší růst cen pohonných hmot oproti předpokladům ČNB je výrazem vyšších světových cen ropy, než jaký zvažuje referenční scénář dubnové makroekonomické prognózy. Odchylka vývoje cen potravin je důsledkem jejich vysokých sezónních výkyvů, v tomto případě zejména u ovoce a zeleniny. Korigovaná inflace bez pohonných hmot se v květnu pohybovala v souladu s prognózou (meziročně vzrostla o 0,9 % oproti očekávaným 0,8 %). Květnový meziroční růst cen průmyslových výrobců byl rovněž v souladu s prognózou. V případě cen zemědělských výrobců byl v květnu jejich pokles naopak hlubší než očekávala ČNB.

Meziroční růst reálného HDP v 1. čtvrtletí dosáhl 4,4 %, čímž mírně překonal předpoklady ČNB. Ve struktuře ekonomického růstu došlo k odchylkám od prognózy. Lépe se oproti prognóze vyvíjely reálné vývozy, zatímco dovozy byly oproti prognóze nižší.Výsledkem je oproti předpokladům nižší deficit reálného čistého vývozu. Tvorba hrubého fixního kapitálu, spotřeba domácností i vládních institucí naopak poněkud zaostaly za předpoklady prognózy. V 1. čtvrtletí vzrostl meziročně ukazatel přidané hodnoty nejvýrazněji v sektoru služeb, zatímco v průmyslu i na úrovni ekonomiky jako celku se přírůstek přidané hodnoty zpomalil. Ve stejném období došlo k dalšímu zlepšení produktivity práce. U podnikových finančních ukazatelů však došlo k mírnému zhoršení. Vývoj zaměstnanosti i nezaměstnanosti je v souladu s očekáváním ČNB. Mzdový vývoj je oproti předpokladům ČNB umírněnější.

Po prezentaci situační zprávy přistoupila bankovní rada k hodnocení rizik naplňování dubnové prognózy. Členové bankovní rady se shodli, že měnové podmínky se výrazněji neodchylují od prognózy. Nové údaje o vývoji ekonomiky v zásadě potvrzují vyznění platné dubnové makroekonomické prognózy a současné nastavení úrokových sazeb je konzistentní s prognózou.

Při hodnocení proinflačních rizik byl zdůrazněn především růst světových cen ropy, jehož budoucí dynamiku a důsledky nelze podceňovat, mj. i v souvislosti s vývojem kurzu dolaru. Při zvažování protiinflačních rizik bylo poukázáno zejména na nízký růstový výhled v zemích eurozóny.

Bankovní rada se shodla, že jednotlivá rizika mají kvantitativně vesměs jen mírný dopad na budoucí inflaci a úrokové sazby. Bilance rizik je v současné chvíli zhruba vyrovnaná a nevytváří pro měnovou politiku závažnější signály pro změnu sazeb. V rámci této celkové shody zazněl i názor, že protiinflační rizika mohou v budoucnu převažovat – vedle pesimistického výhledu zahraniční konjunktury bylo rovněž poukázáno na možné budoucí zpomalení domácího ekonomického růstu podle předstihových ukazatelů, pokles dynamiky investiční aktivity a horší finanční výsledky podnikové sféry. Závažnost těchto rizik však bude možné posoudit až ve světle nových ekonomických údajů a reakce měnové politiky není v současné chvíli nutná.

Bankovní rada se dále při zvažování rizik zabývala dvěma okruhy problémů: fiskálními otázkami a strukturou ekonomického růstu. Pokud jde o fiskální vývoj, na jednání bankovní rady panovala shoda, že navzdory příznivým výsledkům plnění státního rozpočtu za 1. pololetí je ve vztahu k makroekonomické prognóze ČNB nadále třeba považovat výši celoročních fiskálních výdajů za riziko působící oběma směry. Byla rovněž podrobněji diskutována struktura domácího ekonomického růstu. Ačkoli celkový růst reálného HDP za 1. čtvrtletí 2005 zhruba odpovídá předpokladům ČNB, došlo ke zpomalení dynamiky investic a současný růst je tažen především exportem. Je proto otázkou dalších analýz, do jaké míry je za těchto okolností dosavadní ekonomický růst udržitelný a jak změny ve struktuře růstu působí na potenciál ekonomiky. V této souvislosti byla diskutována i udržitelnost příznivého vývoje běžného účtu platební bilance.

Po projednání situační zprávy bankovní rada jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 1,75 %.

Přítomni: guvernér Z. Tůma, viceguvernér L. Niedermayer, viceguvernér M. Singer, vrchní ředitel J. Frait, vrchní ředitel R. Holman, vrchní ředitel P. Řežábek