Dne 23. června 2005 vydala Komise pro cenné papíry („Komise“) stanovisko č. 6/2005 k pojmu veřejnosti podle zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, v platném znění („ZKI“).
Pojem veřejnosti se objevuje v rámci ZKI již v samotné definici pojmu kolektivního investování, kterým se rozumí činnost spočívající v podnikání, jehož předmětem je shromažďování peněžních prostředků od veřejnosti vydáváním podílových listů podílového fondu nebo upisováním akcií investičního fondu, investování na principu rozložení rizika a další obhospodařování tohoto majetku.
Z textu zákona vyplývá, že základní otázkou pro posouzení, zda je určitá činnost kolektivním investováním, je vymezení pojmu shromažďování peněžních prostředků od veřejnosti. Výklad tohoto pojmu má význam při udělování licence ke vzniku nebo činnosti fondu kolektivního investování i při posuzování případného neoprávněného vykonávání kolektivního investování.
Český právní řád pojem „veřejnost“ používá v různých souvislostech poměrně často, avšak nikoli jednotně a jeho význam se podle souvislostí značně liší. Obecně je zřejmé, že pojetí pojmu veřejnost v zákoně o kolektivním investování je nejbližší vymezení veřejné nabídky podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu („ZPKT“), který za nabídku vůči veřejnosti považuje nabídku učiněnou širšímu okruhu osob. Pro tento závěr svědčí i skutečnost, že kritérium širšího okruhu osob odpovídá též účelu kolektivního investování.
Přestože v typickém případě se bude fond kolektivního investování obracet na předem neurčitý a neomezený okruh osob, vyslovila Komise ve svém výše uvedeném stanovisku závěr, že nelze vyloučit ani fondy zaměřené na omezený okruh osob, pokud se stále bude jednat o takový širší okruh osob ve smyslu ZPKT. Tomu musí odpovídat vymezení okruhu osob, kterým je investice určena, ve statutu fondu. Toto vymezení musí být dostatečně určité a srozumitelné a investor nesmí být omezen na úzký okruh osobních známých, propojených osob apod. – v takovém případě by nebylo možné hovořit o veřejnosti nebo o širším okruhu osob. To nevylučuje, aby byl typický investor konkrétnějším způsobem vymezen (profesní skupina apod.). Pro vymezení počtu osob představujících veřejnost je určující typ fondu. Např. u fondu derivátů s minimálním vkladem 10 mil. Kč. bude veřejnost nutně představovat výrazně užší okruh osob než u fondů určených pro drobné a nezkušené investory. Pojem veřejnost je proto třeba vymezovat s přihlédnutím k typu a rizikovosti fondu.
Na základě výše uvedeného je tedy možné učinit závěr, že za širší okruh osob, tedy veřejnost podle ZKI, lze považovat okruh osob vymezený tak, že zahrne alespoň několik desítek, či spíše stovek osob, tedy okruh osob, který přesahuje okruh známých, propojených osob či několika předem domluvených investorů. Znak shromažďování prostředků od veřejnosti je pak naplněn v případě, pokud se fond kolektivního investování reálně obrací na takto vymezený širší okruh osob a z jejich řad prostředky získává. Dle stanoviska Komise není (za splnění výše uvedených podmínek) důvodem pro odnětí povolení skutečnost, když možnosti investovat prostřednictvím určitého fondu využije pouze úzký okruh osob, navzdory tomu, že se fond při shromažďování obracel na veřejnost.
Gabriela Pavlasová
Weinhold Legal (autor je externím spolupracovníkem Patria Online, jeho názory nereprezentují oficiální stanovisko společností skupiny Patria)
Důležité upozornění Weinhold Legal