Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Státní dluh za druhé čtvrtletí narostl na 644 miliard

Státní dluh za druhé čtvrtletí narostl na 644 miliard

8.7.2005 15:05
Autor: 

Následují vybrané body tiskové zprávy MF:
Státní dluh dosáhl k 30.6.2005 výše 643,6 mld. Kč. Průměrná splatnost státního dluhu zaznamenala další růst na úroveň 5,8 roku a zůstává uvnitř vyhlášeného cílového koridoru 5,5 – 6,5 let. Přebytkové hospodaření státního rozpočtu ve výši 3,8 mld Kč ke konci prvního pololetí umožnilo razantnější než původně naplánovaný pokles objemu státních pokladničních poukázek v oběhu.Jejich podíl klesl pod 17 procent a podíl krátkodobého státního dluhu poklesl na úroveň 21,7 %, čímž byl ke konci prvního pololetí dosažen vyhlášený cíl 24 % a méně.

V oblasti zahraničního financování došlo v průběhu druhého čtvrtletí k čerpání vládních půjček od Evropské investiční banky v celkovém objemu 5,5 mld Kč, což činí cca 46,4 % plánovaného ročního objemu. Co se týče působení na zahraničním dluhopisovém trhu, ministr financí prozatím nerozhodl o dalších operacích navazujících na úspěšnou březnovou emisi eurobondu v objemu 1 mld euro.

V oblasti domácí emisní činnosti došlo ve druhém čtvrtletí k čisté emisi SDD o hodnotě 37,5 mld Kč. Celková hodnota hrubé emise SDD za první pololetí 2005 tak dosáhla 53,8 mld Kč, tj. cca 44,8 % maximální vyhlášené cílové hodnoty. Objem SPP v oběhu poklesl oproti prvnímu čtvrtletí o 17,5 mld Kč, což je v souladu s naplňováním vyhlášeného redukčního programu pro krátkodobý státní dluh.

Krátkodobý státní dluh poklesl na úroveň 21,7%, čímž byl ke konci prvního pololetí dosažen vyhlášený cíl 24% a méně. Ve druhém pololetí tak bude MF usilovat o udržení tohoto parametru pod cílovou úrovní. Po zohlednění rizikových státních záruk je nicméně tento parametr na úrovni 24,1%, což je dáno zejména plánovaným před-splacením záruky za ČNB ve zbývající výši 22 mld Kč z roku 2007 do druhé poloviny roku 2005, resp. první poloviny roku 2006. O tomto před-splacení rozhodla ke konci června 2005 vláda a z pohledu řízení vládních závazků to má samozřejmě významné dopady do strategiefinancování ve zbytku roku 2005. Konečný způsob úhrady a její časování závisí nyní zejména na schválení speciálního zákonného povolení Parlamentem, které teprve umožní profinancování tohoto vládního závazku z roku 1997 mimo státní rozpočet podobně jako je tomu nyní u financování ztráty ČKA.

Průměrná splatnost státního dluhu zaznamenala další růst na úroveň 5,8 roku, čímž se přiblížila ke středové hodnotě vyhlášeného cílového koridoru 5,5 – 6,5 let. Modifikovaná durace státního dluhu dosáhla hodnoty 4,27 roku, čímž došlo k překročení horní hranice vyhlášeného cílového pásma pro rok 2005. Mezi hlavní příčinu tohoto růstu, která je výsledkem rozhodnutí MF, patří zejména přebytkové hospodaření státního rozpočtu ve výši 3,8 mld Kč ke konci prvního pololetí, které umožnilo razantnější než původně naplánovaný pokles objemu SPP v oběhu v daném období. Autonomní příčinou mimo kontrolu MF je potom neočekávaný trendový pokles úrokových sazeb, který oproti konci prvního čtvrtletí činil cca 50 bazických bodů podél celé výnosové křivky. Takovýto pokles sazeb nebyl při stanovování duračního pásma ke konci roku 2004 indikován žádnými simulačními modely, které mělo MF k dispozici.

Právě na tento neočekávaný pokles sazeb se MF rozhodlo při řízení tržních rizik bezprostředně nereagovat a ponechalo duraci státního dluhu překročit horní hranici vyhlášeného pásma. Při tomto rozhodnutí hrál důležitou roli také nově zavedený integrovaný pohled na portfolio státního dluhu a rizikových státních záruk. Vzhledem k relativně vyšší úrokové expozici portfolia rizikových záruk vykazuje integrované portfolio modifikovanou duraci na úrovni cca 4 roky, což je významným argumentem pro podporu dosavadního rozhodnutí MF v oblasti řízení úrokové expozice vládních závazků, které bude ve druhé polovině roku předmětem důsledných tržních analýz.


Váš názor
  • Lepší pohled
    8.7.2005 15:20

    Tato čísla běžnému neekonomovi moc neříkají. Chtělo by to porovnání s námi srovnatelnými ekonomikami jako je Slovensko, Polsko, Maďarsko v přepočtu na hlavu. Snad i dluh USA na hlavu by byl ilustrativní zda jsme zadluženi běžně nebo málo či moc.
    Černý
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data