Vědět, co se děje a kde firma je, je základním předpokladem dobrého rozhodnutí týkající se budoucího směru. Pokud nemá být vedení a management firmy hádáním z karet a sérií pokus-omyl událostí, musí být současný i žádoucí budoucí stav v rozumné míře kvantifikován. Síla EVA (economic value added, ekonomické přidané hodnoty) nespočívá v preciznosti co se týče aplikace valuačích konceptů, ale právě v jednoduchosti a lehkosti komunikace základních cílů společnosti, převedených do několika jednoduchých čísel, napříč organizací. A jak již bylo naznačeno, měření (současná situace, mezera mezi cíly a současným stavem) je obecně považováno za jednu z nejlepších podnikatelských praktik - posiluje kompetentní rozhodování na základě správných údajů a zároveň umožňuje zvýšit efektivitu podnikání fungujícím systémem odměňování (nejen na úrovni managementu).
Implementace EVA přitom může někdy představovat poměrně dost muziky za relativně málo snahy. Její princip je elementární - závisí na:
1. velikost investice do společnosti (pokud měříme EVA na úrovni celé společnosti, je to velikost do ní investovaného kapitálu, což je většinou vlastní jmění + úročený dluh; EVA je možno měřit i pouze na vlastní jmění);
2. požadovaná návratnost na investici do společnosti - náklad kapitálu financujícího společnost (absolutně, či v %) - odráží to, kolik investoři/vlastnící společnosti při její rizikovosti ze své investice požadují;
3. velikost realizované návratnosti (absolutně, či v %).
Od realizované míry návratnosti v dané periodě odečteme návratnost požadovanou (ať již v absolutní velikosti, či v %) a dostaneme onu EVA (v principu nejde o nic jiného, než v ekonomické teorii známý koncept nadměrných zisků). Je-li EVA rovna nule, společnost pokrývá svými výkony náklad investovaného kapitálu - investoři jsou přesně "na svém". Pokud je EVA nad nulou, společnost přidává investorům hodnotu v tom smyslu, že dostávají něco nad návratnost, kterou na svou investici požadují. Opak platí, pokud je EVA pod nulou. Jinak řečeno, v daném období společnost v závislosti na velikosti EVA buď překročila, pokryla své náklady investovaného kapitálu (či jeho části – vlastního jmění), nebo ne. To v závislosti na dosaženém obratu aktiv (velikost investovaného kapitálu a to, kolik tržeb tento generuje) a maržích a popř. struktuře financování.
Příklad - společnost má investovaný kapitál ve výši 100, požadovaná návratnost na něj je 10 % (tj. 10 v absolutním vyjádření). Vývoj EVA v závislosti na návratnosti realizované je následující:
Jak zvýšit EVA:
1. Snížit velikost kapitálu investovaného ve firmě při její stejné výkonnosti - prodej neoperačních aktiv, snížení stavu zásob, zvýšení obratu pohledávek, snížení potřeby fixních aktiv.
2. Zvýšit výkonnost firmy při zachování velikosti kapitálu jí financujícího - efektivita, produktivita strojů, zařízení zaměstnanců, optimální produktové portfolio, atd.
3. Snížit rizikovost podikání společnosti (snížení požadované návratnosti na investovaný kapitál) - budování silnější tržní pozice, bariér vstupu, snížení senzitivity na fluktuace vstupních a výstupních cen, zvýšení flexibility, rozumná diverzifikace dodavatelů a odběratelů, atd.
Není samozřejmě nutné implementovat EVA na to, aby si management uvědomil a zaměřil se na výše uvedené cíle, které jsou v souladu se základními pravidly zvyšování hodnoty společnosti. Její užití (tj. aplikace tak, že uvedené základní cíle jsou rozpracovány do většího detailu) ale poměrně jednoduše transformuje cíle a mezery mezi cíly a současným stavem do několika málo čísel, které poté sumarizuje v jednom údaji - hodnotě přidané, či zničené společností v daném roce. Tento její informační a komunikační potenciál je také vhodné využít pro podporu systému odměňování, tudíž EVA není jenom teploměrem, který měří teplotu v místnosti, ale přispívá k jejím změnám (přispívá k dosažení cílů, které sama měří).
Využití a principu EVA se ještě budeme věnovat, nyní krátce k vztahu EVA - hodnota společnosti. Vazba mezi EVA a hodnotou společnosti bere v úvahu nejen EVA současného roku, ale její očekávaný vývoj v budoucnu. Matematicky užití EVA pro valuaci musí produkovat stejné hodnoty jako DCF (EVA je v podstatě jen jeho složitější alternativou). Současná záporná EVA např. neznamená, že hodnota společnosti je menší, než hodnota původně investovaného kapitálu (tento není dostatečně zaplacen, tudíž jeho vnitřní hodnota je menší, něž hodnota původně investovaná), protože EVA může v následujících letech růst a naopak.
Samotný koncept velikosti investovaného kapitálu, ke kterému je EVA vztažena z pohledu hodnoty společnosti, ovšem představuje trochu oříšek pokud chceme EVA detailněji diskutovat z pohledu jejího vztahu k hodnotě společnosti. Běžně užívaná účetní hodnota jen výjiměčně odpovídá hodnotám relevantním z hlediska valuace firmy a následující investiční rozhodování - což je např. hodnota alternativního užití kapitálu (likvidace společnosti a reinvestice). Tj. EVA může být např. záporná ve vztahu k účetní hodnotě kapitálu (kapitál nevydělává dost na to, aby pokryl požadovanou míru návratnosti), pokud ale odhadneme jeho alternativní využití (likvidace firmy a reinvestice do jiné společnosti), zjistíme, že jeho reálná velikost je natolik malá, že k tomuto kapitálu vztažená EVA je silně pozitivní. K uzavření společnosti nedochází a ta pokračuje v chodu (otázkou zůstávají investice do jejího rozvoje).
Jak již ale bylo řečeno síla EVA nespočívá v preciznosti co se týče aplikace valuačních konceptů, ale v jednoduchosti a lehkosti komunikace základních cílů společnosti, převedených do několika jednoduchých čísel, napříč organizací. Je to tedy manažerský nástroj, který může aktivně pomáhat při zlepšení chodu společnosti.
Pozn.: EVA je registrovaný název poradenské firmy Stern Stewart & Co.