Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články

Centrální banky - změna je život

9.6.2005 12:04
Autor: 

Jedním z frekventovaných témat diskusí makroekonomických analytiků ve Střední Evropě je intenzita, s níž jejich centrální bankéři mění nastavení krátkodobých úrokových sazeb1). Je asi zbytečné připomínat, proč je změna tohoto nastavení důležitá: působí na měnový kurz, hýbe výnosovými křivkami a zprostředkovaně ovlivňuje výši budoucí inflace i tempo růstu hrubého domácího produktu.

Nejjednodušší mírou aktivizmu centrální banky na poli nastavení úrokových sazeb je prostý počet změn klíčové krátkodobé sazby za určité období. V tomto textu je sledovaným obdobím časový interval od začátku prosince 2000 do konce dubna 2005, tzn. 53 měsíců. Počet změn klíčové sazby pro porovnávané centrální banky/země zobrazuje Graf 1.

Z grafu je patrné, že nejčastěji přistupovala ke změnám klíčové úrokové sazby maďarská centrální banka, zatímco Evropská centrální banka na druhém konci spektra hýbala svojí hlavní sazbou čtyřikrát méně. Mezi čtyřmi středoevropskými tranzitivními ekonomikami byli nejzdrženlivější slovenští centrální bankéři: na klíčovou sazbu „sáhli“ pouze 12x.

Čtenář může právem namítnout, že měření úrokového aktivismu centrálních bank pouze na základě počtu změn klíčové úrokové sazby není spravedlivé, neboť pomíjí jak různé inflační profily porovnávaných zemí, tak různý rozměr úrokových pohybů či potřebu čelit prostřednictvím těchto pohybů kursovým tlakům. Intuitivně cítíme, že centrální banka potýkající se s vyšší variabilitou inflace bude cítit potřebu intenzivněji zasahovat do vývoje úrokových sazeb než banka pohybující se ve stabilním inflačním prostředí, aniž by přitom musela být „aktivističtější“. Směrodatné odchylky meziroční spotřebitelské inflace v porovnávaných ekonomikách spočtené na základě měsíčních údajů zobrazuje Graf 2.

Porovnání Grafu 2 s Grafem 1 navádí k několika závěrům. Slovensko, které ve sledovaném období vykazuje největší variabilitu inflace, zaznamenalo druhý nejnižší počet změn klíčové sazby centrální banky po Eurozóně, která ovšem vyniká mezi porovnávanými zeměmi naopak nejnižší inflací. Národní banka Slovenska se tedy v žádném případě nejeví jako příznivec úrokového „fine tuningu“. Maďarsko, vykazující nejvyšší počet úrokových korekcí centrální banky, je na první pohled nejpodezřelejší z úrokového aktivizmu, neboť variabilita inflace zde byla jen průměrná. (Nesmíme však zapomínat, že právě maďarská centrální banka v minulosti často hýbala sazbami nejen s ohledem na inflační vývoj v zemi, ale také s ohledem na aktuální vývoj kurzu forintu.) A konečně za třetí, zdá se že data potvrzují očekávání o větším sklonu Fedu posouvat klíčové sazby než je tomu u ECB 2).

Pokusme se nyní kvantitativně zkombinovat tři dostupné druhy informací a s pomocí jednoduché matematické operace definovat přiměřenost úrokových posunů centrálních bank vzhledem k inflačnímu profilu na jejich teritoriu:

Přiměřenost úrokových posunů je podle tohoto vzorce tím větší, čím variabilnější byla meziroční míra inflace ve sledovaném období, čím méně úrokových posunů centrální banka naordinovala a čím menší byla průměrná velikost těchto posunů. Výsledky propočtů shrnuje Graf 3.

Graf potvrzuje očekávané první místo Slovenska mezi zeměmi, kde centrální bankéři zacházejí s úrokovými sazbami obezřetné. Na Slovensko se těsně dotahuje Česko, mezi nímž a zbytkem porovnávaných zemí zeje znatelná mezera. Je zajímavé, že podle našeho kritéria nejen polská, ale také maďarská centrální banka byly při změnách sazeb zdrženlivější než ECB. Větší míru přiměřenosti úrokových posunů v Eurozóně oproti Spojeným státům jsme očekávali, překvapením v tomto směru byl proto spíše jen nepatrný vzájemný odstup obou regionů.

Pozn:
1) Vedle intenzity intervencí centrálních bank v oblasti ceny peněz je významná též predikovatelnost těchto intervencí. Čím překvapivější je zásah centrální banky do vývoje sazeb, tím efektivněji může být dosaženo určitých cílů. Rizikem překvapivých zásahů bývá rozkolísání finančních trhů a v případě, kdy hrozí, že se z výjimky stane pravidlo, též pokles prestiže centrální banky. Predikovatelnost kroků středoevropských centrálních bank není předmětem této analýzy.
2) Nikoliv již na základě Grafu 2, ale na základě jednoduchého propočtu můžeme dospět ke též zjištění, že v Polsku a v České republice je vývoj krátkodobé úrokové sazby příslušné centrální banky relativně nejsilněji kladně zkorelován s vývojem inflace. Pozornosti si zaslouží fakt, že Slovensko je jedinou zemí v porovnávaném vzorku, kde je uvedená korelace zanedbatelná.

Tato krátká analýza je součástí měsíčního makroekonomický přehledu, který obsahuje rovněž informace o Polsku, Slovensku a Maďarsku. Makroekonomický přehled je pro uživatele stránek www.patria.cz k dispozici ke stažení ZDE.


Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře
23.5.2018
18:13Kdy skončí ropní giganti?
17:38Evropské banky pod tlakem - v hlavní roli Itálie! ČEZ -1,6%, USA v červeném
17:33Po negativním ránu se řada trhů stabilizuje, koruně zůstávají ztráty. Trump stále na scéně  
17:01Rusnok: Pomalejší růst koruny může otevřít dveře k rychlejšímu zvyšování sazeb
16:56Hrozí útok investičních „čelistí“. Jak na něj reagovat?
16:17Jak to bude s výplatou dividendy banky Moneta?
16:15Akcionáři Lowe's čekali horší scénář. Akcie rostou  
16:09Pražská burza, finanční trhy: Diskutujte s analytikem a makléřem Patrie 4. června v Liberci!
15:45EUC a.s.: Dluhopis VAR/22 - úroková sazba na druhé výnosové období
15:33Roboti v polích mohou znamenat potíže pro agrochemické giganty
13:48Soros projevil Tesle důvěru? Možná mu šlo o něco úplně jiného
13:29EK varovala ČR, že penzijní systém může ohrozit veřejné finance
12:57Evropská komise: ČR plní dvě ze čtyř kritérií pro přijetí eura
12:22Jak Sephora vybudovala impérium a přežila apokalypsu
11:08Nálada v eurozóně na 15-ti měsíčních minimech, je čeho se bát?
10:38VIG táhne PX nahoru. Výsledky posílají akcie o 0,96 % výš  
10:21Trump není spokojený a odnáší to i koruna. Optimismus z úvodu týdne je pryč  
9:43Americký Kongres uvolnil pravidla pro dozor nad bankami
9:17Rozbřesk: Koruna opět ztrácí půdu pod nohama
8:55Pojišťovna VIG ve čtvrtletí s lepším ziskem i inkasem pojistného

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
ČasUdálost
9:30DE - PMI v průmyslu
10:00EMU - PMI v průmyslu
10:30UK - Harmonizovaný CPI, y/y
16:00USA - Prodeje nových domů
20:00USA - Zápis z jednání FOMC