Následuje tisková zpráva MF:
Návrh poslanecké novely počítal s vyplacením zvýšených náhrad osobám, které měly u vybraných bank uloženy vklady. Jednalo se o Union banku, Kreditní banku Plzeň a Plzeňskou banku.
Návrh novely předpokládal nežádoucí zpětnou účinnost a zakládal rovněž vznik práva na výplatu náhrady i těm subjektům, na něž přešly pohledávky vkladatelů jmenovaných bank.
Ministerstvo financí s předloženým návrhem vyslovilo zásadní nesouhlas především pro jeho nesystémovost. Navrhovaná úprava by vedle zvýšení nahrazované částky vrátila peníze i těm, kteří na náhradu nikdy neměli nárok a fondu pojištění vkladů nepřispěli ani korunu.
"Zpráva, kterou by přijetí tohoto návrhu vyslalo, by byla navíc velmi nebezpečná – nemusíte se starat o své peníze, nemusíte se chovat odpovědně, stát se o vás vždy postará. I když na to nemáte nárok," říká náměstek ministra financí Tomáš Prouza.
Návrh otevíral ještě jednu oblast – náhradu anonymních vkladů. Evropská směrnice 94/19/EC – která je stejně jako jiné evropské právo pro Českou republiku závazná – vyžaduje, aby byly odškodněni pouze ti vkladatelé, kteří mohou být identifikováni. Pokud by ale prošla připravená novela, nárok na náhradu by získali i majitelé anonymních vkladových produktů na doručitele. Nejen že by byla náhrada takovýchto vkladů porušením evropského práva, ale navíc by tak peníze získali klienti, z jejichž vkladů se neplatily příspěvky do Fondu pojištění a které nikdy pojištěné nebyly. "Peníze do fondu pojištění odvádí klienti bank a proto nelze na jejich úkor připustit vyplácení náhrad těm, kteří na ně nikdy neměli a nemají nárok," dodává Tomáš Prouza.
Retroaktivní rozhodování o dodatečných nadstandardních náhradách za vklady klientů nad rámec platné zákonné úpravy je navíc v rozporu s principem stability právního řádu a přispívá k deformaci právního vědomí společnosti. Uvedený návrh navozoval očekávání, že při případném budoucím zvýšení částky odškodnění budou současně zvýšeny i do té doby vyplacené náhrady.