ČNB hlasovala pro snížení sazeb nejtěsnější většinou

Nová prognóza znamená snížení predikce inflace proti prognóze z ledna 2005. Vedle dalších vlivů je to způsobeno především protiinflačním působením měnového kurzu a zhoršeným výhledem hospodářského vývoje našich hlavních obchodních partnerů. Podle nové prognózy se bude inflace na horizontu měnové politiky pohybovat pod inflačním cílem a zůstane nízká až do konce roku 2006. V tomto roce prognóza očekává odeznění protiinflačního vlivu dovozních cen a pozvolný nástup poptávkových inflačních tlaků. Návrat inflace k cíli se předpokládá až v roce 2007. Na snížení inflačních tlaků v prognóze se podílí zejména korigovaná inflace bez pohonných hmot a v kratším horizontu inflace cen potravin.

Prognóza počítá s pokračujícím ekonomickým růstem založeným na exportu a investicích, nicméně přísnější kurz povede ke snížení dynamiky vývozu. Ve srovnání s lednovou prognózou je také předpokládán nárůst fiskálního impulsu v roce 2005. Současně byl revidován směrem vzhůru růst výstupu, který nevytváří žádné inflační tlaky (potenciální produkt). Tyto vlivy způsobí, že ve srovnání s lednovou prognózou se poptávkové tlaky spojené s uzavíráním výstupové mezery projeví později a s nižší intenzitou.

Se základním scénářem prognózy je konzistentní pokles úrokových sazeb v nejbližším období a jejich následná stabilita.

Po prezentaci situační zprávy bankovní rada diskutovala novou prognózu a její rizika. V diskuzi zazněl názor, že po odeznění protiinflačního kurzového šoku a uzavření výstupové mezery na horizontu měnové politiky může být inflace vyšší, než s jakou počítá základní scénář prognózy. Úrokové sazby odpovídající prognóze by potom mohly být neadekvátně nízké. Naopak zazněl názor, že rizikem je i další posílení kurzu, jenž by se mohlo promítnout do dalšího poklesu inflace hluboko pod cíl k hodnotám blížícím se deflaci.

Došlo ke shodě, že protiinflační a proinflační rizika základního scénáře prognózy jsou v souhrnu vyrovnaná. Za hlavní protiinflační riziko je považována možnost dalšího zpomalení růstu u našich hlavních obchodních partnerů ve srovnání s předpoklady základního scénáře a pokračování apreciace kurzu koruny. Jako proinflační rizika byla identifikována možnost vyšších než očekávaných cen ropy a možnost slabšího promítání změn kurzu do inflace. Obtížně odhadnutelný vliv fiskální politiky je vnímán jako oboustranné riziko, které zvyšuje celkovou nejistotu prognózy.

Členové bankovní rady diskutovali účelnost snížení úrokových sazeb. Zazněly názory, že by se jednalo o příliš aktivistickou měnovou politiku, která nemůže vyrovnávat vliv strukturálních změn a nákladových šoků způsobujících pokles inflace. Proti tomu stál argument, vycházející z logiky prognózy, že otevřená výstupová mezera, vyšší růst potenciálu, nízká výchozí inflace a inflační predikce pod cílem umožňuje snížení sazeb. V diskuzi zaznělo, že prognóza inflace míří pod cíl i za předpokladu snižování sazeb.

Bankovní rada se shodovala, že skutečnost, kdy by po snížení sazeb byla jejich hodnota pod úrovní sazeb eurozóny, nepředstavuje významný faktor při rozhodování o hodnotě sazeb.

Někteří členové bankovní rady vyslovili obavu, že nízká úroveň úrokových sazeb může být rizikem pro finanční stabilitu. Zazněly i názory, že to není dostatečným důvodem pro zachování sazeb na stávající úrovni, protože diskutované snížení úrokových sazeb nevytváří riziko nadměrného růstu úvěrů.

Po projednání 4. situační zprávy rozhodla bankovní rada ČNB většinou hlasů snížit limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace o 0,25 procentního bodu na úroveň 1,75 % s účinností od 29. dubna 2005. Zároveň rozhodla ve stejném rozsahu snížit diskontní a lombardní sazbu na 0,75%, respektive 2,75%. Pro toto rozhodnutí hlasovali čtyři členové bankovní rady, tři členové hlasovali pro ponechání úrokových sazeb beze změny.

Přítomni: guvernér Z. Tůma, viceguvernér L. Niedermayer, viceguvernér M. Singer, vrchní ředitelka M. Erbenová, vrchní ředitel J. Frait, vrchní ředitel R. Holman, vrchní ředitel P. Řežábek