Náhled na to, kolik mohu ztratit, je podpůrným prostředkem při rozhodování o investicích na kapitálových trzích, ne jinak tomu je i na úrovni investic do projektů u jednotlivých společností. Value at Risk, která v principu ukazuje velikost možné ztráty v daném období, při kvantifikaci rizika jednoduchým způsobem spojuje jak čisté ukazatele rizikovosti, tak očekávanou výnosnost. Princip odhadu VaR je stejný pro jednoduché investice i pro komplexní investiční portfolia, potíž (nepřekonatelná bez sofistikovaným modelů) zde ale leží v kvantifikaci vstupních proměnných díky vzájemné interakci jednotlivých složek portfolia - např. akcií, call/put opcí, atd. Co se týče využití VaR ve výrobních/servisních společnostech, dá se rozdělit na dvě (prolínající se) úrovně. První z nich souvisí zejména s expozicí dané společnosti na komoditní a finanční trhy, zaměřuje se na pohyb hodnoty části aktiv a/nebo pasiv - např. na pohyb hodnoty závazků v závislosti na pohybu měnových kurzů, popř. úrokových měr. Druhá z nich se zaměřuje na aktiva společnosti, respektive vlastní jmění a kvantifikuje, nakolik jsou tato celkově vystavena možným ztrátám, např. v závislosti na vývoji výstupních a vstupních cen, poptávky, apod. Tomuto tématu se nyní budeme krátce věnovat.
Při pohledu na možné využití VaR v jednotlivých společnostech na úrovni posuzování celkové rizikovosti si nejdříve připomeňme princip (téma bylo uvedeno v článku Ztráty jsou povoleny). Investuje-li např. investor do aktiva a jeho roční 90% VaR je 10 000 korun, znamená to, že v průměru "v jednom roce z deseti" ztratí na této investici více než 10 000. Toto pak může (na stejné bázi, tj. tato ztráta relativně k investici) porovnat s investicemi do jiných aktiv a zvážit, zda při předpokládaném výnosu těchto alternativ je dané riziko přijatelné. Předpokládám-li např. u dvou alternativ stejné zhodnocení (např. při stejné velikosti investice do obou ve velikosti 100 000 se zhodnotí 10 % ročně), radši si vyberu tu, která má 90% VaR 10 000, než tu, která má 90% VaR 20 000 (tzn. tu, která "ztratí v jednom roce z deseti" 10 000 místo 20 000).
Vedle porovnání atraktivnosti několika investic je VaR možno využít i pro indikaci toho, zda investice nepřekračuje maximálně přijatelné riziko (tj. princip použití v bankách). V případě VaR je toto vyjádřeno jako maximální možná ztráta při dané pravděpodobnosti. Management se např. může rozhodnout, že nebude investovat do projektů, u kterých VaR překračuje určitou hodnotu (ať již v absolutním měřítku, či relativně k investované částce).
Je to tedy tato kvantifikace vlivu vnějších a vnitřních faktorů na hodnotu firmy/projektu (respektive na její rizikovost), co je klíčem k smysluplnému užití VaR ve světě reálných projektů. Obecně není např. těžkým cvičením při daném odhadu možných cen výrobků, z toho plynoucích velikostí tržeb, marží, zisků a následně hodnot společnosti (EVs) kvantifikovat i XY% VaR vztahující se k této EV (či hodnotám vlastního jmění, je-li tato zadlužena). Tato pak vedle samotného posouzení rizika může (možná hlavně) sloužit ke sledování mechanismů daných rizik, např. vliv cen na marže, na zisky a následně na EV.
Jádrem je při této kalkulaci dobrý odhad oněch vstupních proměnných a poté interpretace výsledku, která musí odrážet (i) volbu oněch vstupních proměnných, (ii) specifika daného reálného aktiva/projektu a (iii) vnitřní zákonitosti VaR kalkulace (tj. neznásilňovat data tak dlouho, až se příroda přizná). Při onom sledování vlivu výstupních cen je např. možno konstatovat, že díky izolovanému vlivu předpokládaného vývoje cen (průměr, tvar a st. odch. rozdělení) se může EV dané společnosti vyvíjet způsobem, který implikuje 90% VaR ve velikosti 1 milionu. Podobně lze konstatovat, že hodnota vlastního jmění dané společnosti se bude vyvíjet způsobem, který implikuje 90% VaR ve velikosti 10 milionů (zapáčený 1 milion). Tato VaR je jako investiční filtr relevantní např. je-li investice do společnosti podniknutá se záměrem tuto restrukturalizovat a za určité období prodat - kvantifikuje tak riziko tohoto venture projektu. A může pak, při daných alternativách charakterizovaných jejich návratnostmi a VaR, lehce sloužit jako informace rozhodující jeho zamítnutí/schválení.