Následuje tisková zpráva ČNBJednání bylo zahájeno prezentací březnové situační zprávy, která byla zaměřena na vyhodnocení nově dostupných informací a jejich implikace pro rizika spojená s naplňováním lednové makroekonomické prognózy. Nově dostupné informace naznačují, že rizika se ve vztahu k lednové prognóze posouvají protiinflačním směrem.
Únorová inflace ve výši 1,7% byla mírně nižší ve srovnání s lednovou predikcí. Odchylky skutečnosti od prognózy směrem dolů se objevily u cen potravin a u korigované inflace bez pohonných hmot. Regulované ceny se odchýlily od prognózy směrem nahoru.
Meziroční růst HDP byl ve 4. čtvrtletí 2004 ve srovnání s lednovou prognózou vyšší. Rozhodující podíl na odchylce měl příznivý vývoj netto exportu. Pomaleji oproti lednové projekci naopak rostla spotřeba domácností, hlubší než očekávaný byl meziroční pokles spotřeby vlády. Nižší byl i růst hrubé tvorby fixního kapitálu. Investiční činnost si přesto udržela solidní dynamiku. Předstihové indikátory růstu signalizují pokračování ekonomické konjunktury.
Po prezentaci situační zprávy přistoupila bankovní rada k diskusi. Bankovní rada se shodla, že nově dostupné informace nesignalizují výraznější změnu v hodnocení vývoje ekonomiky ve srovnání s minulým měnově-politickým jednáním. Potvrdilo se, že rizika lednové prognózy se kumulují na protiinflační straně. Je jím zejména vývoj měnového kurzu, který se od předpokladů lednové prognózy nadále odchyluje apreciačním směrem. K protiinflačním rizikům patří dále vývoj cen potravin v souvislosti s vývojem cen zemědělských výrobců a konkurencí na trhu zemědělských a potravinářských produktů. Oproti předpokladům bude pravděpodobně ve zbytku letošního roku menší příspěvek regulovaných cen k cenovému růstu. Na relativně nízké úrovni jsou i dlouhodobá inflační očekávání. Rizikem směrem nahoru je vývoj ceny ropy a dalších vybraných komodit, který však byl dosud do značné míry kompenzován kurzovým vývojem. Očekává se zlepšení indikátorů trhu práce a růst zaměstnanosti, což by prostřednictvím zlepšení příjmů domácností mohlo urychlit tempo růstu soukromé spotřeby. Změna je však dosud příliš malá, než aby představovala významné proinflační riziko.
Bankovní rada se zabývala hodnocením zveřejněných údajů o růstu HDP ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku včetně revidovaných údajů za předchozí čtvrtletí. Vliv nových údajů na inflaci nelze jednoznačně interpretovat. Ekonomický růst byl ve srovnání s prognózou vyšší, aniž to vyvolalo inflační tlaky. To může znamenat ve srovnání s prognózou otevřenější zápornou mezeru výstupu danou vyšším než předpokládaným potenciálním růstem. Odhad potenciálního růstu HDP je tak považován za významnou nejistotu prognózy. Strukturální pohled na růst HDP současně ukázal, že růst byl v loňském roce tažen především čistými exporty a investiční aktivitou, jejichž přímý vliv na spotřebitelskou inflaci je menší. Růst spotřeby, tj. složky HDP s přímým vlivem na spotřebitelské ceny, byl oproti prognóze nižší. Přetrvávající nízká inflace tedy nemusí odrážet pouze absenci poptávkových tlaků, může být rovněž dána zmíněnými strukturálními vlivy.
Bankovní rada se dále věnovala nastavení měnových podmínek. Bylo řečeno, že adekvátní reakcí na nové informace potvrzující setrvalost protiinflačních rizik je snížení úrokových sazeb. Takový postup odpovídá logice režimu cílování inflace a současnému nastavení inflačního cíle. Pokles úrokových sazeb by mohl mírně podpořit poptávku, poněkud snížit tlak vyplývající z kurzového vývoje na podnikovou sféru a zmenšit riziko pokračování výraznější apreciace. Zazněl i názor, že pokud by nové informace dále zvýraznily dezinflační rizika, což by se poté pravděpodobně promítlo v dubnové prognóze, bylo by možno zvažovat i větší snížení úrokových sazeb než o 0,25 procentního bodu.
Současně však bylo poukázáno na to, že úroková složka měnových podmínek je již v současnosti uvolněná a úrokové sazby jsou pro ekonomiku stimulativní. To by mohlo do budoucna znamenat zvýšení rizik v oblasti finanční stability, zejména v souvislosti se zrychlujícím se růstem úvěrové emise a vývojem na trhu nemovitostí. Bylo rovněž řečeno, že není adekvátní snažit se pohybem úrokových sazeb plně kompenzovat minulé kurzové výkyvy, a ani to není možné, s ohledem na odlišná zpoždění působení kurzu a úrokových sazeb na ekonomiku. Takový přístup by byl zpět hledící a znamenal by nadměrný aktivismus úrokové politiky centrální banky. Argumentem pro opatrnost při snižování úrokových sazeb je rovněž to, že nízká současná a očekávaná inflace odráží nejen poptávkové, ale i strukturální faktory, a měnová politika má pouze omezené možnosti těmto protiinflačním tlakům čelit. Při pokračující kurzové apreciaci a dezinflačním působení nákladových faktorů je pravděpodobné, že i přes reakci měnové politiky cenový růst zůstane po delší dobu na relativně nízké úrovni.
Bankovní rada v této souvislosti diskutovala paralely a odlišnosti současného kurzového a ekonomického vývoje a vývoje v letech 2001 – 2002. Poukázala na to, že ve srovnání s koncem roku 2001 a první polovinou roku 2002 je míra současného posílení měnového kurzu vůči jeho rovnovážné úrovni menší. V odlišné situaci je podniková sféra a finanční sektor. Dopad kurzu do ekonomiky by tudíž neměl být tak citelný jako v předchozí apreciační epizodě.
Po projednání situační zprávy bankovní rada jednomyslně rozhodla snížit limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace o 0,25 procentního bodu na úroveň 2 %. Zároveň rozhodla ve stejném rozsahu snížit diskontní a lombardní sazbu na 1 % respektive 3 %. Pro toto rozhodnutí hlasovalo 7 členů bankovní rady.
Přítomni: guvernér Z. Tůma, viceguvernér L. Niedermayer, viceguvernér M. Singer, vrchní ředitelka M. Erbenová, vrchní ředitel J. Frait, vrchní ředitel R. Holman, vrchní ředitel P. Řežábek