Komentář doplněn
Státní dluh se v 1. čtvrtletí letošního roku zvýšil na 618,2 mld. Kč a dosáhl tak historicky nejvyšší hodnoty. V poměru k HDP stoupl na 22,1 % z 21,6 % na konci loňského roku (k propočtu byla použita naše prognóza HDP). O zvýšení dluhu českého státu se postarala prakticky výhradně emise druhého českého eurobondu realizovaná minulý měsíc.
V průběhu prvního kvartálu ministerstvo financí emitovalo na domácím trhu ve čtyřech aukcích dluhopisy v objemu 16,3 mld. Kč. Zároveň ovšem ke splatnosti doputoval dluhopis SD 6,75/05 a při jeho splacení (22 mld. Kč) došlo k poklesu celkového objemu emitovaných státních dluhopisů o 5,7 mld. Kč. Protože zároveň došlo ke zvýšení objemu státních pokladničních poukázek v oběhu o 1 mld. Kč, zvýšil se podíl krátkodobého dluhu na celkovém státním dluhu na 25,45 % z 25,02 % na konci loňského roku a ministerstvo financí se vzdálilo záměru snížit tento poměr pod 24 %. Všechna ostatní kritéria, jež si ministerstvo financí stanovilo jako své cíle.
Ministerstvo financí pro letošní rok ohlásilo hrubé požadavky na financování ve výši 136 mld. Kč. Po zohlednění zmíněné splátky dluhopisu SD 6,75/05 by měl státní dluh ke konci roku o několik miliard překonat hranici 700 mld. Kč, tj. 24,1 % HDP. Důvodem nárůstu státního dluhu tentokrát není pouze saldo státního rozpočtu ale také úhrada ztráty České konsolidační agentury, jež byla vyčleněna mimo rozpočet, ovšem nikoli mimo státní dluh. Na konci roku 2006 by měla padnout hranice 800 mld. Kč (26 % HDP). Státní dluh ovšem nereprezentuje všechny závazky veřejné sektoru. Celkový veřejný dluh na konci loňského roku činil 1.029 mld. Kč (37,4 % HDP). Překonání hranice 40 % HDP by mělo být záležitostí zhruba tří let. I přes započatou reformu veřejných rozpočtů zatím nebyly provedeny dostatečné kroky k zastavení růstu státního a veřejného dluhu v absolutní hodnotě ani v poměru k HDP. Loni sice schodek veřejných rozpočtů klesl na 3,0 % HDP. Oficiální prognóza ministerstva financí pro letošní rok ale hovoří o opětovném prohloubení schodku veřejných rozpočtů (bez čistých půjček a dotací transformačním institucím) na 4,1 % HDP. Primární saldo by mělo stoupnout z 2,4 % na 2,9 % HDP. Modifikací by měl projít samotný cíl rozpočtové reformy. Zdravé finance nepředstavuje deficit 3 % HDP, ale cyklicky vyrovnané primární saldo.