Komentář doplněn
Index spotřebitelských cen se v březnu snížil o 0,1 %, zatímco náš odhad počítal se stagnací cenové hladiny. Meziroční inflace se díky tomu posunula opět o něco níže, z 1,7 % v únoru na 1,5 %. K poklesu cenové hladiny přispěly tři faktory: sezónní pokles cen rekreace, levnější potraviny a skutečnost, že se ještě nestačily promítnout vyšší ceny pohonných hmot.
Nejvýznamněji byl index spotřebitelských cen ovlivněn snížením cen dovolených v průměru o 3,1 %. Takto výrazný březnový sezónní pokles cen v této oblasti dostupná časová řada nepamatuje. V cenách cestovních kanceláří je patrný posun k výraznějším cenovým výkyvům sezónního charakteru. V lednu a únoru se zdražovalo více než v předchozích letech, ovšem v březnu přišlo výraznější zlevnění. Cenovou hladinu ovlivnil ještě jeden sezónní faktor, resp. jeho doznívání. Ceny oblečení a obuvi klesly o 0,2 %.
Dolů cenovou hladinu stlačily také levnější potraviny. Jejich ceny se v průměru snížily o 0,1 %. Jak naznačil únorový vývoj cen zemědělských výrobců, klesaly ceny napříč celým spektrem potravin. Zlevnily jak zelenina a pečivo, tak maso a masné výrobky.
Opačným směrem ovlivnily březnovou inflaci pohonné hmoty. Jejich ceny stouply o 2,3 %. Natural 95 zdražil zhruba o 60 haléřů na litr. Hlavní nápor drahé ropy, a tedy i rostoucích cen pohonných hmot, ovšem českou inflaci teprve čeká. Celorepublikový průměr ceny Naturalu 95 srovnatelný se statistikou ČSÚ by nyní měl být asi o 1,30 až 1,40 Kč na litr vyšší než v době měření březnové inflace. V dubnové inflaci se dočkáme podstatně výraznějšího příspěvku z této strany.
I při započítání současných vysokých cen ropy a jejich vlivu na cenovou hladinu v ČR by se měla inflace dále snižovat. Zejména v květnu můžeme očekávat další skok směrem dolů. Důvodem jsou loňské změny daní, jež se letos neopakovaly. Prozatím očekáváme pokles inflace k hodnotě 1,2 %. V případě dalšího poklesu cen potravin se ale můžeme dostat ještě níže.
„Jádrová“ inflace (korigovaná inflace bez pohonných hmot, která je vodítkem pro měnovou politiku, podle našich propočtů klesla o dvě desetiny procentního bodu na 1,3 % a patrně se opět o něco vzdálila od prognózy ČNB. Vzhledem ke korekci měnových podmínek snížením úrokových sazeb na konci března a zklidnění situace na devizovém trhu ale nyní není bezprostřední potřeba dalšího kroku centrální banky. I přes březnový pokles inflace a její očekávaný další posun dolů by mohly vydržet úrokové sazby beze změny do konce letošního roku.
V rámci EU je nyní inflace níže než v ČR pouze ve Skandinávii. Ve Finsku inflace v současnosti prakticky neexistuje, v Dánsku a Švédsku se pohybuje kolem jednoho procenta.