Velmi turbulentní obchododování na trzích střední a východní Evropy ve druhé polovině měsíce března přivedlo mnoho investorů k otázce, není-li nejvyšší čas uvedené trhy opustit. V mezidobí byly sice propady východoevropských indexů mírně korigovány, podivná pachuť přesto zůstala.
Včera odpoledne se však na obrazovkách informačních agentur objevila informace, jež výše uvedenou hypotézu víceméně potvrzuje. Investiční banka Smith Barney (součást impéria Citigroup Inc.) doporučuje svým klientům výrazně snížit akciové pozice na „emerging markets“ – společnosti zde obchodované budou podle Smith Barney trpět růstem úrokových sazeb ve Spojených státech a zpomalením růstu zisku. Z modelového portfolia byly vyjmuty tituly jako Bank Leumi Le-Israel Ltd. (druhá největší banka v Izraeli, měřeno objemem aktiv), Bharti Tele-Ventures (druhý největší telekomunikační operátor v Indii). Banka snížila ratingové hodnocení „emerging markets“ na „Underweight“ z předchozího „Neutral“ a doporučila klientům investovat „nudně“. Jinými slovy – vybrat zisky na rozvíjejících se trzích a snížit tak celkovou rizikost portfolia.
Zcela opačného názoru je naopak tým stratégů investiční banky JP Morgan. Ten před třemi dny naopak doporučil investorům navýšit pozice na trzích jako Čína, Taiwan, Jižní Afrika a Brazílie a mezi své favority řadí China Mobile (Hong Kong) Ltd. a Impala Platinum Holdings.
Nabízí se otázka, který z výše uvedených názorů v horizontu několika měsíců získá navrch. Kontrariáni budou tvrdit, že jde přesně o ten okamžik, kdy je vhodné na trh vstoupit a ne z něj vystupovat. Roztřesené ruce (z nichž mnozí by se měli spíše nazývat „prázdné peněženky“ nebo „propadlé zástavy“) se z trhu stáhly a nastává doba uvědomělých hodnotových investorů. Druhá skupina bude naopak argumentovat neopakovatelností výnosů let 2003-2004 a zvýšenou konkurencí (ve světle rostoucích sazeb v USA) o globálně investovatelné prostředky.
Pravda bude někde uprostřed. I ti nejzavilejší býci se shodují, že roky 2003 a 2004 byly co do výnosů zcela výjimečné a český trh se pro další období na podobná výnosová procenta asi nepodívá. Zejména proto, že většina stávajících emisí je oceněna v zásadě férově a nově příchozí emise budou tuto tržní hladinu při stanovení upisovacích cen reflektovat. Na druhé straně je však třeba přiznat, že výhled lokálních společností je zejména ve vztahu k „pricing power“ (tj. schopnosti udržet nebo zvýšit míru ziskových marží) výrazně lepší než u jejich „konkurentů“ v západní Evropě. Že bychom se více než „emerging“ stávali „developed“ trhem?