ČSÚ dnes zveřejnil květnové údaje o cenách zahraničního obchodu. Dovozní ceny se meziměsíčně snížily o 0,6%, vývozní ceny o 0,2%. Směnné relace se tedy ve srovnání s dubnem zlepšily o 0,4%. V meziročním srovnání ceny dovozu klesly již o 10%, ceny vývozu o 7,6% a směnné relace se v meziročním měřítku zlepšily o 2,7%.
K poklesu cen dovozu a vývozu přispěl příznivý cenový vývoj v zahraničí i tuzemsku. Ve statistice spotřebitelských cen v zemích, odkud dovážíme nejvíce, převládala v květnu stagnace, případně jen mírný vzestup. U produkčních cen dokonce převládal klesající trend. V průběhu května také klesaly ceny surovin na světových trzích, ropou a zemním plynem počínaje a textilními surovinami a kovy konče. Co se týče kurzu koruny v květnu, průměrný květnový kurz koruny k euru byl o 0,7% vyšší (tj. koruna slabší) než v dubnu, vůči dolaru však posílila o 2,8%. Nominální efektivní kurz tak vykázal posílení o 0,2%.
Díky zlepšení směnných relací byl květnový schodek obchodní bilance o 4,3 mld. Kč nižší než by jinak býval. Jinými slovy, nebýt zlepšení směnných relací, dosáhl by květnový schodek 16,2 mld. Kč oproti vykázaným 11,8 mld. Kč, a bylo by tak dvojnásobné ve srovnání s loňským rokem. Výrazný pokles dovozních cen alespoň částečně kompenzoval reálné zhoršení květnové obchodní bilance.
Za prvních pět měsíců letošního roku činí celkové saldo zahraničního obchodu 21,5 mld. Kč. Bez zlepšení směnných relací by však činilo 38 mld. Kč.
Dvanáct měsíců trvající pokles dovozních cen je jedním z faktorů podílejících se na poklesu inflace v ČR. Vzhledem k jeho pokračování můžeme očekávat, že i nadále bude působit desinflačně. Pokles dovozních cen nesnižuje jen ceny dováženého zboží, ale také brání růstu cen spotřebitelského zboží vyrobeného v ČR.
Pokles dovozních a vývozních cen je dalším impulsem pro přehodnocení inflačních prognóz a měnové politiky ČNB. Vývoj cen v zahraničním obchodě je sice do značné míry ovlivněn výrazným zhodnocením kurzu koruny a poklesem cen surovin, přičemž na oba faktory se vztahují výjimky z plnění inflačního cíle. Tyto výjimky se však vztahují pouze na primární dopady na inflaci. Druhotné dopady nelze jednoduše zjistit a oddělit od ostatních inflačních faktorů a mohou tedy ovlivnit rozhodování o úrokových sazbách.
David Marek