Evropská centrální banka v dnes zveřejněném červencovém měsíčním buletinu objasňuje svou měnovou politiku. ECB na svém řádném zasedání 4. července ponechala klíčovou úrokovou sazbu beze změny – na 3,25%. Při svém rozhodování vzala centrální banka zemí eurozóny v úvahu monetární, finanční a reálné faktory. Na zprávu devizové trhy dnes nereagovaly. Většina na trhu očekává, že ECB sazby zvýší až v září.
Střednědobá inflační rizika jsou stále vychýlena spíše směrem nahoru, ačkoliv aktuální vývoj přináší smíšené signály. Předběžný odhad červnové inflace Eurostatem počítá s jejím snížením z květnové úrovně 2,0% na 1,7%. Nicméně ECB varuje před unáhlenými názory na cenovou hladinu – jádrová inflace zůstává na vyšší úrovni, rozhodující bude vývoj volatilních položek potravin a energií. Vezmeme-li v úvahu vývoj základny cenové hladiny v minulém roce, bude se letos inflace pohybovat kolem úrovně 2%.
Co považuje ECB za důležité v boji s inflací? (Resp. jaké faktory tlačí na zvyšování sazeb a jaké na jejich zachování / snižování?)
1) Peněžní zásoba M3 roste tříměsíčním klouzavým průměrem meziročně o 7,5% (v období do května 2002) a dynamika jejího růstu se zvyšuje. Tento růst může sice souviset s restrukturalizací portfolií nebo s nižšími alternativními náklady držby jiných aktiv, každopádně ale indikuje nadměrné zvyšování likvidity v eurozóně. Proinflační a pro zvýšení sazeb.
2) Posilující euro zmírňuje inflační tlaky, je však obtížné kvantifikovat tento efekt z hlediska jeho časového dopadu.
3) Nárůst mezd tlačící cenovou hladinu nahoru v některých regionech EMU se naštěstí nerozšířil do celé unie. Problém nastává, když mzdy rostou rychleji než ekonomika.
4) Ekonomický růst je již podle ECB nastartován, „leading indicators“ ve zpracovatelském sektoru i ve službách signalizují zvýšení reálného HDP ve druhém čtvrtletí tohoto roku. Posílila zahraniční, ale i domácí poptávka. Finanční podmínky (dluhové financování) působí pozitivně na spotřebu domácností.
5) Finanční trhy zažívají prudký pokles, volatilita na trzích je zvýšená. Je nutné zlepšit důvěryhodnost účetnictví společností.
6) V poslední době vzrostly obavy o fiskální rovnováhu některých zemí. V rámci Paktu stability a růstu se zvyšují tlaky na dosažení rovnováhy nebo přebytku státních rozpočtů členských zemí v roce 2003. ECB požaduje transparentnost veřejných financí a stanovení takových fiskálních cílů, které budou odpovídat ekonomickému růstu (problémem je vývoj ve Francii).
Radim Krejčí