Dnes ČNB zveřejnila zápis z červnového jednání bankovní rady. Hlasování o úrokových sazbách přineslo pět hlasů pro zachování úrokových sazeb, dva členové bankovní rady hlasovali pro snížení sazeb o 25 bazických bodů.
Hodnocení vlivu exogenních faktorů, vývoj světových cen surovin, vývoj kurzu koruny a méně optimistický výhled pro globální ekonomické oživení, bylo vcelku jednoznačné. Jádrem diskuse patrně byla relace měnových podmínek a domácí poptávky. Co se týče měnových podmínek, pokračující posilování nominálního i reálného efektivního kurzu jednoznačně vedlo k jejich opětovnému zpřísnění. Na druhé straně vývoj domácí poptávky je diferencovaný. Zatímco v oblasti investic přibývají důkazy o zpomalení investiční aktivity, spotřeba domácností si drží svou dynamiku. Do hry ještě vstupuje uvolněná fiskální politika. Situace tak není zcela jednoznačná. Míru nejistoty i nadále zvyšují nejasnosti ohledně účinnosti jednotlivých kanálů měnové transmise. Pomohou nižší úrokové sazby dostatečně domácímu podnikovému sektoru? Nebude po snížení úrokových sazeb expanze spotřebitelských úvěrů a poptávky domácností nadměrná?
Od doby posledního jednání bankovní rady o úrokových sazbách, došlo k další silné apreciační vlně. Pokud se na červnovém jednání centrální bankéři rozhodovali mezi ponecháním sazeb beze změny a jejich snížením, nyní se těžiště dále posunulo ve prospěch nižších úrokových sazeb. Je škoda, že práci centrálním bankéřům, a nám při odhadování jejich kroků, nadále komplikují nejasnosti, či spíše negativní výhled (z pohledu měnové politiky a veřejných rozpočtů), ohledně vlivu rozpočtové politiky na spotřebu domácností (viz náš poslední
Makroekonomický přehled).
V nejbližších měsících nás patrně čeká několik nových rekordů v ekonomických statistikách. Kromě inflace by se na nové, rekordně nízké úrovně mohly pohnout také úrokové sazby. Bohužel jedním z nových rekordů by mohla být také míra nezaměstnanosti.
David Marek