komentář doplněn
Index spotřebitelských cen se v červnu meziměsíčně snížil o 0,3% a meziroční inflace tak klesla na 1,2% z květnových 2,5%. Odhad Patrie byl -0,2%, konsensus trhu (Reuters) činil -0,1%. O pokračování desinflačního trendu se postaraly především nižší ceny potravin a zlevnění pohonných hmot. Tyto faktory nedokázal zvrátit ani obvyklý sezónní vzestup cen rekreačních pobytů.
Pohled do jednotlivých skupin cenového indexu potvrdil očekávaný výrazný pokles cen potravin. Kromě již delší dobu klesajících cen drůbeže a vepřového se snížily také ceny zeleniny a významným faktorem se stal také pokles cen brambor o 2,5%. Ve srovnání s loňským červnem jsou nyní brambory dokonce o 39% levnější. Jednoduchý výpočet ukazuje, že pokles cen zeleniny (včetně brambor) snížil celkový index spotřebitelských cen o více než 0,1 procentního bodu. Stejným způsobem ovlivnil červnovou inflaci pokles cen masa, který dosáhl 1,8%.
Druhým významným faktorem je pokles cen pohonných hmot. Ty se v červnu oproti květnu prodávaly v průměru o 1,8% levněji. Snížení cen pohonných hmot je výsledkem příznivého vývoje cen ropy v květnu a červnu a zhodnocení koruny vůči dolaru. Ropa (Brent) se v červnu v průměru obchodovala o 5,1% levněji než v květnu. Kurz koruny vůči dolaru posílil v květnu o 2,8%, v červnu o 4,8%. Díky příznivému vývoji dovozních cen ropy a ropných produktů nyní mohou čeští motoristé jezdit o 16% levněji než loni v červnu.
Z ostatních faktorů, jež překonaly práh významnosti, co se týče dopadu na celkový cenový index, je nutné zmínit také rekreační pobyty. Zahraniční zájezdy v červnu podražily o 5,8%, což vedlo k růstu celkového indexu o 0,1 procentního bodu. Loni v červnu se však ceny stejných zájezdů zvýšily o 14,6%, což znamená, že i tato část spotřebního koše přispěla k poklesu meziroční míry inflace.
Inflace v ČR se v průběhu čtyř měsíců snížila z 3,9% na 1,2%. Do značné míry k tomu přispěl pokles cen potravin a pohonných hmot, tedy položek, které bývají vyloučeny z odvozených cenových indexů, jež slouží centrálním bankám k rozpoznání inflačních tendencí. Za pohyby cen potravin a pohonných hmot se totiž často skrývají výrazné změny na straně nabídky (počasí, kartelové dohody). Námi počítaný cenový index Patria Core Inflation (PCI), jež neobsahuje tyto položky, také vykazuje menší změnu, než celkový index spotřebitelských cen. Meziroční změna PCI klesla z 3,0% na červnových 1,8%. A pokles inflace ještě nekončí. V červenci by se inflace mohla dostat až pod 1,0%. Potom již patrně začne opět zvyšovat. Na konci roku by však přesto neměla inflace přesáhnout 1,5%.
Při poklesu inflace bývá často vedena úvaha o změně úrokových sazeb. Nicméně pro centrální banku je zbytečné reagovat na současný pokles inflace. S tím už nemá mnoho šancí pohnout. Důležitý je pohled do budoucnosti, tj. podle ČNB na rok až rok a půl dopředu. Podle našeho modelu se bude v uvedeném časovém horizontu inflace pohybovat ve spodní polovině cílového koridoru. Tuto tendenci ukazuje nejen prognóza indexu spotřebitelských cen, ale také indexu PCI. Takový výhled do budoucnosti otevírá ČNB prostor pro další snížení úrokových sazeb. Ke stejnému závěru lze dospět také porovnáním měnových podmínek a reálných ekonomických podmínek, což je v podstatě totéž, jenom z jiného úhlu pohledu. Snížení sazeb indikoval vývoj ekonomických indikátorů a prognóz již před poslední apreciační vlnou kurzu české koruny. Výrazné posílení koruny vůči euru i dolaru šanci na snížení sazeb zvýšilo. Námi používaná jednoduchá indikativní reakční funkce centrální banky dokonce ukazuje, že ČNB mohla snížit úrokové sazby již v červnu.
David Marek