Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Niedermayer: fiskální politika je nejslabším bodem neinflačního vývoje ekonomiky (BBC)

Niedermayer: fiskální politika je nejslabším bodem neinflačního vývoje ekonomiky (BBC)

3.7.2002 12:34
Autor: 

Viceguvernér České národní banky hovořil v pondělí v pořadu rozhlasové stanice BBC zejména o současném vývoji kurzu koruny a pravděpodobnosti zásahu ČNB, ale i o inflaci, úrokových sazbách, sestavení nového kabinetu, zmrazování příjmů z privatizace a dalších „problémech“.

Přestože koruna tento týden zastavila svůj růst, zásahy ČNB jsou stále na pořadu dne. Patria si je vědoma důležitosti výroků představitelů bankovní rady ČNB, a proto přináší svým „čtivým“ klientům nezkreslený a úplný přepis rozhovoru s Luďkem Niedermayerem.

Následuje úplný přepis rozhovoru Luďka Niedermayera s moderátorem BBC, včetně názorů exportérů na silnou korunu (ústy šéfa Czechtradu Martina Tlapy).

Silný kurz koruny - pravděpodobně není v posledních měsících v České republice více frekventované ekonomické téma než silná měna, která láme rekordy. Česká národní banka v uplynulém půlroce několikrát do boje proti silné měně vstoupila. Guvernér Zdeněk Tůma koncem dubna prohlásil, že se silnou korunou se budou muset čeští exportéři naučit žít. Problémem podle něj je však rychlost posilování české měny.

Zdeněk TŮMA, guvernér ČNB /zvuková ukázka/ Takže, jestliže dojde k posílení kurzu během krátké doby, a to posílení je natolik výrazné, jako to bylo v našem případě, tak z našeho hlediska není pochyb, že se to v tomto časovém horizontu odtrhlo od vývoje fundamentálních proměn.

Slova guvernéra České národní banky Zdeňka Tůmy z 26. dubna. Od té doby kurz koruny opět výrazně posílil. Proti euru její nová historicky nejsilnější hodnota po 1. červenci 2002 činí 29,07 za euro. Nejen o tom bude následujících 30 minut. Vítejte při poslechu půlhodiny otázek a odpovědí. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Po zhruba čtvrt roce přijal pozvání do pořadu Interview BBC a k protějšímu mikrofonu usedl viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer. Vítejte v BBC, dobrý den.

Dobrý den.

Pokud byste měl stručně, jasně a výstižně odpovědět na otázku, který problém vám zabírá největší část pracovní doby, jak by zněla vaše odpověď?

Tak, vy čekáte asi odpověď směnný kurz, ale já bych spíš řekl, že to je obecné směrování naší země, naší ekonomiky.

Souvisí to s volbami do Poslanecké sněmovny a s formováním nové vlády, od níž se očekává nová ekonomická vize?

Ne, tak úplně přímo. Já bych spíš řekl, že obecně uvědomit si, jak se ta situace mění, tady tato vláda, která tu bude zformována, bude velmi pravděpodobně vládou, která nás dovede do Evropské unie, která bude odpovídat na otázky, jaké bude další směrování země, jak si poradíme s těmi pravidly, které v Evropské unii platí, jak se postavíme k jednotné měně atd., čili to je úplně jiný mandát než který měla ta předcházející vláda, která se snažila stabilizovat ekonomiku.

Z toho, jak zatím dopadají koaliční jednání a jaké byly zveřejněny dokumenty, zdá se vám, že se rýsuje ona vize vstupu české ekonomiky do eurozóny?

To je z těch kusých informací velmi těžké říct, mě spíš překvapilo nebo zklamalo jakožto člověka, který se stará o makroekonomiku, to, že v té volební kampani a ani teď není akcentován problém fiskální politiky, skoro to vypadá jako by ten problém byl rozeznán, ano, máme řadu problémů, třeba výběr daní, máme také problémy ve zdravotnictví, školství a také trochu máme problémy s fiskální politikou, jenže tento problém je problém, který je vysoko nad tím a tento akcent jsem zatím nějak moc nerozeznal.

Ani při formování nové vlády?

Já opravdu nemám žádné lepší informace než vy, já se obávám, že mám horší informace než vy.

To nepředpokládám.

Myslím si, že je to rozumný odhad.

Když jste byl v tomto pořadu naposledy, což bylo 29. dubna, věnovali jsme podstatnou část našeho rozhovoru sílícímu kurzu české měny. Vy jste řekl, že vám tento problém nezabírá podstatnou část pracovní doby. Dovedete kvantifikovat, jakou část pracovní doby vám tento problém zabírá?

Ekonomika není rovna kurzu a tím, co se děje v ekonomice, se zabývám stále, samozřejmě když dojde k nějakému rychlému vývoji a opravdu ten minulý týden se zase věci daly do pohybu, bohužel tím směrem, který nevítám, tak je čas tomu věnovat čas, což samozřejmě dělám.

Znamená to, že od minulého pátku posílil objem času věnovaný kurzu koruny?

Mimo jiné.

Jak se vypořádáte s námitkou, že na neúměrně rychle rostoucím kurzu české koruny má značný podíl právě Česká národní banka - a to svou nečinností?

Já nevím, jak si kdo představuje činnost centrální banky, my samozřejmě pracujeme, situaci analyzujeme, hledáme ta nejlepší řešení. Také si vzpomeňte, že zrovna v té době, o které mluvíte, my jsme přijali velmi významné opatření v oblasti úrokových sazeb, které se nesetkalo s velkým porozuměním okamžitě a nyní se ukazuje, že velmi nízké úrokové sazby jsou adekvátní pro českou ekonomiku. Čili já spíš nevím, co by si kdo představoval pod nějakým ...

Například, abyste ještě snížili úrokové sazby, nebo abyste proti sílící koruně intervenovali.

Ty intervence jsou takový složitý nástroj, když je nepoužijete, tak jste kritizován, že je nepoužijete, když je používáte, tak někdy ti samí lidí vás kritizují, že vyhazujete peníze. V každém případě tento nástroj tady je, celá řada centrálních bank se k němu občas uchyluje, jako to děláme my, ale ...

Vy jste se k intervencím naposledy uchýlili, mohu-li použít tento obrat, dvakrát - a to 4. dubna a 10. dubna, od té doby nic.

Svým způsobem tedy kdybych se na to podíval zvenku, ne jako někdo, kdo se těch diskusí účastní, tak bych řekl, že ta pravděpodobnost toho použití možná roste.

Neměla už dávno přijít? A znovu jsme u nečinnosti České národní banky. Od dubna jste neudělali žádný krok, nic jste nepodnikli. Na konci dubna jste snížili úrokové sazby a začátkem dubna jste dvakrát intervenovali, od té doby nic.

To, že nic neděláme, tzn. že vyhodnocujeme situaci tak, že to, co jsme udělali, je v pořádku a opravdu já myslím, že není úplně dobré kupovat ten pohled analytiků, že prostě ten horizont uvažování je následujících pár hodin nebo týdnů, my se díváme několik čtvrtletí dopředu a snažíme se odhadnout, co v té ekonomice bude a stejně když k něčemu dojde, jako že teď směnný kurz eura začíná dvojkou a ne trojkou, tak ta historie toho se mění spíše desítkami hodin než desítkami dní.

Ekonomové, i když tvrdíte, že není dobré přistupovat na jejich interpretaci situace, se shodují, že nynější úroveň koruny k euru je pro ekonomiku škodlivá, kritizují národní banku za nečinnost, o které jsem hovořil. Znamená to, že vy nečinnost centrální banky rozhodně odmítáte, nepřipouštíte ji?

Určitě bych tu nečinnost odmítal, zároveň já souhlasím s těmi ekonomy, když jsme se bavili o kurzu při úrovni něco nad 30, mezi 30 a 31, říkal jsem, že se domnívám, že ten kurz je neadekvátní, tak tím spíš to samozřejmě platí při těch 29. Zároveň si ale uvědomme, že ty úrokové sazby jsme výrazně snížili a znovu se vracím, jak moc jsme za to tehdy byli kritizováni.

Jak kým...

No, právě těmi analytiky.

Podepsal byste větu, že zásadní zásah proti kurzu české koruny je namístě?

Já nevím, co si kdo představuje pod zásadním zásahem, my jsme toho opravdu udělali hodně, především jsme odfiltrovali ty peníze, které souvisí s privatizací, nejen že jsme měli nízké úrokové sazby, ještě jsme je snížili, používali jsme intervence, čímž jsme ukázali, že nám nejen na tom kurzu záleží, ale také, že jsme ochotni do toho tímto způsobem investovat, čili já bych řekl, že když se podíváte na to, co dělají centrální banky ve velmi obtížných ekonomických situacích, tak se určitě nedá říct, že naše centrální banka by byla nějaká pasivní.

Nebylo nešťastné vyjádření členů bankovní rady po čtvrtečním jednání bankovní rady, kde se novináři ptali na intervence jako jeden z nástrojů proti silné koruně a bylo jim odpovězeno, že trh intervence očekává, a proto by byly neúčinné?

Tam toho bylo na té tiskové konferenci řečeno mnohem více, já bych řekl, že taková ta honba za nějakými novými výroky, za novým posouzením té situace je beznadějná. My jsme to analyzovali, že když kurz posílí ke 30, že to je neadekvátní tomu, co se v ekonomice děje, samozřejmě tím spíš to platí teď, je naprosto logickou a legitimní prací novinářů, že se snaží získat něco víc, ale někdy ta informace může být zavádějící. A já mám pocit, že jestli se někdo snažil interpretovat ty výsledky té tiskové konference jako, že jsme zvýšili toleranci k silnému kurzu, tak to je omyl a takto to nepadlo.

Máte informace, co stojí za tak rychlým posilováním kurzu české měny v posledních dnech? Jsou nákupy seriozních investorů nebo především spekulace?

Ona každá spekulace je investice a koneckonců každá investice je svým způsobem spekulace, takto se to velmi těžko škatulkuje. Já bych řekl, že obecně když se dívají analytici, investoři na ty země našeho regionu, tak konstatují asi dvě věci, první věc je, že pokud ekonomika těch zemí splní očekávání a ony se budou přibližovat k Evropské unii, reálně, tzn. ekonomicky, tak ty jejich měny by neměly příliš depreciovat, protože ta kupní síla je nízká a ty ekonomiky zvyšují svoji konkurenční schopnost, čili to je jedno pozorování. Druhé pozorování asi je, a víte, že já se nikdy nesnažím Českou republiku prodávat a mám pocit, že česká ekonomika si nyní stojí mezi těmi ostatními velmi dobře.

Znamená to, že příliv spekulativního kapitálu není tak velký, nebo spekulace s korunou nejsou tak velké jako vážné investice?

Mezi tím opravdu je velmi malý rozdíl, kapitál hledá své místo, kde dosáhne nějakého zisku a rozdělovat to na seriozní a neseriózní, to asi není úplně v pořádku. Zároveň jsme čelili opět přílivu zahraničních investic, to pokračuje, což je dobře pro ekonomiku, to zvyšuje naši ekonomickou výkonnost a jedno k tomu vedlo, že ten kurz zůstal poměrně silný, donedávna alespoň i když na příliš silné úrovni byl stabilizovaný, nyní ještě dokonce posílil, což samozřejmě nevítám.

Základní fakta: Kurz české koruny výrazně posiluje od konce roku 2001. Koncem ledna 2002 se kurz české měny pohyboval kolem 32 korun za euro. K posledním dvěma intervencím centrální banky kvůli rostoucímu kurzu koruny došlo, jak již bylo řečeno, začátkem dubna - a to 4. a 10. dubna. Koncem dubna Česká národní banka navíc snížila úrokové sazby. Připomeňme si, co při té příležitosti řekl 29. dubna viceguvernér Luděk Niedermayer.

Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér ČNB /zvuková ukázka/ -------------------- Určitě ta koruna je mnohem silnější, než si kdokoliv z nás představoval a je také pravda, že to tempo toho posílení vytváří nebezpečí pro ekonomický vývoj, takto silný kurz tlačí ekonomiku k nižšímu ekonomickému růstu, tlačí ceny dolů, tzn. inflace by měla klesnout, zároveň nám hrozí to, že poroste nezaměstnanost, proto centrální banka přistoupila k zvolnění měnové politiky, aby tyto negativní vlivy té vzniklé situace alespoň trochu omezila.

29. duben 2002 a slova Luďka Niedermayera. Od té doby česká měna opět posílila - a to zhruba o 1,60 Kč. Poslední číslo 29,07 Kč za euro - rekordní hranice byla prolomena v pondělí 1. července 2002. Není opět namístě pomoc české ekonomice, vytvořením příznivějšího prostředí - změnou politiky, tzn. snížením úrokových sazeb?

Toto je otázka, kterou se samozřejmě my na každém měnovém zasedání zabýváme, jestli úrokové sazby jsou příliš vysoko nebo příliš nízko.

Proč jste na tom posledním měnovém jednání zachovali úroveň úrokových sazeb?

My vždycky po tom jednání zveřejňujeme velmi přesný popis té diskuse a argumentů proti či pro, a to se velmi těžko takto ve zkratce říká, ale v zásadě ta domácí situace v ekonomice, domácí poptávka je, řekl bych, adekvátní té ekonomice v rozporu s tím, jak jsem se mluvil před třemi, čtyřmi měsíci, se daří poměrně dobře.

Znamená to, že není třeba zlepšovat a změkčovat prostředí české ekonomiky?

To se samozřejmě, tahle nezbytnost změnit nastavení úrokových sazeb se mění, čili já nemohu říct, jak se na ten problém budu dívat za týden, za dva, za měsíc, ale ...

V současnosti?

Na bankovní radě jsme posoudili, že je to nastavení adekvátní. Opravdu kdyby si někdo před pár měsíci představil nebo před pár čtvrtletími takto nízké úrokové sazby, nevěřil by tomu, dovedete si vůbec představit, že obligace naší vlády v korunách často nesou úrokovou sazbu nižší než obligace německé vlády v eurech, takže opravdu to nastavení těch úrokových sazeb je velmi příznivé pro ekonomiku.

Tím chcete naznačit, že je velmi málo pravděpodobné, že by došlo k dalšímu snížení v dohledné době, rozumějme v řádu týdnů?

Ne, já si myslím, že každá centrální banka, která je zodpovědná, vždy používá ty nástroje, které má, naším nástrojem jsou intervence a úrokové sazby, když budeme mít pocit, že je třeba ty nástroje použít, já myslím, že váhání není namístě, nicméně se vrátíme se k tomu na tom našem pravidelném jednání, předpokládám, které opravdu na to je zaměřené a my trávíme mnoho hodin zvažováním pro a proti ...

To bude kdy?

Na konci měsíce.

Až na konci měsíce, do té doby se nedá říci, že byste použili jeden z nástrojů, například intervence?

Já si myslím, že co se týká úrokových sazeb, opravdu k tomu jednání dochází na konci měsíce proto, protože také z té ekonomiky nechodí informace každý den, my každý den nezískáme novou inflaci, novou nezaměstnanost, nové maloobchodní prodeje, proto si myslím, že ta frekvence jednání měsíční je adekvátní. To, že bankovní rada se může kdykoliv sejít, pokud dojde k názoru, že něco je v nepořádku a přijmout opatření, to samozřejmě zůstává pravdou, u těch změn úrokových sazeb v mezidobí to má poměrně hodně, řekl bych, negativních důsledků.

A co se týče intervencí, na které jsem se ...

Tam mám pocit, že jsme mnohokrát přistoupili k intervencím prostě proto, protože jsme tu situaci zrovna v tu chvíli zanalyzovali, že ty intervence jsou správným řešením a neváhali jsme to učinit.

Myslíte si, že jsou nyní - v nejbližších hodinách - namístě?

To je těžko říct, v každém případě ...

Je situace vážná s novým rekordem kurzu koruny 29,07?

Tak na jedné straně, jak jsem už mnohokrát řekl, ta centrální banka se nedívá na ty věci příliš mnoho daleko za desetinnou čárkou a zároveň si myslím, že kdyby se centrální banky nechaly unášet tím, co se děje v dané hodině, v dané minutě, tak by nedělaly dobře svoji práci.

Nicméně je tady dlouhodobý trend. Když jste byl koncem ledna u těchto mikrofonů, tak kurz koruny k euru byl 32 a už tehdy jste hovořil varovně, nyní je 29.

Určitě to, co se děje v těch posledních dnech, vzbuzuje mnoho otázek a je třeba na to hledat adekvátní reakci.

Česká národní banka ji aktuálně hledá?

Ano, ale jak už jsem také mnohokrát řekl, to opravdu není takový automat, že na jedné straně do toho hodíte kurz, eventuálně k tomu třeba hodíte fiskální deficit, a máte výsledek. Záleží na tom celkově, jak se ta ekonomika vyvíjí a já musím říct, že v porovnání s tím, co jsme si mysleli na začátku roku, třeba jaké bude působení toho kurzu, tak ten vývoj byl poměrně příznivý.

Připomínám, že hostem u mikrofonu BBC je viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer. Guvernér národní banky Zdeněk Tůma v uplynulých měsících několikrát řekl, že posilující koruna je nezvratný trend. Problémem je však rychlost posilování kurzu české měny.

Zdeněk TŮMA, guvernér ČNB /zvuková ukázka/ -------------------- Tahle bublina, není to vysloveně termín, takže není přesně definované, co to znamená, asi jste si všimli, že byly analýzy toho typu, že to označení jako bublina není adekvátní, protože koneckonců kurz bude posilovat a dostane se někdy na nějakou úroveň, která bude silnější a teď byly různé odhady, kam by to až mělo dojít. Nicméně to, že kurz by někdy měl vlivem růstu produktivity v horizontu několika let se dostat na nějakou úroveň, neznamená, že by se na tu úroveň měl dostat během několika měsíců, takže, jestliže dojde k posílení kurzu během krátké doby, a to posílení je natolik výrazné, jako to bylo v našem případě, tak z našeho hlediska není pochyb, že se to v tomto časovém horizontu odtrhlo od vývoje fundamentálních proměn.

29. duben a slova guvernéra České národní banky Zdeňka Tůmy. Váš kolega, viceguvernér centrální banky Oldřich Dědek ve čtvrtek konstatoval, že Česká národní banka nemůže sama výrazněji ovlivnit posilování koruny. Znamená to, že centrální banka se v uplynulých týdnech cítí v boji proti silné měně osamocena?

Já jsem chvíli poslouchal to, co vám řekli účastníci předcházející diskuse, Pavel Kyselka tam řekl, že v podstatě od těch centrálních bank se nedá očekávat, že nějakým kladivem praští do toho kurzu a on se změní, ale zároveň, jak už jsem říkal, je prací centrální banky vyhodnotit tu situaci a reagovat na to, čili opravdu ta přímá ...

Vy jste ale naznačil, že tím nejpravděpodobnějším nástrojem jsou v současnosti intervence.

To nevím, já jen říkám, že my musím tu situaci zhodnotit a ten silný kurz k té situaci patří a v případě, že dojdeme k názoru, že pro tu ekonomiku tím vznikají nějaké třeba příliš tvrdé podmínky, které by té ekonomice ublížily, tak použijeme některý z našich nástrojů, abychom tomu pomohli.

Ale otázka zněla: Zda se v uplynulých týdnech cítíte v boji proti sílící koruně osamoceni?

Já myslím, že ta situace, kdy centrální banka by si představovala jiný vývoj směnného kurzu, je celkem normální, čili já bych se nějak strašně osamocený asi necítil, ale zároveň jak už jsem říkal, je to těžké vidět na jednu stranu, že pro tu ekonomiku ten vývoj zřejmě není optimální a na druhou stranu cítit, že nějaké přímé ovlivnění toho je velmi obtížné, možná, že to tím myslel kolega.

Ovšem na kurz měny má výrazný vliv hospodářská politika jako celek, není-liž pravda?

Ano, a já myslím, že je dobře, že jsme vyřešili ten problém té privatizace.

Ano, jde o tzv. sterilizaci, připomeňme si. Hovoří se o zmrazení příjmů z privatizovaných podniků, na kterém jste se dohodli začátkem roku, respektive na přelomu roku s vládou premiéra Miloše Zemana ...

Že vám do toho skočím, bylo príma, kdyby ty privatizační příjmy byly zamrazeny, ale to není tak, pouze bylo dohodnuto, že budou konvertovány tak, aby neposílily směnný kurz.

Zůstaneme-li u tzv. sterilizace. Neukazuje se, že pouze tato dohoda o tzv. sterilizaci nestačí, že je třeba s novou českou vládou připravit daleko podstatnější dohodu, aby kurz koruny tak rychle nešel nahoru?

Já myslím, že to není žádný detail, protože ty objemy, které sem přicházejí v rámci privatizace, to je něco, co by, nebojím se říct, destruovalo devizový trh, vedlo k vývoji, který by byl řádově horší než ten, který teď sledujeme, čili v žádném případě to detail není a já myslím, že je to důležité. To, co určitě by stálo za diskusi, a já už jsem tady trošku naznačil, že ta fiskální politika je důležitá, já mám pocit, že naše ekonomika se teď dostává do takové situace, kdy to přiblížení k Evropské unii může proběhnout na velmi nízké inflaci, na velmi nízkých úrokových sazbách a dovedl bych si představit takový model, kdy třeba nám porostou poměrně pomalu mzdy, a to přiblížení se bude odehrávat tím, že směnný kurz bude poměrně silný, jak o tom mluvil Zdeněk Tůma, že určitá míra posílení je za okolností, že se ekonomice daří, v pořádku, samozřejmě, ne to, co se právě teď děje. Zároveň tomu by měla korespondovat ta fiskální politika, která by měla být velmi obezřetná proto, aby udržovala tento krásný neinflační vývoj a zároveň měla flexibilitu a v případě nějaké havárie, kdyby to šlo špatně, ekonomice pomohla, a to se bohužel neděje.

Když se podíváme na poslední údaje z ministerstva financí: Státní rozpočet jako jeden z ukazatelů fiskální politiky má vykázat v roce 2002 schodek 80 miliard korun, což je zhruba o 40 miliard víc, než se předpokládalo. 13,5 miliardy je výpadek příjmů a 25 miliard jsou zhruba vyšší výdaje. To ale ukazuje na opačnou strategii státu, než o které hovoříte vy.

To je právě to, co říkám. Já mám pocit, že celá ta ekonomika je mnohem lépe připravena na tu trajektorii nízké inflace a stabilního vývoje, než je fiskální politika, z toho se stává nejslabší bod nejen proto, že neplníme maastrichtská kritéria, nejen proto, že vstupem do Evropské unie bychom se měli chovat fiskálně, zodpovědně, ale proto, že to možná bude podkopávat tento vývoj, takže ...

Znamená to, že uvolněná fiskální politika státu, o níž hovoří i poslední čísla z ministerstva financí, ohrožuje ekonomický vývoj?

Ano, jistě a je to něco, co není v zájmu této země.

Nyní se opět dostávám k otázce, ze které jste mi velmi diplomaticky unikl: Není namístě zásadní jednání vedení České národní banky a nové české vlády?

No, já myslím, že je si třeba uvědomit, že ta centrální banka není někdo, kdo dělá dohled nad vládou, ten, kdo té vládě dává mandát, jsou voliči a koneckonců já jako každý jiný volič mám jen jeden hlas také, ale já myslím, že my komunikujeme a budeme komunikovat s vládou, co znamená určitá volba určitých politik. Já mám pocit, že ten významný partner se také čím dál tím víc objevuje na straně Evropské unie, například nyní vrcholí práce na předvstupním ekonomickém programu, ve kterém vláda se musí vyjádřit, jakým způsobem bude ekonomicky směrovat naši zem tak, aby se stala dobrým členem Evropské unie a splňovala její pravidla. A ta pravidla nejsou nerozumně stanovena.

Není ovšem nepravděpodobné, že Česká republika může ústy svých představitelů požádat o jisté rozvolnění pravidel. Možný budoucí ministr financí, jak se o něm spekuluje, Bohuslav Sobotka řekl, že: "Česká republika si už nemůže dovolit zvyšovat sice objem státního rozpočtu a místo toho se musí zaměřit na snižování deficitu, ale bude to jen pozvolné a nelze počítat s tím, že začne před rokem 2005."

Okamžikem vstupu do Evropské unie bychom měli ctít ta pravidla hry, tzn. ty tříprocentní deficity a já mám pocit, že ...

Je přeci možné požádat o výjimku?

Já bych spíš řekl, že ty sankce za to nejsou tak silné, když nejsme členem měnové unie, což nejsme, ale je otázka, jestli to bude pro tuto zem dobré, jestli nám to k něčemu pomůže a já zatím z toho nemám pocit, že z té rozvolněné fiskální politiky tato země výrazně těží. Mám pocit, že ten velmi dobrý ekonomický vývoj, který jsme viděli, je založený na něčem jiném, než jsou fiskální transfery do sféry podniků, různé zvyšování sociálních dávek atd.

Pokud budoucí vláda bude pokračovat v trendu vlády předchozí, vlády Miloše Zemana, znamená to, že může ohrozit i růst české ekonomiky?

Já bych to takto neřekl, bude to další součást toho vlivu na českou ekonomiku, kterou je třeba vzít v úvahu, tomu budou odpovídat úrokové sazby, bude tomu odpovídat třeba vývoj na trhu práce, bude tomu odpovídat to, jak se na nás budou dívat zahraniční investoři, také si uvědomme, že každé zvyšování dluhu komplikuje život další vládě, protože ta další vláda z toho bude platit úroky a o ty úroky bude mít menší manévrovací prostor v rozpočtu a já bych chtěl říct, že zejména přiblížení do evropské měny, přiblížení k jednotné měně, budeme potřebovat velmi flexibilní fiskální politiku, která bude mít přebytky, když se ekonomice bude dařit, ale velmi rychle bude schopna vytvořit například určitou fiskální expanzi, když se ekonomika dostane do velkých problémů.

Je toto téma, které bude zásadní pro další diskuse centrální banky a nové vlády?

Je to téma, které výrazně ovlivní to, jak se budeme přibližovat do Evropské unie a koneckonců to bude mít vliv na měnovou politiku, samozřejmě.

Ekonomickému laikovi jako mě, který se zabývá tím, zda na devizovém účtu má více peněz v přepočtu na českou korunu nebo méně peněz v přepočtu na českou korunu, zajímá, abyste se s vládou dohodli na tom, že fiskální politika nebude tak rozvolněna jako v současnosti. Je to reálné?

Nemyslím si, že nějaký tlak centrální banky je to, co ovlivní rozhodování vlády o fiskální politice, nicméně si myslím, že dostatečná znalost těch důsledků je něco, co by mělo ovlivnit rozhodování vlády a vy tady mluvíte o vás jako o držiteli devizového účtu, zároveň mohu mluvit o vás jako o potenciálním příjemci hypotéky a nepochybně vás zajímá, jestli na tu hypotéku budete platit 6 % nebo třeba 8 %.

Vrátíme-li se opět ke kurzu koruny ve výši 29,07 za jedno euro: Zmiňovaný kurz dělá starosti především exportérům. Šéf agentury pro podporu exportu CzechTrade Martin Tlapa v rozhovoru pro BBC k aktuální situaci českých, moravských a slezských dovozců uvedl:

Martin TLAPA, CzechTrade /ukázka/ Tak jsme samozřejmě v kontaktu s podniky a musím říct, že ty jejich zkazky nebo ta jejich hodnocení jsou jednoznačná a myslím, že nemají ani tak námitky proti tomu, že kurz koruny bude posilovat, chápou, že to je tlak na zvyšování produktivity, ale to tempo, které dneska je, je pro ně příliš vysoké a v řadě podniků to vede k existenčním podnikům.

Šéf agentury na podporu exportu CzechTrade Martin Tlapa ještě dodává:

Martin TLAPA, CzechTrade /ukázka/ Tak nejvíce jsou postiženy určitě malé a střední podniky, co vyvážejí, nakupují domácí suroviny, nemají možnost kompenzovat ten vývoj koruny dovozy ze zahraničí, ale chtěl bych říci, že poslední zprávy hovoří o tom, že i větší podniky pociťují silnou korunu také negativně a přicházejí o zisky a tím samozřejmě se bude zhoršovat i výběr daní a příjem do státního rozpočtu.

Říká šéf agentury na podporu exportu CzechTrade Martin Tlapa v rozhovoru pro BBC. Vy jste začátkem května pro Hospodářské noviny uvedl: "Česká národní banka má obavy ze zpomalení ekonomického růstu." Hovořil jste tak v souvislosti se sílící korunou a s dalšími vlivy na českou ekonomiku. Nedá se s odstupem dvou měsíců říct, že růst české ekonomiky je do jisté míry v ohrožení, tedy silnější růst české ekonomiky, nikoliv 1 %, 1,5 %?

Zatím ty údaje byly příznivější, než bych čekal, nicméně bych čekal, že jak silný kurz té koruny, tak také neradostná situace v zahraničí bude mít negativní vliv. Také koneckonců my hovoříme o růstu pro tento rok v oblasti 2,5 %, což je viditelné zpomalení proti minulému roku.

Nicméně na rok 2003, nemýlím-li se, predikujete 2,9 - 4,9 %. Není to příliš nadsazený odhad?

Vidíte, jak rychle se ta situace mění, ono se to mění každý týden a zejména to, co se děje v zahraničí, se mění. Teď po vlně určitého optimismu v zahraničí jsme v určitém pesimismu, uvidíme, jak to dopadne, pro nás situace na trzích zejména v zemích Evropské unie je nesmírně důležitá.

K tomu ovšem sílící koruna, problémy českých exportérů, uvolněná fiskální politika státu... To všechno podle vás povede k tomu, že bude nutné revidovat odhad, respektive prognózu, kterou jsem citoval?

To uvidíme, my se budeme dívat komplexně na tu situaci na konci měsíce.

Zdroj: www.bbc.cz

Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data