komentář doplněn
Hrubý domácí produkt se v 1. čtvrtletí meziročně zvýšil o 2,5%, ve srovnání s předchozím čtvrtletím je HDP vyšší o 0,6%. V posledním čtvrtletí loňského roku dosáhlo tempo růstu 2,7%. Spotřeba domácností si udržela přiměřené tempo růstu, jehož dosahovala v předchozích čtvrtletích a zůstala hlavním faktorem zvyšujícím HDP. Také investice reprezentované hrubou tvorbou fixního kapitálu si udržely příznivý trend rychlého růstu. Bohužel ČSÚ dnes zveřejnil pouze velmi stručnou zprávu bez detailních číselných údajů, na rozdíl od své předchozí praxe, takže nelze provést analýzu příčin zpomalení růstu české ekonomiky. Zveřejněné údaje nejsou k plnohodnotné analýze dostačující. Některé důležité položky, dovoz a vývoz zboží a služeb, zůstaly zcela nerozčleněny. Nicméně z dílčích údajů a textů jsme se pokusili rekonstruovat potřebné ukazatele, abychom mohli alespoň částečně nahlédnout pod pokličku překvapivě nepříznivých údajů.
Spotřeba domácností se meziročně zvýšila o 4,1% a udržela si tak podobné tempo růstu, jehož dosáhla v předchozích třech čtvrtletích. Stabilně rostoucí reálné mzdy, rostoucí možnosti dluhového financování spotřebních výdajů, expanze řetězců maloobchodních prodejen jsou základními faktory zvyšujícími poptávku a nabídku v oblasti spotřebního zboží. Jedním z důležitých faktorů, jež by neměl být opomíjen, je také sociální politika státu. Výdaje na sociální dávky a pasivní politiku zaměstnanosti převyšují plánované úrovně. Státní rozpočet tak do jisté míry pomáhá udržovat růst spotřeby domácností. Vzhledem k nutnosti úhrady nákladů spojených s transformací české ekonomiky není reálné, aby Česká republika v blízké budoucnosti dosahovala přebytkových rozpočtů, bylo by však žádoucí, aby v situaci dostatečného růstu domácí poptávky státní rozpočet dále nepodporoval expanzi této složky ekonomiky.
Hrubá tvorba fixního kapitálu si poněkud překvapivě udržela a dokonce zvýšila vysoké tempo růstu. Meziročně se zvýšila o 8,1%. Údaje o přílivu neprivatizačních přímých zahraničních investic v posledních dvou čtvrtletích nebyly příliš příznivé. Úvěrové financování investic domácími bankami stále ještě nenabralo obrátky, vysvětlení lze tedy hledat v předchozím přílivu kapitálu ze zahraničí a částečně také v reinvestování vlastních zdrojů firem. Ve zvýšení hrubé tvorby fixního kapitálu se nachází nejpříznivější informace z dnes zveřejněných údajů. Investice pomáhají zvyšovat produkční potenciál ekonomiky, čímž se snižuje riziko inflačních tlaků z důvodu nerovnováhy mezi nabídkou a poptávkou. Dlouhodobě udržitelné zvýšení hrubého domácího produktu může být založené pouze na růstu kapitálu, technologickém pokroku nebo růstu počtu pracujících (případně na kombinaci uvedených faktorů).
Nepříznivě se do vývoje HDP promítla nižší tvorba zásob. Zatímco loni v 1. čtvrtletí vzrostly zásoby o 29,3 mld. Kč (ve stálých cenách roku 1995), letos se zvýšily pouze o 21,9 mld. Kč. V této položce se soustředil dopad horší konjunkturní situace v západní Evropě. Očekávání slabší poptávky omezilo vytváření zásob nedokončené výroby i hotových výrobků. Za zmínku však stojí skutečnost, že změna zásob je reziduální položkou při výpočtu HDP, takže zde můžeme očekávat výrazné revize.
Největší záhada aktuálních čísel je zhoršení čistého vývozu (tj. rozdílu mezi reálným vývozem zboží a služeb a dovozem týchž položek). Podle čtvrtletních národních účtů se reálné saldo meziročně prohloubilo o 0,7 mld. Kč, když se schodek v obchodu se zbožím zlepšil o 0,6 mld. Kč, zatímco u služeb se saldo prohloubilo o 1,3 mld. Kč. Údaje o zahraničním obchodu, dovozních a vývozních cenách naznačovaly výraznější reálné zlepšení zahraničního obchodu se zbožím.
Podívejme se ještě na příspěvkovou analýzu. Na růstu HDP o 2,5% se spotřeba domácností podílela 2,2 procentními body, spotřeba vlády 0,1 p.b., hrubá tvorba fixního kapitálu 2,5 p.b., změna zásob -2,1 p.b., čistý vývoz -0,2 p.b.
Z doposud zveřejněných údajů o hrubém domácím produktu v rámci zemí kandidujících na členství v EU je český výsledek nejhorší. Pobaltským zemím se podařilo zvýšit HDP v 1. čtvrtletí o 3,6-4,1%. Slovenská ekonomika rostla o 3,9%, maďarský růst zpomalil na 2,9%. Útěchou nám může být skutečnost, že vyspělé země jsou na tom hůře. Ekonomika EU rostla pouze o 0,2%, přičemž německý HDP dokonce klesl o 1,2%. Francie si připsala k dobru 0,3% a Velká Británie 1,0%. Americká ekonomika dosáhla růstu ve výši 1,5%, kanadské hospodářství rostlo o 2,1%, zato japonská ekonomika klesla o 1,6%.
David Marek