První březnový den přišel Český statistický úřad s notifikací vládního deficitu a dluhu. Tyto údaje reportují čeští statistici Evropské komisi, která je používá při hodnocení Konvergenčního programu. Podle uvedené zprávy činil loňský schodek veřejných rozpočtů v metodice ESA 95 105,9 mld. Kč (3,9 % HDP). Dnes (článek byl poprvé zveřejněn 18.3.) zveřejnil rozpočtovou statistiku všech členských zemí Evropské unie Eurostat s odvoláním, že jde o data poskytnutá členskými zeměmi Evropské komisi. Jenže v české řádce a sloupci pro loňský rok zeje u schodku veřejných rozpočtů cifra -83,4 mld. Kč (3,0 % HDP). Tak kde je pravda? Jsou čísla Eurostatu pomýlená, nebo se Český statistický úřad neobtěžoval informovat veřejnost o revizi rozpočtové statistiky? Na webu ČSÚ se zatím žádné vysvětlení neobjevilo.
Změn je ale více, jak o tom vypovídají následující tabulky:
Nad rozdíly mezi oběma statistickými zdroji by se dalo mávnout rukou, kdyby ovšem právě na hranici tří procent HDP nebyla stanovena laťka stability/nestability veřejných rozpočtů ukotvenou v maastrichtských kritériích a Paktu stability a růstu. Pokles schodku na tuto úroveň přináší možnost podat si přihlášku do eurozóny a vstoupit do přípravky v podobě mechanismu směnných kurzů. Zároveň se mění pohled na dynamiku poklesu záporného salda veřejných rozpočtů.
Spolehlivá statistika je důležitá také pro volbu hospodářské politiky pro další období. Jak velká korekce fiskální politiky je ještě potřeba? Jaký byl a bude fiskální impuls? A jak velký by měl být kladný/záporný impuls vycházející z parametrů měnové politiky? Chtít v ekonomické statistice pevný bod je asi troufalejší než v astronomii …