Komentář doplněn
Průmyslová výroba se v lednu zvýšila o 1,3 % ve srovnání s prosincem, resp. o 7,2 % při porovnání s loňským lednem. Tržby průmyslových firem dokonce meziročně stouply o 9,4 %. Přes tyto příznivé informace je patrně nejvýznamnější skutečností obrat ve vývoji zaměstnanosti v průmyslu. Po 40 měsících je meziroční změna zaměstnanosti kladná.
Na začátku letošního roku k růstu celkové průmyslové produkce nejvíce přispěly rafinérie a koksárny, kde se výroba meziročně zvýšila o 20,6 %. Rafinériím zdárně sekundovaly výroba plastů a gumy (+15,9 %), výroba dopravních prostředků (+14,4 %) a strojírenské firmy (+12,4 %). Naopak z tradice poklesu objemu výroby nevybočil kožedělný průmysl. Mírnější zima snížila spotřebu elektřiny. Kvůli tomu klesla výroba a rozvod elektřiny, vody a plynu o 6,8 %.
Pozornost si zaslouží obrat ve vývoji zaměstnanosti v průmyslu. Od září 2001 počet zaměstnanců v průmyslu neustále klesal. Letos v lednu se poprvé zaměstnanost zvýšila. Ve srovnání s loňským lednem vzrostla o 0,9 %, tj. 10,3 tis. osob. Právě zde tkví příčina lepších než očekávaných údajů o celkové nezaměstnanosti v ČR v úvodu letošního roku. Produktivita práce, jež se počítá z tržeb a zaměstnanosti, meziročně stoupla o 8,4 %. Při vzestupu mezd v průměru o 3,5 % se tak jednotkové mzdové náklady snížily o 4,5 %.
Vzhledem k aktuálnímu stavu hospodářství eurozóny a vysoké závislosti průmyslu na vývozu (tržby z přímého vývozu tvoří téměř polovinu veškerých tržeb v průmyslu) jsou lednové údaje o produkci, tržbách a zaměstnanosti velmi příznivé. Protiváhou pomalejšího růstu poptávky v Německu a dalších zemích eurozóny je zvyšování konkurenceschopnosti prostřednictvím poklesu jednotkových mzdových nákladů. Optimismus ovšem tlumí pokles nových zakázek v posledních dvou měsících. V prosinci objem zakázek klesl o 10,8 %, v lednu o 5,9 %. Překážkou pokračování dynamického růstu průmyslové produkce by se mohlo stát také výrazné posílení kurzu koruny. Tvrzení, že posílení koruny česká ekonomika nyní bez problému vstřebá, neboť roste solidním tempem, mají háček v tom, že vliv apreciace na reálné vývozy se projeví až s určitým zpožděním. Toto zpoždění je dáno dobíháním již uzavřených kontraktů, případně jištění proti kurzovým rizikům. Nadměrné posílení směnného kurzu v první polovině roku 2002 se negativně ovlivňovaly vývoz s půlročním až ročním zpožděním. Náš scénář pro letošní rok zahrnující prognózu růstu průmyslové výroby o 6,0 % s „kurzovou bublinou“ nepočítá. Na tahu je centrální banka.