Komentář doplněn
Hrubý domácí produkt se ve 4. čtvrtletí loňského roku zvýšil o 1,0 % ve srovnání s předchozím kvartálem, stejně jako v předchozích dvou čtvrtletích. Meziročně výkon českého hospodářství stoupl o 4,3 % po zvýšení o 4,0 % ve 3. čtvrtletí. Meziroční zrychlení hospodářského růstu v závěru roku překvapilo, nicméně struktura výdajů odpovídá očekáváním. Relativně nízké dovozy strojů v posledním čtvrtletí se promítly do zpomalení hrubé tvorby fixního kapitálu, zároveň ovšem kleslo saldo čistého exportu. Pomalý růst reálných mezd a šetření vlády vyústily v pokles spotřeby. Dnešní informace by neměly být překážkou ke snížení úrokových sazeb, neboť zpřísnění měnových podmínek způsobené zhodnocením reálného kurzu koruny je značné. I přes nejrychlejší růst české ekonomiky v posledních osmi letech, zůstává ČR, spolu s Maďarskem, nejpomaleji rostoucím hospodářstvím ve střední a východní Evropě.
Před analýzou struktury HDP je nutno upozornit, že 4. čtvrtletí loňského roku mělo 63 pracovních dní, zatímco stejné období roku 2003 jen 61 dní. Pokud bychom očistili časovou řadu HDP o kalendářní variace, nezrychlilo by meziroční tempo růstu HDP, ale zpomalilo ze 4,6 % ve 3. čtvrtletí na 3,9 % ve 4. čtvrtletí. Údaje o aktuální výkonnosti české ekonomiky jsou na naše poměry velmi příznivé, orgastické jásání ale není na místě. Důvodů k obezřetnému hodnocení je více.
Jeden z nich se skrývá také ve struktuře HDP. Spotřeba domácností se meziročně zvýšila o 1,9 %, tj. prakticky stejně jako ve 3. čtvrtletí. Za celý rok útrata domácností stoupla o 2,4 %. Při poměrně nízkém reálném zvýšení mezd se více očekávat nedalo. Rychlejšímu růstu reálných mezd loni zabránily škrty 13. a 14. platů ve státní sféře a vyšší inflace způsobená změnami daní, která ukrojila z mezd více než v roce 2003. Méně utrácela vláda. Její spotřební výdaje meziročně klesly téměř o šest procent v posledním čtvrtletí. Za celý rok se snížila o 3,2 %. Ani zde nejsou čísla překvapivá. Loni ušetřených 30 miliard korun v rozpočtech jednotlivých vládních resortů se projevit muselo. Čistý export a investice jsou do značné míry spojitými nádobami. V posledních měsících obchodní bilance vykazovala skvělá čísla, nicméně vždy jsme upozorňovali na skutečnost, že za tím stojí nejen vysoký vývoz ale také zpomalení růstu dovozu, a to především ve skupině stroje a dopravní prostředky. Hrubá tvorba fixního kapitálu zpomalila z 9,6 % ve 3. čtvrtletí na 7,5 %. Výraznější zpomalení patrně přijde v úvodu letošního roku, neboť dovezené investiční zboží nejdříve projde statistikou skrze zásoby. V závěru loňského roku se příspěvek tvorby zásob k růstu snížil z nuly na -1,1 procentního bodu. Ale teď již konečně k tomu, proč hodnotit dnešní čísla opatrně. Pokud sečtete všechny výdajové položky HDP, tj. spotřebu, tvorbu kapitálu a čistý export ve stálých cenách, a porovnáte výsledek s celkovou hodnotou HDP, bude vám chybět více než 24 miliard, tj. 0,6 % HDP. Tento rozdíl vzniká při přepočtu HDP z běžných do stálých cen. Právě 0,6 procentního bodu z růstu HDP o 4,3 % nelze vysvětlit. Za celý loňský rok se HDP zvýšil o 4,0 % a čtvrtina zvýšení padá na vrub bilančnímu rozdílu.
Třetím důvodem ke střízlivému hodnocení je skutečnost, že pomaleji nerostla ekonomika žádného z nových členů Evropské unie ze střední a východní Evropy. Stejně rychle/pomalu loni rostla jen maďarská ekonomika. Na druhou stranu dobře vypadají česká čísla ve srovnání s eurozónou, kde byl růstu HDP loni poloviční. V Německu HDP zvýšil pouze o 1,6 %. Hrubý domácí produkt na obyvatele přepočtený podle parity kupní síly se v loňském roce patrně posunul na 66 % úrovně eurozóny. Pokud by česká ekonomika nadále rostla čtyřprocentním tempem, zatímco eurozóna poloviční rychlostí, srovnala by se výkonnost obou ekonomik někdy kolem roku 2030.
V nadpisu jsme slíbili zhodnocení změny výkonnosti české ekonomiky v posledních 15 letech, tj. v období přeměny z centrálně plánované ekonomiky na tržní hospodářství. Oficiálně platná data pro ČR jsou jen pro posledních deset let, použijeme-li původní data pro první pětiletku 90. let, lze spočítat, že loňský HDP převýšil úroveň roku 1989 o 11 %. Pro srovnání: Slovensko zvýšilo svůj výkon o 21 %, Maďarsko o 20 %, Slovinsko o 29 % a Polsko dokonce o 42 %. Výčet důvodů, proč dnes zveřejněné statistické výkazy hodnotit příznivě, ale střízlivě, je snad dostatečný. Doplníme-li údaje o růstu ekonomiky a jednotlivých sektorů o ukazatele popisující stabilitu hospodářského vývoje, tj. platební bilanci a vývoj cen, je obraz českého hospodářství tak hezký, jak už dlouho nebyl. Škoda, že dojem kazí schodek veřejných rozpočtů.
V letošním roce počítáme se zvýšením HDP o 3,7 %.