Dne 1. ledna 2005 nabyl účinnosti zákon č. 554/2004 Sb. který, kromě jiných zákonů, novelizuje i obchodní zákoník. V něm přináší změnu § 67a, jenž až doposud stanovil podmínky pro převod a nájem podniku nebo jeho části.
Důvodová zpráva k novele zákona uvádí, že účelem novelizace je „přesnější harmonizace“ s třetí a šestou směrnicí Rady Evropských společenství o obchodních společnostech upravujících fúze a rozdělení akciových společností (Směrnice) s tím, že Směrnice mají za cíl ochránit zájmy akcionářů a třetích osob v rámci procesů fúzí, převodu jmění na hlavního akcionáře a rozdělení akciových společností (přeměny společností). Analýza Směrnic a novelizovaného ustanovení § 67a obchodního zákoníku však ukazuje, že provedené změny jdou zřejmě nad rámec požadavků Směrnic a s ohledem na obtíže, které nová úprava již přináší v praxi, se nabízí otázka, zda byl takovýto postup nezbytný.
Původní znění § 67a upravovalo podmínky pro převod a nájem podniku nebo jeho části, které v zásadě vycházely z příslušných ustanovení obchodního zákoníku upravujících fúze a převod jmění na jediného akcionáře. Konkrétně se (s určitým zjednodušením) jednalo o pravidla pro udělení souhlasu společníků nebo valné hromady se smlouvou, na jejímž základě došlo k převodu nebo nájmu podniku, a požadavek na vyhotovení znaleckého posudku.
Nové znění § 67a obchodního zákoníku stanoví, že “na dispozici s podnikem společnosti nebo jeho částí nebo na jinou dispozici se jměním společnosti nebo jeho částí, která je obdobná fúzi nebo rozdělení, ale nezrušuje se při ní společnost, s jejímž podnikem, částí podniku, jměním či částí jmění se disponuje, se použijí přiměřeně ustanovení obchodního zákoníku o fúzi nebo rozdělení.“
Již na první pohled je zřejmé, že text citovaného ustanovení přináší řadu interpretačních problémů, z nichž nejtěžším bude zřejmě výklad pojmu „jiná dispozice s částí jmění společnosti, která je obdobná fúzi nebo rozdělení, ale nezrušuje se při ní společnost“ a dále otázka „přiměřeného použití ustanovení obchodního zákoníku o fúzi nebo rozdělení“. Ve vazbě na výše uvedené je důležitá v obchodním zákoníku obsažená definice pojmu „jmění“, které v případě právnické osoby představuje soubor jejího majetku a závazků.
Podrobná analýza praktických dopadů novelizovaného § 67a je nad rámec tohoto článku, pro ilustraci lze uvést problémy, které mohou nastat v praxi: bude se režim platný pro fúze nebo rozdělení „přiměřeně“ aplikovat i na prodej byť i jediné majetkové položky (se kterou mohou nebo nemusí být spojena jak práva, tak i závazky), jaký bude postup u prodeje pohledávek, co v případě prodeje nemovitosti nebo účastí na společnostech (akcie, obchodní podíl) – bude se i v těchto případech vyžadovat souhlas valné hromady, znalecký posudek, a hlavně, budou mít minoritní akcionáři a věřitelé (stejná ?) práva jako mají v případě fúzí nebo rozdělení ? Zejména poslední otázka je naprosto zásadní, protože jedním z cílů Směrnice je zajištění ochrany minoritních akcionářů.
O aplikaci kritéria „obdobnosti“ a „přiměřenosti“ budou zřejmě s konečnou platností rozhodovat až soudy. Nabízí se otázka (v minulosti již opakovaně položená v souvislosti s podobnými legislativními počiny), jaký má smysl vkládat do právního řádu ustanovení, která jsou tak nejasná a interpretačně obtížná, že v podstatě nezbývá nic jiného, než čekat na jejich výklad soudem.
Závěrem lze jen doporučit všem subjektům, které po 1. lednu 2005 plánují uskutečnit transakce, u nichž by přicházela v úvahu aplikace režimu upraveného v § 67a obchodního zákoníku, aby je realizovali s maximální obezřetností a pečlivě je konzultovali s právními poradci.
Marek Belšan
Weinhold Legal (autor je externím spolupracovníkem Patria Online, jeho názory nereprezentují oficiální stanovisko společností skupiny Patria)
Důležité upozornění Weinhold Legal