Podle představ evropských politiků, tak jak je formulovali v roce 1999 v Lisabonu, by už dnes měla Evropa dohánět Spojené státy v ekonomické výkonnosti a konkurenceschopnosti. Jak už to bývá, plány se plánují a realita je někde jinde. I v letech 2004 a 2005 se rozdíl mezi Evropou a USA zvětšoval a zvětšovat bude. Růst HDP ve Spojených státech za rok 2004 dosáhl pravděpodobně hodnoty okolo 4,4 %, eurozóna, (tvořená dvanácti zeměmi, které přijaly euro jako svoji měnu), pak v loňském roce zvýšila svůj HDP o ohromujících 1,8 %.
Co více, negativní korelace mezi členstvím v eurozóně a růstem se zdá být neúprosná: Ve „staré EU“ nejrychleji rostou Velká Británie a Švédsko, tedy země mimo eurozónu. Nejpomalejší růst je naopak v Nizozemí, Německu a Itálii, tedy v samém jádru eurozóny. Situace se zřejmě nezmění ani letos. Pokud půjde vše podle odhadů finančních trhů, vzroste HDP v USA o cca 3,5 %, zatímco v eurozóně o 1,6 %. Ve „staré Evropě“ by na tom opět nejlépe mělo být Švédsko s růstem o 2,8 %.
Stále samozřejmě platí to, co o americké ekonomice tvrdíme již několik let: Mimořádně uvolněné makroekonomické politiky umožňují americké ekonomice krátkodobý růst, ale hromadí dlouhodobé problémy. Nejdůraznějším varováním je rekordní schodek na běžném účtu USA: loni i letos okolo 5,5% HDP, tedy hodně za bezpečnou hranicí. Eurozóna jako celek má malé přebytky a jedinou zemí s podstatným schodkem je Španělsko (letos 3,7 % HDP). Zatím ale Američanům riskantní makroekonomická politika vychází a postupné oslabování dolaru by mohlo schodek běžného účtu snížit vcelku bezbolestně.
Nicméně americká ekonomika má i jiné důvody k optimismu. Hlavní je vitalita amerického finančního trhu a dynamika korporátního sektoru. V roce 2004, na příklad, proběhlo v Americe 7 853 spojení a převzetí firem (mergers and acquisitions). Celková hodnota transakcí byla 883 miliard dolarů. V eurozóně, která se chlubí stejným HDP jako USA, proběhlo ve stejném roce 3 500 spojení a převzetí firem a hodnota transakcí byla necelých 400 miliard. Pokud k eurozóně přidáme i Británii a Švédsko, počet transakcí se zvýší na 6 100 a jejich hodnota na 600 miliard dolarů, ale stále je zde patrný rozdíl mezi USA a Evropou.
Zatím má tedy Evropa před sebou hodně práce, než se bude moci porovnat se Spojenými státy v dynamice a vitalitě své ekonomiky.