Státní dluh celkem měl ke konci roku 2004 nominální hodnotu 592,9 mld Kč.
Podíl státního dluhu se zbytkovou splatností do 1 roku poklesl dále na úroveň 25,02 % (přitom podíl státních pokladničních poukázek v rámci celkového dluhu klesl na 21,17 %).
Výsledkem aktivního řízení dluhového portfolia v roce 2004 je tak dosažení spodní hranice vyhlášeného střednědobého pásma 25-30 % pro krátkodobý dluh (viz Emisní strategie MF na rok 2004 ze dne 9. 12. 2003).
Celkový podíl pevně úročeného státního dluhu se zbytkovou splatností do 1 roku a variabilně úročeného státního dluhu po zahrnutí efektu úrokových derivátů (tzv. úrokový refix do 1 roku) činil 26,95 %. Podíl samotného variabilně úročeného dlouhodobého státního dluhu vzrostl z důvodu opětovného čerpání půjček od Evropské investiční banky na 3,5 %.
Modifikovaná durace státního dluhu včetně derivátových operací dosáhla 3,95 let. Růst durace oproti třetímu čtvrtletí byl způsoben zejména další disemisí státních pokladničních poukázek o 21 mld Kč a výrazným posunem výnosové a swapové křivky směrem dolů.
Ministerstvo financí tak splnilo díky svému aktivnímu přístupu také vyhlášené cílové roční durační pásmo 3,3-4,3 roku (viz Emisní strategie MF na rok 2004 ze dne 9. 12. 2003).
Obchodovatelný státní dluh (státní pokladniční poukázky, korunové střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy a eurobondy v oběhu) dosáhl ke konci roku 2004 nominální hodnoty 571,38 mld Kč. Podíl obchodovatelného státního dluhu se zbytkovou splatností do 1 roku poklesl na 25,82%. Přitom podíl státních pokladničních poukázek v rámci obchodovatelného dluhu poklesl na 21,97%. Modifikovaná durace obchodovatelného dluhu dosáhla po zahrnutí derivátových operací 4,08 let; bez realizovaných derivátů by bylo toto kritérium o 209 dní (tj. cca 0,6 roku) nižší.
Průměrná splatnost státního dluhu – nový strategický benchmark od roku 2005
Ministerstvo financí dne 6. 12. 2004 ve své Strategii financování a řízení státního dluhu na rok 2005 vyhlásilo jako novinku také strategický benchmark pro průměrnou dobu do splatnosti státního dluhu. Tento ukazatel je vedle podílu krátkodobého státního dluhu dalším ukazatelem míry refinančního rizika řízení státního dluhu.
Čím je jeho hodnota vyšší, tím nižšímu riziku je vystavena centrální vláda z hlediska schopnosti refinancovat v daném okamžiku své splatné závazky na finančním trhu nebo u mezinárodních institucí.
Následující tabulka přináší vývoj tohoto ukazatele v letech od konce konce 2002 do konce roku 2004.